Ideová konference ODS Vize 2020

Ideová konference ODS Vize 2020 Zdroj: Tomáš Tesař

Waterboarding podle ODS

ODS je výjimečná strana. Dva měsíce před volbami má tak toxického předsedu, že se nehodí ani na kandidátku. Taky má nového volebního lídra, co už dvacet let čte stejný projev. Už se nemůžu dočkat, až tuhle partu zvolím.

Stejně jako nyní Topolánek se člověk musí cítit při waterboardingu, americkém rozvazovaní jazyků, jež myslí na dehydrataci vyslýchaných; sotva vyndáte hlavu z vody, abyste se nadechli, chrstne na vás grémium, výkonná rada či Pavel Bém - vždy ochotně stojící s vlastním kýblem na blízku - novou dávku. Žádné překvapení, že vám pak občas ujedou slova o židech, homosexuálech a církvi, aniž by se vás na to někdo ptal.

Moje teorie je, že za tím tentokrát nestojí američtí partajní poradci, něco takového by totiž nevymysleli; jejich horizont jsou hamburgery, kafe z litrového kelímku a holky Darlingu – v podstatě čistá politická práce. Tohle ale spíš smrdí jako klasický český bufet: karbanátky, vlašák a levná desítka. Snad proto je nám z toho tak zle.

Mít předsedu, který není volebním lídrem, a volebního lídra, který není předsedou, je velmi rafinovaný trik. Dokonce tak rafinovaný, že ani nevíme, koho v případě ODS vlastně volíme. Ne že by to bůhvíjak vadilo; ODS pravděpodobně nebudou volit ani sami její členové, na to vědí příliš mnoho.

Ale přesto: co když se někdo takový opravdu najde? Podle ústavy můžeme volit i stranu v rozkladu, v podstatě jsme svobodní.

Představte si, že hodíte ODS hlas. Týden po volbách svolá Bém výkonnou radu i grémium a ve dvě v noci vám telemostem z Himalájí oznámí, že spolu s Janouškem a Jančínkem zakládá s vaším hlasem parlamentní klub nové strany. Její jméno? Top10. Její program? Opencard a lesklé nepromokavé sako od Richtera do každé rodiny, co nežádá žádné sociální dávky.

Petr Nečas je skvělý volební lídr. Má tolik charismatu, že v předvolebních TV debatách – tedy jestli jej Jiří Paroubek do ČT pustí - bude muset sedět na dvou židlích. Naštěstí je to ale jedno, od ODS už je to celé jen zoufalá hra, s jejíž pomocí se chce dotlouct k volbám a pak v klidu buď dokonat sebevražedné dílo, nebo nastoupit bolavou cestu očistcem.

Proč ne, čas od času to čeká každou politickou stranu. Jen nás u toho ODS nemusí tolik trápit. Kromě celkem štědrého počtu volebních hlasů jsme jí nic zlého neprovedli. Poslední dobou z ní mám tak panickou hrůzu, že pokaždé když vidím její vedení srocené kolem řečnického pultíku, běžím se podívat, jestli mám zamčené dveře od bytu.