Redaktoru Reflex.cz dnes ráno v metru předal neznámý muž složky s třaskavým obsahem – povolebním projevem Jiřího Paroubka, který hodlá pronést v sobotu ihned po vyhlášení voleb. Co z něj vyplývá? Mnohé!
Sobota 29. května 2010, 18 hod. 38 min. 45 sekund. Mimořádná tisková konference předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Do sálu nejsou vpuštěna nepřátelská média iDnes, Mf Dnes, HN, Respekt, Reflex, Katolický týdeník, Sama doma, Sexy život Jitky Asterové, Moderní psychologie, Naše kočka a Zahrádkář. Předseda ČSSD stojí v rozhalence, mračí se a potí. Vedle něj stojí paní Petra a v náručí drží miminko. Atmosféra je napjatá.
DOKUMENT
Běžte ven!
„Takže, dámy a pánové, já jsem rád, že jste tady v tak hojném počtu. Vy tam, běžte ven!!! (Jaroslav Tvrdík vyvádí reportéra měsíčníku Kočka a pes, který v úvodníku posledního čísla napsal, že bruselský grifonek má eleganci paní Paroubkové.) Já bych především chtěl v tuhle chvíli poděkovat našim voličům, kteří nám, nás takovýmto způsobem podpořili. Myslím si, že volební výsledek 24 procenta s výjimkou mě nečekal skoro nikdo.
Já bych chtěl říci, že to byl boj proti všem. Musím říct, že bohužel také proti médiím, aspoň řadě lidí v médiích, novinářům, kteří pracovali v žoldu ODS, TOP 09, Věcí veřejných a Ježíše je Pána; typu pánů Marešů, Ateoů, Ignáců Říhů, Doušů a Teichmannů a některých dalších lhářů a přisluhovačů. Sociální demokracie kvůli tomu ztratila několik poslanců a pár set tisíc voličů, ale i tak budeme prosazovat i nadále jistotu a prosperitu pro obyčejné lidi, ať už se to lidem líbí, nebo ne.
Rád bych poděkoval všem obyčejným lidem, pro které jsme polepili zemi billboardy a uvařili pivo za dvě koruny. Nejvíce však chci poděkovat své aktuální rodině, která si musela stejně jako má rodina z minulého volebního období projít těžkým údobím zejména při těch bezprecedentních útocích, které na ni byly v poslední době vedeny. Zvláště pak, když jsem byl národu představen v pornografické poloze jako nahý John Lennon. I když já mám smysl pro humor, to se o mně ví, tohlencto už Ignácové, Říhové a Šafrové v Reflexu přehnali. V podobném duchu jsem hovořil minulý týden na obědě se svým německým přítelem Gerhardem Schröderem a on se také nesmál.
Lidem se začalo dařit
Jak vidíte z volebního výsledku, volby v České republice jako by vyhrála koalice stran TOP 09, ODS, Strany zelených a Ježíš je Pán. A vy očekáváte, že jako předseda druhé vítězné strany přiznám volební porážku a podám ruku vítězům. To bych normálně udělal, ale takovéto gesto dělat nebudu.
Sociální demokracie, její funkcionáři, obyčejní lidé i já osobně jsme byli vystaveni neuvěřitelnému tlaku. Pravice v hrůze, že volby prohraje, použila všech prostředků, aby této prohře zabránila. Ještě loni zjara ti pánové měli situaci zcela jasnou a pod kontrolou. Sociální demokracie byla v opozici. Pod mým vedením jsme ovšem tuto situaci změnili. Svrhli jsme neschopnou vládu Mirka Topolánka a pak jsme instalovali naši schopnou vládu pana Fischera, která vrátila zemi i nám klid pro práci. (Když mluvím o naší schopné vládě Jana Fischera, nemyslím tím samozřejmě ministra financí Eduarda Janotu, který chce ožebračovat obyčejné lidi! To je černá ovce!) Vypracovali jsme desítky významných zákonů, opatření a prosadili jsme je ve sněmovně s komunisty, pardon, napříč politickým spektrem. V důsledku dlouhodobě prozíravé hospodářské politiky evropských sociálně demokratických stran a té naší se Česká republika vymanila z krize a my jsme mohli obyčejným lidem přidat na dávkách, jako by se nic nedělo. A lidem se začalo lépe dařit.
My nemanipulujeme!
ODS, Ježíšové a jim podobná chátra pochopili, že u občanů mohou mít tyto úspěchy volební odezvu. Zmobilizovali své finanční zdroje a ve spolupráci s většinou periodik, veřejnoprávní televize a rozhlasu rozpoutali nevídanou štvavou kampaň, včetně kampaně karikaturní, jako byla ta ve dvacátém čísle periodika Reflex. Když ani toto nepomohlo, sáhli pánové k jiným metodám: k projevům násilí, bití a pomlouvání Bohouše Sobotky, osočování a házení utopenců. Převzali v určité absurditě metody manipulace veřejnosti, které využíval totalitní režim před rokem 1989.
ODS dokázala zastrašováním mocenských složek zamést pod koberec kauzy, které dokazovaly, že někteří z jejích představitelů se dostali do rozporu se zákonem. Jak v sériové výrobě byla veřejnosti předkládána jedna pseudokauza sociální demokracie za druhou.
Například já jsem nikdy nezasahoval do práce orgánů činných v trestním řízení, naopak na jednáních s ministrem vnitra Pecinou, Policejním prezídiem i řadovými policisty jsem vždy požadoval, aby stejně tvrdě, jako vystupuje proti odpůrcům ČSSD, vystupovala policie na mítincích a demonstracích, a tím mám na mysli i demonstrace virtuální, i jiných stran. I zpravodajské služby jsem takto žádal! Chtěl jsem, aby odposlouchávaly všechny, nejen Ježíše je Pán a ODS!
Pod heslem vítěz bere vše teď spoléhají ODS a její kumpáni, že se rychle ujmou moci a spolu se svými agenty přisluhovači, Ignáci a Říhy potlačí lidská práva obyčejných lidí.
Kaviár nejíme!
Toto já nedopustím. Cítím povinnost oznámit, že demokracie, a to nejen sociální, v této zemi utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948, snad jen s rozdílem, že hrozí modročerná totalita. Pokud by občané uvěřili kampani ODS, Ježíše a jeho experimentům, prý dokonce zázrakům — dovolte, abych se v této souvislosti zasmál, haha —, jsou sami strůjci svého osudu a nelze nic namítat. Pokud volebního vítězství dosáhli nečestně, nemůžeme to v zájmu tohoto státu tolerovat. Pravice však argumentovala ústy pánů Nečase, Schwarzenberga, Lišky a Ježíše i dalších neprokázanými absurdními pomluvami, informacemi například o tom, že v luxusním hotelu Kempinski s chotí krmíme naši dceru Margaritu jeseterovým kaviárem, i o údajném zapojení členů sociální demokracie i mě do napadení Bohouše Sobotky a další smyšlenosti.
Naopak pravice to byla, kdo zakrýval pravdu, že její politici, například pan Ježíš, se stýkal s mafiánem Mrázkem i po jeho smrti, a dokonce mu pomohl, jak vím z Pecinových odposlechů, do nebe místo do pekla, kam patří.
Sociální demokracie považuje za nesporné a snadné osvědčit, že útoky proti ní jsou smyšlené a nepravdivé, a také, že zásadně ovlivnili hlasování voličů. Zákon 245 z roku 1995 o volbách do Parlamentu České republiky říká, že volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmějí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje. To se prokazatelně v mém případě skandálním způsobem stalo.
Vede levice
Zákon o volbách pak umožňuje ve smyslu paragrafu 87 odstavec 4 podat návrh na neplatnost voleb, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Prověříme možnost podat žalobu na neplatnost voleb u Nejvyššího správního soudu, a to bezodkladně. Činíme tak s vědomím odpovědnosti za zachování demokracie v naší zemi. Taková bezpříkladná manipulace se nesmí opakovat.
Chtěl bych ještě připomenout panu prezidentovi, že v tuto chvíli podle propočtů, které jsou, má levice (tedy my, komunisté a strana Pana Johna) 101 mandát z 200, to je tedy většina. Já jsem připraven v tuto chvíli jednat také se Stranou zelených a předpokládám, že tato jednání nějakým způsobem proběhnou, hlavně pokud se vedení zelených omluví za páteční a sobotní deště a bouřky, které odradily staré a nemocné lidi od strastiplné cesty k urnám. V tuto chvíli nepředpokládám, že by pan Nečas, pan Liška, pan Schwarzenberg a pan Ježíš byli schopni sestavit vládu, která by měla v Poslanecké sněmovně 101 mandát, který potřebuje. Prostě oni tu vládu nesestaví s potřebnou parlamentní podporou, to je fakt. Bez nás si ani ruce neumyjou!
A myslím si, že pánové Klaus, Nečas, Ježíš, Liška i Schwarzenberg to musí vzít na vědomí.
Děkuju.
Novináři se rozbíhají do redakcí. Zanedlouho vystupuje v televizi prezident Václav Klaus, Paroubkův projev ostře odsuzuje a vyzývá jej, aby se omluvil. Paroubek se omlouvá. A svým voličům se omlouvá, že se omluvil. Mezitím se sčítají volební hlasy a volby nakonec končí patem. Levice i pravice mají stejně. Ježíš i Paroubek začínají vyjednávat s přeběhlíky. Dál ten příběh znáte ...
