Co přinesly dny (19. a 20. března) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesly dny (19. a 20. března)

Bohumil Doležal22. března 2010 • 12:00
Co přinesly dny (19. a 20. března)
Mirek Topolánek
• foto: 
Foto pro Blesk - LUI MAGAZINE

Místo aby se Mirek Topolánek staral v rámci svých poměrně chabých sil o to, jak zbavit tuhle zemi hrůzné vyhlídky, že se jí na nemálo let zmocní Jiří Paroubek a jeho suita, dělá ze sebe karikaturu náboženského reformátora.

reklama

Křesťanství je pro něj názor, církev je organizace, která se chopila filosofie křesťanství. Prvotní křesťanství bylo bez církve, církev se chopila díky oblbování mas, díky brainwashingu, lidí a jejich mozků. Tyto slabomyslné úvahy vedl ten člověk v rozhovoru s redaktory magazinu pro homosexuály a za přítomnosti pár redaktorů bulvárního tisku, kteří to pak s chutí vykecali (je velmi nebezpečné považovat redaktory bulvárního tisku za idioty, vůbec to není pravda a je jen logické, že se předseda ODS spálil). Člověče nešťastná, Váš úkol je těžký, ale nikoli nadlidský. Vaše názory na křesťanství jsou sice totálně zhovadilé, ale zrovna třeba já Vám je konec konců odpustím, pokud přispějete k tomu, že Paroubek prohraje volby. Pak snad taky zbude čas, aby vás někdo v té míře, jaká je pro politika užitečná, ujal a trochu vás dovzdělal.

 

Jiří Paroubek pokračuje ve svých globálních iniciativách. Na včerejší mezinárodní konferencí, pořádané jeho stranou, vystoupil s premisou, že EU potřebuje pro vztahy s USA v měnícím se světě „cestovní mapu“. Za tím účelem má vzniknout jakási unijní „Rada moudrých“, která připraví souhrnný materiál ke vztahu s USA. (Paroubek a jeho lidé vidí v Obamovu zvolení „historickou přítomnost, která se nemusí opakovat“). Nemohu se zbavit lehkého podezření ohledně toho, v čem Paroubek a spol. vidí podstatu této příležitosti – USA by se konečně mohly začít omlouvat za své ohavné zločiny a udělovat poníženým a ublíženým, mj. i nám Čechům, kteří jak známo jsme přímo jakýmsi krystalickým zhmotněním notorických ponížených a ublížených, tučné odškodné. Doposud jako plátce odškodného fungovalo Německo, jeho možnosti jsou, jak se zdá, již vyčerpány. USA je daleko atraktivnějším zdrojem. Paroubek chce překonat „servilní napojení ČR na poněkud jednostranné pojetí Bushovy doktríny“ (které svádí i na Havla). Bude jednat s USA jako rovný s rovným. Dohodl se na tom s Putinem? Ze všech dosavadních předvolebních zpráv je právě tato ta nejstrašidelnější.

 

Jinak ovšem došlo k naprosto nebývalé a neslýchané věci: Češi se bez vykrucování omluvili. Nikoli všichni, jen ČLK, a ve věci, v níž bylo poměrně beznadějné se vykrucovat: totiž za diskriminaci židovských lékařů v době od října 1938 do března 1939. Šlo o profesní diskriminaci v rámci tehdejší lékařské komory. Věc se dá dost těžko zakecat nebo svést na Hitlera nebo někoho jiného (Advokátní komora se tuším už bez zbytečného kraválu za totéž slušně omluvila). Nicméně přesto je to velkolepá věc, zejména od takové instituce jako je ČLK, a mělo by to být náležitě oslaveno, Proto myslím, že by čtvrtek 18. března měl být vyhlášen za národní svátek, totiž za „Den Omluvy“ (jakýsi pendant ke Dni díkuvzdání): za výjimečný a slavnostní okamžik, v němž Češi přiznávají, že ač se to doposud zdálo být zcela vyloučeným, ač se doposud jevili jako ztělesnění przněné totální nevinnosti, přece jen taky za něco malinko mohou takovým způsobem, že není na koho se vymluvit a jak se vykroutit. Navrhuji to hned příští rok oslavit odpálením velkolepého ohňostroje. Tím se ukáže, že se vlastně až tolik nestalo. Sice nejsme na rozdíl od všech ostatních národů úplně nevinní, ale jak parádně to dokážeme vyznat!

 

MfD provedla další investigativní akci: dva její reportéři se vloudili do řad ČSSD a ODS. S ODS to šlo hůř, ač příslušná organizace nevěděla, že jde o zvěda sloužícího lidu v řadách svobodného tisku, nejprve ho bez okolků vyhodila (což, nemohu si pomoci, slouží ODS ke cti). Vzhledem k tomu se mu nepodařilo odhalit tolik nepravostí jako jeho kolegovi, který se vetřel do ČSSD a setrval tam inkognito skoro rok. Připadá mi to lehce pitomé: vypadá to, že dva odvážlivci pronikli do řad mafie, aby odhalili její zločinné manýry (především nábor „černých duší“). Nebezpečí, které jim hrozilo, nebyly tzv. betonové fusekle, vlastně ani to, že jim někdo vulgárně řečeno rozbije hubu (nejsem si úplně jist, zda by si to tak trochu malounko nezasloužili). Problém je to, že dvě největší české strany se a priori vydávají za něco jako za zločinecká centra. Tím se voličům naznačuje: tudy cesta nevede, do politických stran nevstupovat, a když už, tak pokud možno do těch, které žádné členstvo nemají (a proto nemohou mít ani mrtvé duše). Marasmus české politické scény, spočívající v tom, že normální lidé nejsou ochotni se angažovat jako neambiciózní řadové členstvo v politických stranách (bez toho demokracie nemůže fungovat) se tak ještě prohlubuje. Teze zní: politika je svinstvo. Ať už ji dělá například Paroubek nebo Topolánek. Ve sktečnosti česká politika sice vykazuje sviňské rysy, ale například mezi Topolánkem a Paroubkem je možné si vybrat, a kdo to jako fajnovka nedělá, skončí v situaci, kdy si opravdu vybírat nebude moci, lépe řečeno, bude nucen nikoli vybírat si mezi horší a lepší politikou, nýbrž hlásit se bez možnosti výběru ke svinstvu.

 

Na Ukrajině si zvolili vládu. Zvolili si ji tamní Rusové (Ukrajina je zjevně tak uspořádaná, že tam Rusové mají převahu). Zbývá už jen, aby se vláda naučila ukrajinsky, zatím to neumí (premiér, „Rus jako řepa“, prý mluví jakýmsi obskurním jazykem vzdáleně připomínajícím běloruštinu). Smutný konec oranžové revoluce. Ukrajinci si podobně jako mnozí jiní Středo- a Východoevropané (vlastně i jako my Češi) nedokázali včas říci: Timeo Danaos et dona ferentes.

 

Podle LN prý má ruská politická elita jakousi slabost pro americkou ministryni zahraničí Clintonovou (považuje ji za ukřivděnou ženu, která se se svým problémem dokázala vyrovnat, paní Riceová na ně byla moc emancipovaná. Lze tedy doufat, že ministr Lavrov na ni nebude v nejbližším období hulákat do telefonu: Kdo si, kurva, myslíš, že jsi! (což je jakási moderní obdoba pověstného Chruščovova střevíce).

 

Bezmocnost Fischerovy vlády se stává čím dál tím zjevnější. Premiér není vinen ani svou velkou popularitou (bral svou funkci jako přechodnou na čtyři měsíce a neznám člověka, který by to neudělal stejně), ani jejím propadem. Chyba je v tomto případě ve falešných nadějích, které do ní v vkládala veřejnost, podporovaná médii.

 

Podle průzkumu agentury Factum Invenio ztrácejí velké strany na úkor těch, co ztělesňují fiktivní naděje. Do parlamentu by se tak dostala řada trpaslíků, vznikající štěpením na pravici, a ODS slabě přibírá. Její ztráta na ČSSD činí přesto přes 4% hlasů. Proti postkomunistům stojí tříšť málo důvěryhodných stran a oslabená ODS. Výsledek se točí kolem patu, a protože pat se bude sotva opakovat, vyhraje Paroubek, v lepším případě velmi těsnou většinou.

 

Ještě k průzkumu Factum Invenio: v přepočtu na mandáty by sice „nekomunisté a nepostkomunisté“ (nevím, jak jinak to pestré společenství pojmenovat) získali slabou většinu dvou mandátů, a to i tenkrát, kdyby se do PS nedostala Strana zelených, která je těsně pod pětiprocentní hranicí, zato obě velké strany by tratily (ČSSD 3,6% a ODS 2,1%). To je v podstatě neblahý signál zejména pro ODS.

 

Mirek Topolánek prý (píšu schválně „prý“, protože se mi tomu nechce věřit) podle toho,co dnes uvádí internetové vydání Blesku a lidovky.cz, měl v návaznosti na svůj teologický exkurs o křesťanství prohlásit: „Gustav Slamečka, když jde do tuhého, tak uhne. Fischer, ten je Žid, není gay, uhne ještě dřív. To souvisí s jeho charakterem.“ Šéf mediální sekce ODS Kupka k tomu prohlásil: „Já myslím, že se k tomu nebudeme vyjadřovat. To opravdu vznikalo bez toho, aniž by Mirek Topolánek věděl o tom, že to bude zaznamenáno, nebo že to bude použito tímto způsobem.“ Pokud by to pan Topolánek byl opravdu řekl, je především strašný obsah toho co řekl, a na druhém místě předpoklad, že to nebude někým z přítomných novinářů zaznamenáno a „použito“. Pokud je to všechno pravda, jsem moc zvědav, jak z toho vybruslí.

 

Při vykládání kulometu z českého vrtulníku na jedné základně v Afghánistánu „došlo k… samovolnému výstřelu. Projektil prostřelil podlahu vrtulníku.“ (cituji z Práva). Posádka by měla být vyznamenána pamětní medailí exministra Baudyše.

 

Mladá fronta Dnes přinesla pozoruhodný rozhovor se socioložkou agentury SC&C Hamanovou. Cituji pasáž, která mne zvlášť zaujala:

“* Takže vy jste přesvědčena, že všechny agentury pracují podle pravidel a že žádné cinknuté průzkumy u nás neexistují?

Věřím tomu. Nemohu mluvit za ostatní, mohu pouze věřit. My pro žádnou stranu nepracujeme.

* Když například agentura STEM pracuje dlouhodobě pro sociální demokracii, není možné, že součástí dohody je „úprava“ výsledků?

Ale vždyť je to služba, za kterou platíte. Vy byste platil za něco, co je nesprávně provedené?“

Obávám se, že důvěra paní Hamanové v poctivost objednavatelů průzkumů je sice panensky obdivuhodná, ale přesto nemusí být vždycky stoprocentně realistická. Nejen veřejné mínění utváří výsledky průzkumů, ale taky naopak. A předpokládal bych, že občas se tak říkajíc na obou stranách barikády najde nějaký nepoctivec (čímž samozřejmě nemyslím ani SC&C, ani paní Hamanovou).

AUTOR JE POLITOLOG



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama