Jsme na tom možná ještě hůř než Maďaři | Reflex.cz
reklama
nahoru

Jsme na tom možná ještě hůř než Maďaři

Bohumil Doležal28. dubna 2010 • 09:51
Jsme na tom možná ještě hůř než Maďaři
Viktor Orbán
• foto: 
ČTK

Jiří Paroubek se snažil vší silou zabránit, aby Poslanecké sněmovně poslední měsíc před volbami předsedala místopředsedkyně Němcová (ODS). Odkazuje na dohodu z léta 2006, že v čele sněmovny bude stát sociální demokrat. Podle Němcové už ovšem Vlček v souladu s jednacím řádem sněmovny určil pořadí místopředsedů a stanovil ji jako první místopředsedkyni. V tomto velmi malicherném sporu se Paroubkem designovaný kandidát ČSSD Zaorálek zachoval velkoryse...

reklama

 

...Prohlásil, že Paroubkův pohled je sice možný, ale že se nechce přetahovat s Němcovou o post na tak krátký čas, připadá mu to trapné. Byl by rád, kdyby se zvolilo co nejjednodušší řešení bez zbytečných komplikací. Je osvěživé, že aspoň v takové relativně nevýznamné věci dokáže někdo z ČSSD projevit vstřícnost. (Doufám, že se neraduji předčasně.) Předseda KSČM Filip prohlásil, že Vlček nemůže najednou rezignovat na předsednictví PS a na poslanecký mandát. Nejdřív musí složit funkci, potom mandát. To se zdá být logické a není to věc bezvýznamná: pokud by pan Vlček odešel ze sněmovny jako pouhý poslanec (k tomu asi stačí, aby na mandát rezignoval dvě minuty poté, co se vzdá funkce), bude brát méně než poloviční odstupné.

 

Za poměrně velkých sporů proběhly na českých školách „volby na nečisto“. Účastní se jich děti od 15 let, ale i ti, co už půjdou volit (poprvé) opravdu. Výsledky budou oznámeny po ukončení skutečných parlamentních voleb. K tématu se vrátím, chtěl jsem o něm dnes napsat glosu, ale čáru přes rozpočet mi udělal pan Palata (viz dále).

 

"V Maďarsku byli také socialisté nadějí. Jenže jak se průběžně ukazovalo, že správu země nezvládají, začali chtít všichni změnu, až došli k vládě jedné strany. Když ani ta coby jediný vládce nenaplní naděje, jsou připraveni neonacisté. My jsme naštěstí jinde,“ píše v Právu Alexandr Mitrofanov a velmi, velmi přehání. Jednak vítězství FiDeSzu je ovšem Pyrrhovo (už jsem o tom psal v této rubrice včera), ale opozice v parlamentu zůstává, i když velmi oslabená. Demokracie neskončila. Za druhé: Jobbik není žádná neonacistická strana, je to extremistické nacionalistické uskupení, nehlásí se ani k Hitlerovi, ani k nacistické ideologii, to je od pana Mitrofanova naprosto nevěcná informace. A konečně situace může být u nás záhy velmi podobná té maďarské: ve volbách zvítězí nejspíš s velkým náskokem populistická strana (ČSSD), v Parlamentu se bude opírat o extremisty z KSČM (to je rozdíl od Maďarska, FiDeSz s Jobbikem spolupracovat nechce a nebude, nemá to ostatně ani zapotřebí), a když „nenaplní naděje“, což je pravděpodobné, mohou ji případně komunisté vystřídat. Nehoňme si triko, jsme na tom možná ještě hůř než Maďaři.

 

V sloupku LN si zase vyřizuje Daniel Kaiser účty s Mirkem Topolánkem (tentokrát za tzv. justiční mafii). Je to jistě příjemné, šlapat po politických mrtvolách, aspoň pro lidi s příslušnými sklony. Taky by se dalo psát o dřív hradní, nyní už obrozeně ódéesácké mafii, např. v médiích. Volby jí ale asi zatnou tipec.

 

Jeden z blízkých spolupracovníků bývalého německého ministra zahraničí Steinmeiera a mediální magnát Detlef Prinz byl zřejmě dlouhá léta agentem československé Státní bezpečnosti. Podle informací zveřejněných v LN (a převzatých z německého časopisu Focus) ho naverbovali 23. října 1986 mezi půl třetí a pátou hodinou v noci v hotelu Tatran poté, co ho pohostili kachnou, pivem a becherovkou a odměnili třemi tisíci korun (to odpovídá, tipnul bych si, dnešním asi 20 tisícům Kč, pan Prinz nebyl příliš drahý). Německá tajná služba dostala tyto informace od ČR v roce 1999, po vstupu ČR do NATO. Steinmeier, který měl ve Schröderově kabinetu na starost mj. tajné služby, o tom prý nic nevěděl a na státní zastupitelství se informace nedostaly. Zdá se, že německá pořádkumilovnost a systematičnost už nejsou, co bývaly, nakazily se východním šlendriánem a jánabráchismem. Správně by teď měli pana Prinze zavřít, až by zčernal.

 

Pan Luboš S. (=Středoevropan) Palata napsal dnes do internetové verze LN (lidovky.cz) článek s titulkem „Proč Maďaři volili Orbána a Jobbik“. Titulek by neměl čtenáře zmást, celý článek je věnovaný mé maličkosti, a zejména mému pomlouvačnému vztahu k českému národu a servilitě vůči Maďarům. Velká upoutávka na něj je v papírových LN (jinak bych ho asi nezaregistroval). Já si takový luxus, jako jsou upoutávky v papírových LN, nemohu dovolit, nejsem totiž na rozdíl od pana Luboše S. Palaty Osobnost. Nicméně jsem mu odpověděl ve své pravidelné ke dni (vychází rovněž na serveru lidovky.cz). Protože mne pan Luboš S. Palata obvinil mj. z „nekritického obdivu k Maďarsku a k Maďarům“ a glosa je krátký útvar, abych ho, a hlavně čtenáře mohl přesvědčit o tom, že, natvrdo řečenom, kecá, přikládám zde v Událostech jako ukázku úryvky toho, co jsem psal o aktuální maďarské politice v Událostech na podzim r. 2006 a v posledních dnech (Události jsou věnovány převážně českým problémům, o zahraničí píšu jen výjimečně). Nevadí mi, že pan Luboš S. Palata nečte mé články, nejsou povinné. Když je ale nečte, neměl by o nich psát.

 

A když už jsme u pana Palaty, na závěr několik poznámek k jeho dnešním článku v LN o předsedovi FiDeSzu Orbánovi. Za prvé: Pan Palata tvrdí, že si Orbán z Antalova odkazu vybírá hlavně starost o pět miliónů Maďarů za hranicemi země. Nevím, jestli hlavně, ale vybírá a má recht. Tito lidé nejsou snad Slováci, Rumuni, Srbové nebo Ukrajinci hovořící shodou okolností maďarským jazykem. Jsou to, ať se to komu líbí, nebo ne, příslušníci maďarského národa a maďarský národ jako každý národ je politický útvar (proto jsou taky v těch zemích politicky organizovaní). Do těch zemí se dostali většinou díky nespravedlivému vytyčení hranic ve Versailles a Trianonu (úplně spravedlivé hranice možné nebyly, ale byly možné o hodně spravedlivější, než jsou ty dnešní), přestože se vítězové války aspoň zpočátku formálně hlásili k právu na sebeurčení národů. „Dokonalá řešení“ jsou možná jen teoretická, a to dvě: „arménské“ (tj. turecko-arménské), případně česko-sudetoněmecké (tj. genocida nebo etnická čistka) na jedné straně, korekce hranic na straně druhé. Každý střízlivě uvažující člověk ví, že ani jedno, ani druhé není možné. Nevím, co se s tím má dělat, taky to není v mé kompetenci, je to v kompetenci Slováků, Rumunů, Srbů a Ukrajinců (menšiny v Chorvatsku a Slovinsku jsou zanedbatelné a jejich situace zejména ve Slovinsku je velmi dobrá). Můžu však a budu upozorňovat, že je tu otevřený problém, že zmíněné státy mají problém a měly by s ním něco dělat. Mám na to minimálně stejné právo, jako má pan Luboš S. Palata právo ho zatloukat. Za druhé: FiDeSz není o nic populističtější než všechny české parlamentní strany (snad s výjimkou zelených) se svým zastydlým prvorepublikánským, respektive benešovským národně socialistickým nacionalismem (jeho podstata: my Češi vynikáme mezi všemi národy světa tím, že na rozdíl od nich nejsme vůbec žádní nacionalisté, respektive podstatou našeho nacionalismu je naprosto důsledný demokratismus; upozorňuji, že je to nejen prolhané, ale taky nesmírně směšné, zejména pro lidi přicházející z civilizovanějších končin světa). Za třetí, je pozoruhodné, že ve svém výčtu socialistických premiérů pan Luboš S. Palata vynechal světlou postavu Gyurcsányova předchůdce Pétera Medgyessyho, který proslul především tím, že zanedlouho po nástupu do funkce na něho prasklo, že byl poručíkem kádárovské Státní bezpečnosti. Za čtvrté, inkriminovaný výrok („Kradli jsme ráno, v poledne i večer“) pronesl Gyurcsány ještě před volbami 2006 na jakémsi interním jednání, na veřejnost se ovšem dostal až v září po volbách. A za páté, přičítat Orbánovi heslo „Čím hůře, tím lépe“ je ničím nedoložená sprosťárna. Howgh.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama