Paroubek, Zaorálek, Hašek

Paroubek, Zaorálek, Hašek Zdroj: ČTK

Hejtmani ČSSD, Suverenita a hvězdy pop-music

Po Paroubkovi žádají nyní zveřejnění úplných výsledků „voleb nanečisto“ i hejtmani (tj. Asociace krajů) ústy svého předsedy Michala Haška. Odvolávají se na to, že dílčí výsledky nejsou prý reprezentativní a ČSSD ve skutečnosti dopadla daleko lépe. Když už k únikům došlo, je třeba zveřejnit vše. Sociálně demokratičtí hejtmani se v této věci projevují jako sbor kašparů. Nejdřív tlačili na zákaz voleb, pak přistoupili na kompromis, který spočíval v nezveřejnění výsledků před volbami do PS, teď chtějí zveřejnit vše okamžitě. Přitom celkové výsledky možná budou lepší než to, co uniklo, ale divil bych se, kdyby byly jiné podstatně, a hlavně, výsledky jsou naprosto nereprezentativní a nestojí za ty směšné kotrmelce, jež tu hejtmani z ČSSD jako sbor klaunů předvádějí.

 

Díky (vlastně z piety bych měl psát „vzhledem k“, ale sociálně demokratické věrchušce smutná událost přišla v jistém smyslu velmi vhod) náhlému úmrtí ombudsmana Motejla konečně ČSSD ví kam s Bublanem. Paroubek ho zdědil po Grossovi, Bublan byl měkkota, na ministra vnitra Paroubkových úderných oddílů se očividně nehodil. Teď je jasno: bude ombudsmanem, to je funkce pro něho jako ušitá. Ombudsman má být dobrák, protože ho nikdo nemusí brát vážně. A ministrem vnitra se může stát tvrdý chlap Pecina.

 

Do volební kampaně vytáhly i hvězdy pop-music: ty současné i ty více či méně vyžilé. Jejich cíl zní: vyměnit politiky, jak se zdá, všechny. To je tři neděle před volbami opravdu ambiciózní plán. Ti, co tam jsou, se vyhodí a nacpou se tam nějací jiní. Proč by měli být lepší, není jasné, v každém případě budou o něco blbější. Doporučoval bych spíše dlouhodobou akci vyměňte indolenty, ale to šlo ztuha, lid indolenty zpravidla miluje. A zase: za koho.

 

Exposlankyně Volfová, která tvoří s exkandidátkou na prezidenta za komunisty Bobošíkovou dohromady stranu Suverenita, prohlásila na okraj zřízení „antijohnovských stránek“: „Jednoho Topolánka jsme se z politiky zbavili, a druhý, který byl nevěrný své ženě, má nemanželské dítě, jsou za ním Dalíci, kteří se teď nazývají Janečkové či Bártové, se nám do politiky dostává. Jako ženy a matky to považujeme za nebezpečné.“ Nejlepší by bylo mladíky, kteří se rozhodnou pro politickou dráhu, preventivně vykastrovat, ženy a matky by pak mohly klidně spát. Navíc formulace je nepřesná, měla znít „my dvě ženy a matky“.

 

Jiří Pehe napsal propagandistický proparoubkovský článek natolik stupidní, že ho dokonce i v Právu zveřejnili jen jako placenou inzerci (finanční možnosti panu Pehemu závidím, musí to být pořádně drahé). V závěru parafrázuje slova šéfredaktora HN Šimůnka a píše: „My bychom chtěli, aby takzvaně seriózní deníky v naší zemi řídili moudří muži, nikoli pravicoví svazáci, kteří si myslí, že reprezentují ,lidi, co si zaslouží odpovědi‘.“ Doufám, že si pan Paroubek vybere pana Pehe do své vlády za budoucího ministra informací.

 

Podle agentury GFK lidé vnímají celkově velké politické strany mnohem hůř než na podzim. Nejvíc tratila ODS, ale ČSSD je prý jen o prsa zpět. Naplní se model číslo dvě, o němž jsme psali včera, totiž že z voleb vypadne pět zhruba stejně silných stran: ČSSD, ODS, KSČM, TOP 09, Věci veřejné? Sestavování vlády by pak bylo zábavné a zdlouhavé. Jakési náznaky tím směrem jsou. Podle volebního modelu agentury Factum Invenio by vyhrála ČSSD (27,5 %) před ODS (21,5). Pak následuje jakási mezera a tři vyrovnané menší strany: KSČM (13,9), TOP 09 (11,1) a Věci veřejné (rovných 11). Do sněmovny by se dostali ještě lidovci (5,2). Proti minulému průzkumu tratila ČSSD dvě procenta, ODS o něco méně, 0,8 procenta. Přepočteno na mandáty to znamená: ČSSD 66, ODS 51, KSČM 30, TOP 09 22 a VV 23 (do počtu mandátů se promítá velikost krajů). Paroubek by tedy menšinovou vládu s podporou komunistů nevytvořil, potřeboval by někoho do party. Stačily by mu Věci veřejné (pokud by se uchýlil např. do funkce předsedy PS a odtud opak v r. 2013 na Hrad, John by sociálním demokratům nejspíš odpustil). Zeman by se nepochybně takhle uskrovnit dovedl, ale toho na rozdíl od Paroubka neřídí žádná vyšší bytost. Pak je taky možná čtyřbarevná středopravovšelijaká koalice za účasti VV, ale John si žádá Kalouskovu hlavu a předsedou takové vlády by musel být buď akrobat, nebo naprostá nula, politika, kterou by produkovala, by záhy odpudila úplně všechny a její životnost by se počítala na týdny. Jakási jiskřička naděje v nějaký přesvědčivější výsledek jsou lehké úbytě ČSSD (něco podobného naznačily i poslední krajské průzkumy pro ČT): jenže do voleb zbývají už jen tři neděle. Navíc politická situace je po roční vyčerpávající volební kampani taková, že předpovědět se nedá prakticky nic.

 

Proces normalizace Ústavu pro studium totalitních režimů, nezadržitelně odstartovaný vykopnutím ředitele Žáčka, zaznamenal komickou peripetii: jeho nástupce Pernes poté, co vyhodil Žáčkovy nejbližší spolupracovníky, vyletěl dnes sám (prasklo na něj nakonec, že opsal kus své práce o Lidových novinách od někoho jiného, to je metoda v našem vědeckém prostředí sice všeobecně používaná, ale pořád se ještě neprosadila natolik, aby ji bylo lze považovat za zcela košer). Pochopitelně to nic neznamená, proces jede dál, za Pernese dočasně zaskakuje jeho věrný komorník, s ústavem je konec. Na rozdíl od doby Antonína Novotného, kdy probíhaly nejrůznější likvidace tohoto druhu běžně a hladce, to však likvidátoři nemají zatím správně ošetřené: vybrali si špatného zahajovače a ten se tak nějak neprosadil. Ať si z toho nedělají těžkou hlavu, chybami se člověk učí. Po volbách už to půjde všude jako na drátku.

 

Bohumil Doležal, bohumildolezal.lidovky.cz