Modrý tým v pozadí | Reflex.cz
reklama
nahoru

Modrý tým v pozadí

Bohumil Doležal20. května 2010 • 09:56
Modrý tým v pozadí
Ivan Langer
• foto: 
ČTK

Volební stan ČSSD na Palackého náměstí v Kutné Hoře smetlo večera nákladní auto a zranilo dva aktivisty strany. Místopředseda Urban předčasně prohlásil, že šlo o nehodu (automobil, který přivezl propagační materiály strany, „se odbrzdil“). Paroubek nepochybně uvede tento kapitulantský výrok na správnou míru. V pozadí je Ivan Langer a modrý tým.

reklama


Do voleb zbývá zhruba týden. Dnes byly zveřejněny výsledky průzkumů agentury CVVM, včera preference v Moravskoslezském kraji pro Otázky Václava Moravce. Moravskoslezský kraj je poněkud specifický, jakýsi protějšek k Praze. Výrazně by zvítězila ČSSD, na „pravici“ je tříšť stran, které (zatím ještě pořád) dominuje ODS. Protože by se podle výsledků v kraji dostala do Poslanecké sněmovny i KDU–ČSL, byl by celkový výsledek vyrovnaný s tím, že občanský tábor svou pestrostí a roztříštěností slibuje povolební chaos, kdežto postkomunisté (Paroubkova ČSSD a KSČM) to mají jednodušší – jsou to jen dva subjekty a snáze se dohodnou, protože mají k sobě ideově blíž (ČSSD je jakási KSČM s lidskou tváří a s předbolševickou sociální demokracií má společné jen jméno). Podle celostátního průzkumu CVVM by se naopak KDU–ČSL (o zelených ani nemluvě) do Poslanecké sněmovny nedostala. I tady má ČSSD obrovský náskok před ODS (zhruba 11%), postkomunisté by vyhráli v přepočtu na mandáty 103 ku 97. ODS od března ztrácí, výměnou na špici si tedy spíš ublížila, než pomohla. Je zcela zjevné, že za prvé podle průzkumů klíčový význam bude mít to, zda se lidovcům podaří překročit pětiprocentní hranici (není to zatím vyloučeno), a za druhé, že hlasy pro zelené jsou utracené hlasy pro případnou budoucí protipostkomunistickou koalici (hlasy omylem vhozené do koše místo do volební urny), a tedy fakticky hlasy pro Paroubka. Výsledek Zemanovy strany je lhostejný, bere hlasy zprava i zleva a do PS se nedostane ani náhodou. A konečně: co budou dělat po volbách Věci veřejné, je naprosto nejasné. Paroubkovo vítězství o tři mandáty (s komunistickou podporou), jež vyplývá z průzkumu CVVM, bude dostatečné k tomu, aby se náš polistopadový politický svět důkladně proměnil. Přesněji řečeno, bude to od listopadu 1989 zatím nejdůkladnější politická změna.

 

Vzhledem k významu hlasů pro KDU–ČSL mohou sehrát nezanedbatelnou úlohu povodně na Moravě. Ne snad proto, že by jedni politici v povodňovém populismu přebili druhé, ale protože lidé tam budou mít spoustu přízemních, ale reálných a velmi pochopitelných starostí a na účast ve volbách jim možná nezbude čas. V této oblasti je KDU–ČSL tradičně podstatně silnější než třeba v Čechách. A v případě tak malé podpory, jakou má KDU–ČSL celkem, mohou o pádu pod 5% hranici rozhodnout řádově stovky hlasů.

 

Jiří Hanák píše v Právu: „Vždyť Německo, příliš silné a velké pro malý kontinent, ponecháno samo sobě bylo vždy nebezpečné sobě i sousedům (nevím, jak bylo nebezpečné sobě i sousedům ve čtrnáctém století, bd). Avšak integrované do společné Evropy plní roli lokomotivy, která do značné míry i finančně táhne Unii.“ Jinými slovy, aby Německo nebylo nebezpečné, je třeba mu nasadit za krk několik vychcaných pijavic, jež mu budou sát krev, aby na tom nebylo až moc dobře a nemělo roupy. Zatím se to (s Řeckem) daří znamenitě. Jen nevím, jak si od podobné politiky může někdo slibovat něco dobrého.

 

Lukáš Jelínek se pozastavuje nad tím, jak vypadají politické preference středoškoláků. Tíhnou doprava, někteří i k extremismu. Chyba je v tom, jak jednostranně jsou orientováni jejich pedagogové. „Docela rád bych byl muškou a tiše naslouchal moudrům, která někde mladí slýchají v hodinách dějepisu a základů společenských věd.“ Řešení je prosté: bude třeba nasadit profesionální mušky (lidově se jim říká fízlové) a podle jejich hlášení pak nevhodné pedagogy vyházet. Paroubek to po volbách zvládne. A zároveň by se vyplatilo zvednout dolní hranici aktivního volebního práva třeba na 60 let. To by taky výrazně pomohlo.

 

Je fajn, jaké nadšení se šíří mezi českými intelektuály nad tím, že se konečně mluví i o „německých obětech“ Pražského povstání (naposledy Petr Zídek v dnešních LN). Jistě, je dobře, že se o tom mluví. Ale to, o čem se mluví, totiž tzv. excesy, není podstatou věci. Podstatou věci jsou Benešovy dekrety a vyhnání tří miliónů českých Němců. Tzv. excesy jsou jen omáčkou, bez níž by to nešlo: aby se tři milióny lidí nechaly okrást o veškerý majetek a vyhnat jako zvířata ze svých domovů, je třeba dosti ukrutného teroru. S vlídností a v rukavičkách se takové prasárny dělat nedají. Snad se po čase začne mluvit věcně i o těchto podstatných věcech, bez vykrucování na „příčiny“ a „následky“ a na to, že to tenkrát dělali všichni.

 

Středoevropan Palata čaruje dnes v LN se slovy „Uhersko“ a „Maďarsko“. Uhersko tu bylo před Trianonem, Maďarsko po Trianonu. Uhersko bylo podle něho zjevně něco úplně jiného, něco, v čem Maďaři nehráli o nic významnější roli než např. Slováci. Houbeles. Slovenský politický národ vznikl v první polovině devatenáctého století. To není žádná hanba. Důležité není být starobylý. Důležité je např. nechovat se jako prase. Finové nejsou tak starobylý národ jako Češi, akorát v současné době asi tak desetkrát civilizovanější. Uhersko a Maďarsko jsou v češtině synonyma, jen „Uhersko“ je starší, archaický výraz pro Maďarsko. Je odvozeno od jména tureckého kmene (nebo kmenového svazu) Onogurů, s nímž Maďaři přišli na své cestě do Evropy do styku (odtud taky jména Ungarn, Hongrie, Hungary, Vengrija).

 

Bohumil Doležal, bohumildolezal.lidovky.cz



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama