Volby ČT

Volby ČT Zdroj: ČTK

Věci veřejné jsou zvláštní strana...

...učí se v politice všude, kde se něco u veřejnosti osvědčilo. Teď nabízejí „místo předvolebních gulášů a karafiátů“ veřejnosti pomoc v boji proti bezdomovcům, narkomanům, hluku a šikaně. Bojovat budou mobilní dvoučlenné hlídky VV, řízené za pomoci konzultací policistů a sociálních pracovníků z řad příznivců VV. Bude to zjevně soft forma toho, co před časem spektakulárně prováděla Národní strana v severních Čechách (v Praze nejsou problém Romové). Pozoruhodné je zapojení policie do předvolební kampaně. Hlídky už údajně fungují a mají na sobě žluté reflexní vesty s černým nápisem „VV hlídka“. Budou mít později i uniformy? Analogií se nabízí několik, ani jedna není zvlášť lichotivá. Věci veřejné jsou nebezpečná strana.

 

První máj tentokrát proběhl poměrně idylicky, extremistů bylo málo (asi teď netáhnou, protože extrémní charakter má zuřivá volební antikampaň velkých stran, v níž dominuje Paroubek). Nejvíc slaví komunisté. „Čtyřicet let poválečného Československa je vydáváno za ghetto,“ prohlásil místopředseda Grospič. To mi nějak nevychází, buď to od roku 1985 už neplatí, nebo válka skončila pro pana Grospiče až v roce 1949. Taky je omyl, že by inkriminované období bylo lze označit jako ghetto (přesně 1948–89, můžeme přifařit i skoro tři léta předtím), naopak, byli jsme ruskou provincií, čím dál tím víc integrovanou.

 

Václav Klaus i Václav Havel kritizují volební kampaň. Klaus se soustředil na ODS a nové strany. Vytratil se prý ideový souboj mezi levicí a pravicí z devadesátých let (tj. zjevně mezi kapitalismem nebo přímo demokracií a socialismem), převládají osobní výpady, směšné billboardy, podpásové útoky. Řekl bych, že volební kampaň by neměla být v první řadě soubojem fundamentalistických ideologií, v kritice jejího současného stavu má ovšem Klaus pravdu. Dále kritizuje ODS, že nedokázala znovu nastartovat (měla se zbavit nejméně dvou osob). To je dobré: nejdřív se mu nepovedlo vytvořit vzpurné ODS silnou protiváhu, potom se naopak podařilo za jeho mohutného přispění udělat z ODS kůlničku na dříví a teď se diví, že se nedaří ji dát zpátky dohromady (spravil by to další potrestaný hříšník, kdo, to neřekl, tipnul bych si Langra, Mrázek ho v telefonátu nazval Íčkem). Řekl bych, že prezident přecenil své síly, rozmontoval (nebo spíš rozmlátil?) přístroj a teď se mu sotva podaří dát ho znovu dohromady. Na kritice nových stran, „nedefinovaných, prázdných, bez členské základny“, jistě něco je, ale „desetitisícová základna“ velkých stran (v případě ODS a ČSSD mezi 20 a 30 tisíci) není taky nic moc, i tady se uplatní velrybáři a strana se „převaluje“. Předseda Nečas, místo aby expředsedovi připomenul jeho podíl na nynějším, tristním stavu ODS, se pak provinile omlouval jako chlapec přistižený při nemravnosti. Klausova slova je taky těžké chápat jinak než špatně skrytý zásah do předvolební kampaně. ODS se to nepovedlo. Co vlastně chce? Prezident by se do takových věcí vůbec neměl plést. Václav Havel zase prohlásil: „Tady se stává podivná věc. Když se o něčem řekne, že to má politické pozadí či politický podtext, tak to zní téměř, jako by se řeklo, že to má podezřelé pozadí či podezřelý podtext. Politika má prostě špatné jméno.“ Málokdo se přitom hned od převratu a vlastně ještě před ním snažil zkompromitovat politiku tak jako on. Si tacuisses … Máme prý zkušenost, že po dvaceti letech „přicházejí určité otřesy“. Havel nevolá po žádné revoluci, ale jen po „menším otřesu“, který by vynesl nahoru nové lidi. Myslím, že bude spokojen, bude to ovšem otřes spíše větší než menší a vynese nahoru Paroubka. Na Paroubkovi mu vadí, „že kdykoli promlouvá, tak mluví jako dospělý k dětem“. To je zajímavé, mně vadí, že mluví jako zupák k manšaftu. Shrnuto a podtrženo: ti dva se kriticky vyjadřují k tomu, co sami způsobili, respektive na čem se sami podíleli, jenže o svém podílu na věci nejen že nemluví, ale zjevně vůbec nevědí. Václav Klaus a Václav Havel mají společného víc, než jak to na první pohled vypadá.

 

Podle Jiřího Fraňka nejmladší generace „bere zcela vážně nádherný ideologický blábol našich pravicových agitpropčíků“ o tom, že vítězství levice (tj. KSČM a ČSSD) znamená návrat totality. Je to tím, že totalitu znají jen z biografu a „nějak jim uniká, že tady levicové vlády byly v době, kdy tahali kačenku, a přece žádný návrat k totalitě nevypukl“. Jistě, návrat k žádné „totalitě“ nehrozí, v Rusku např. taky není žádná totalita. V době, kdy tahali kačenku, u nás ale byla Zemanova menšinová vláda vázaná opoziční smlouvou s ODS a Špidlova středolevá koaliční vláda s lidovci a US–DEU. Je velký rozdíl mezi Špidlou (a vlastně i Zemanem) na jedné a Paroubkem na druhé straně a hrozící menšinovou vládou Paroubkovy ČSSD vázanou třeba nepsanou opoziční smlouvou s komunisty. To bude taky docela nová zkušenost, kterou bych si na rozdíl od pana Fraňka docela rád ušetřil.

 

Ministr Janota poněkud zlomyslně nabídl politickým stranám, že jim jeho ministerstvo zanalyzuje jejich ekonomické propočty. Mohlo by to prý sloužit voličům jako vodítko při posuzování jejich programů. Strany kromě TOP 09 to odmítly s tím, že mají vlastní experty (možná některé ani žádné propočty nemají a nebylo by co analyzovat).

 

Daniel Kaiser píše v LN, že Věci veřejné ubírají voliče i sociálním demokratům. Je to docela dobře možné, ta strana je na ubírání voličů všude, kde ještě nějací jsou, programově postavená.

 

Podle průzkumu pro Otázky Václava Moravce v Praze (pořizovaly jako obvykle STEM a SC&C) vede těsně ODS (22,5 %) před ČSSD (20,5), Následují TOP 09 (19), Věci veřejné (15) a KSČM (15). Těsně před branami zůstali se 4,5 % zelení. Součet hlasů pro ODS, TOP 09 a VV dává tak obrovskou většinu, že se zdá být velmi pravděpodobné to, co píše pan Kaiser (zároveň je to důkaz pro naprostou nevypočitatelnost té strany). TOP 09 je vypočitatelná, jenže k vítězství by v tomto případě občanským demokratům nestačila. (V průzkumu stejných agentur pro ČRo v Olomouci vede s obrovským náskokem ČSSD.) V obou případech by ale Paroubek nemohl udělat menšinovou vládu s komunisty v zádech a jen v Olomouci by mu stačili ke koalici lidovci a Věci veřejné. Před volbami vzniká jakási chaotická tlačenice, v níž navíc není vůbec jasné, kdo je kdo.