Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek Zdroj: Stanislav Krupař

Grilovaný Miroslav Kalousek. Jak dopadlo jeho salto mortale?

Silniční pirát dostal pět let vězení, německý prezident spadl z višně a radar v Brdech by mohlo nakonec postavit Rusko.

 

Jiří Paroubek vystupuje nadále jako dobrovolný poradce vedení ČSSD, pokud jde o kádrovou politiku. Připomíná tím trochu Miloše Zemana, jeho pozice je však lepší, ponechal si poslanecký mandát. V současné době se zabývá analýzou aktivity exministra zahraničí Jana Kohouta, který měl tu drzost, že (spolu)vydal výzvu „Za slušnost v politice“ - a když někdo mluví o slušnosti, má Paroubek dojem, že jde po něm. Proboha, jak ho to mohlo napadnout? Z Kohouta se v podání pana Paroubka klube „Honza Kapsa II.“ Je zajímavé, jak omezená je invence odstavených papalášů z ČSSD. Rád bych doufal, že i do budoucna budou aktivity pana Paroubka v nejvyšší politice probíhat pouze v rovině částečné politické invalidity. Je to zábavné. Se Zemanem se ovšem nemůže měřit, nemá jeho invenci. Titul „státní vyžíranda“, který panu Kohoutovi udělil, to dokazuje.

 

 

Řidič, který při předjíždění na dálnici málem zabil dva lidi, dostal pět let natvrdo. Proti rozsudku se odvolal. Nechci nijak zpochybňovat úsilí soudu dobrat se pravdy, ostatně ke slovu přijde i odvolací soud. Pokud to dotyčný opravdu udělal schválně, zaslouží si jistě přísný trest. Problém je, že v takovýchhle mediálně přitažlivých případech, kdy se zdá, že pravda je viditelná už na první pohled, vzniká spontánně jakási společenská objednávka, s níž si soud musí poradit, protože jeho úkolem není vyjít vstříc lidu, ale vynést spravedlivý rozsudek. Palec je třeba držet ne těm, kteří si přejí hlavu obviněného na zlaté míse, ale těm, kteří usilují o spravedlnost.

 

 

V Praze je na návštěvě německý spolkový prezident Christian Wulff. Vyslovil názor, že v Česku nastal čas pro veřejnou debatu o historickém období po válce v někdejším Československu. Pan prezident spadl z višně. Taková debata se u nás zcela veřejně vede od převratu (přičemž začátky lze vystopovat už v r. 1968 a v disentu). Výsledky nejsou příliš efektní a jde to pomalu, jak tomu v podobných citlivých případech, kdy má nějaké společenství uznat svou historickou zodpovědnost, bývá. Prezident také nechce, aby se porovnávaly nacistické zločiny na Češích s následnými činy Čechů na sudetských Němcích. Co bude kdo s čím porovnávat, je věc naše a nikoli spolkového prezidenta. Trestné to zatím pořád ještě není. Nedá se popřít, že brutální poválečné české násilí bylo reakcí na německý teror za války. To ho vysvětluje, ale neospravedlňuje. Samozřejmě srovnávat vyhnání s například holocaustem lze, výsledkem je zjištění, že v případě holocaustu šlo o genocidu, v případě vyhnání o brutální etnickou čistku. Genocida je o třídu horší. Tj. vůbec to nejhorší. Je to ale pro nás ospravedlnění?

 

 

KDU-ČSL provedla ne zcela očekávaně dosti velké změny v nejvyšších funkcích. Předsedou se stal poměrně málo známý třiatřicetiletý politik Bělobrádek, údajně milovník kapely Orlík. Prohlásil o sobě, že vzhledem ke své původní profesi zvěrolékaře přišel do styku s mnohým dobytkem a řadou sviní a vždycky si s nimi poradil – a doufá, že tak tomu bude i do budoucna. Jak vidět, nový předseda chce imponovat razancí: už ne dinosauři, ale přímo dobytek a svině. Mezi místopředsedy se vyskytuje i jedna blondýna typu VV. Strana se modernizuje formou, zůstává konzervativní obsahem. Je jí třeba přiznat, že na nejvyšších postech provedla dosti důkladnou výměnu stráží. V celostátním, výboru se to hemží známými tvářemi. Přesto se zdá, že KDU-ČSL chce změnit tvářnost i styl. Má docela dobré šance, zvlášť v době, kdy Věci veřejné ztrácejí pozice.

 

Miroslav Kalousek byl podroben v Otázkách Václava Moravce důkladnému grilování (existuje pro to anglický termín? Myslím jako stalking, pishing atp.). Specifickou pozicí místopředsedy TOP09 v rámci vnitrokoaličních vztahů se zabývá naše dnešní glosa.

 

 

O TOP09 si v dnešním Právu pucuje boty taky ministr životního prostředí a místopředseda ODS Drobil. Připomíná mj. problematický Kalouskův pokus z léta 2006 vtvořit koalici s Paroubkem za komunistické podpory, za nějž zaplatil ztrátou předsednického místa ve straně. Nechci se v té věci místopředsedy TOP09 zastávat, byl to pro přihlížející dosti děsivý zážitek a zaplať pán Bůh za to, že členstvo KDU-ČSL projevilo mimořádnou morální čilost. Výsledek bylo bohužel Zjevení Jiřího Čunka. Nemělo by se však zapomínat, že Kalouskovu saltu mortále, při němž skončil na nose, předcházely Topolánkovy námluvy s Paroubkem, ačkoli původní (správná) Topolánkova koncepce byla, že strany koalice musí držet pohromadě bez ohledu na to, kdo bude u vlády. A Kalousek byl předtím, ještě za Grosse a za Paroubka, zcela jednoznačně a loajálně orientován na budoucí spolupráci s ODS, což v lidoveckém táboře nebylo do té doby zcela běžné. Pan Drobil si to zjevně nepamatuje, možná je příliš mladý.

 

Rusko se bude účastnit na protiraketové obraně v kooperaci s NATO. Mělo by dostat příležitost postavit radar v Brdech, tamním obyvatelům by se to jistě líbilo (zpočátku by se kroutili, aby to nevypadalo blbě, ale opak by si dali říci – možná by šli dokonce i na rakety).

 

Daniel Kaiser komentuje v LN Kalouskova slova o tom, že pokud policie Bartáka neobviní, je očištěn. A píše: „My ale žijeme v zemi, kde se vyšetřovatelům už léta nepodařilo dovést ke zdárnému konci jedinou aféru zasahující do vysoké politiky… Třeba se s tím někdy podaří hnout. Do té doby by i jen vytváření dojmu, že výsledky kriminalistů mohou posloužit jako test způsobilosti, mělo být společensky neúnosné.“ A co bude do té doby společensky únosné? Mediální lynč?

 

http://bohumildolezal.lidovky.cz/