Čtyřem ze šesti největších amerických bank se ve druhém čtvrtletí snížil zisk a výsledek by byl podle časopisu Businessweek ještě horší, kdyby banky nevytvořily dodatečné výnosy snížením rezerv na špatné úvěry. Bernankeovo diplomatické varování souviselo s výrazným zvýšením žádostí o podporu v nezaměstnanosti. To je jeden z dalších důkazů, že ekonomické oživení brzdí a bylo spíše iluzorní, vyvolané umělými zásahy Fedu a obrovským deficitem federálního rozpočtu.

Bernanke navíc slibuje, že ještě více uvolní měnovou politiku. Přitom základní úroková sazba Fedu je definována v rozmezí 0-0,25 procenta. Bude tedy Bernanke platit, aby si někdo peníze půjčil? To by byl vskutku novátorský přístup.

Kvůli obavám o dvojí dno (= dvojí krizi) si šéf Fedu také nepřímo řekl o další ekonomické stimuly od americké vlády. Tím se ovšem dostal do křížku se šéfem Evropské centrální banky Jean-Claude Trichetem. Ten se pro Financial Times vyjádřil neobvykle jednoznačně kriticky.

„Při zpětném ohlédnutí vidíme, jak nešťastná a příliš zjednodušená byla pobídka k fiskálním stimulům směřovaná všem průmyslovým ekonomikám pod heslem: stimulovat, aktivovat, utrácet,“ napsal Trichet a řekl, že škrtat v rozpočtech je třeba okamžitě. To značí jen jedno: příjmy států nemohou počítat s nárůstem v důsledku ekonomického oživení.

K tomu všemu ještě minulý týden neprošlo pět španělských spořitelen „cajas“ tzv. zátěžovými testy. Španělsko je přitom jedním z hlavních kandidátů na státní bankrot. Tím druhým je Maďarsko, kterému v pátek agentura S&P snížila výhled ratingu na negativní a Moody's začala s jeho revizí.

V zemích, odkud se šířila finanční a ekonomická krize, nebo v nich alespoň kvůli neblahému skutečnému ekonomickému stavu zesílila, došlo z velké části k umělému zakrytí špatně vypadajících čísel. Tím politici znemožnili úplné ozdravení. Odkládaná a neléčená nemoc však propuká s o to větší silou. Otázkou jen je, kdy.