Přestože si prezident Václav Klaus ve čtvrtek večer na Pražském hradě v projevu k výročí státního svátku opět mírně šťouchl do EU a upozornil, že reformy v Česku jsou pořád nedostatečné (ale, že v nové vládě vidí určitou naději), přišel tentokráte s poměrně originálním tématem. Varoval českou veřejnost před možností vzniku „globální vlády“, kterou by mohly nad světem nastolit velké státy.
Je podobné varování jen novou myšlenkovou extravagancí hlavy státu, nebo je to vážné varování? V jistém smyslu jsou Klausova slova hodna pozornosti. Podívejme se proč.
„Není možné si nevšimnout, že se integrační snahy politických elit největších zemí světa stále více a rychleji přesouvají ze sociálně inženýrského projektování v rámci států a kontinentů na rozměr interkontinentální, vlastně celosvětový… Jsme svědky toho, že seskupení ekonomicky nejsilnějších a politicky nejvýznamnějších států usiluje o to, stát se neformálním předstupněm globální světové vlády. Vlády zcela odtržené od demokratické legitimace občanů. Vlády, která – ať již bude mít formální rámec jakýkoli – bude fakticky rozhodovat o našich životech bez naší účasti a možnosti ovlivnění,“ i to jsou některá Klausova varující slova. Je ale něco takového možné?
Zatím nikoli. Neovlivnitelná nadvláda nad světem se ještě nekoná, protože zájmy rozhodujících velmocí (například USA, Ruska, Číny, Indie či Brazílie) jsou nadále značně rozdílné. Ovšem v souvislosti s ekonomickou krizí se skutečně objevily například tendence, že by bylo dobré regulovat trhy a tvrdě tak zasahovat do života národních států. Dělá to tak už Evropská unie, ale český prezident si myslí, že se to může přesunout do vyššího „levelu“. Přestože se na první pohled zdá, že je to jen Klausovo fantazírování, je zřejmé, že zejména menší státy se ocitají postupně v daleko silnějším „ekonomickém sevření“ ze strany těch silných. Že to může mít nakonec vliv i na politiku a obyčejný život všude po světě, nelze vyloučit.
Takže na Hradě vlastně zazněl projev, který byl svým způsobem pozoruhodný. Klaus navíc každý rok nastolí nějaké další téma, kterému se pak podrobněji věnuje i v dalších měsících. Teď je to souboj „velkých“ proti „malým“. Bohužel v podobném zápase, může hrát Česko pouze páté housle.
