Co přinesl den (úterý 16. března) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (úterý 16. března)

Bohumil Doležal17. března 2010 • 10:00
Co přinesl den (úterý 16. března)
Paroubek
• foto: 
Štěpán Mareš

„Dohnat a předehnat“ je heslem Jiřího Paroubka a jeho ČSSD. Na USA si zatím přímo netroufnou, teď jde o to předhonit v životním standardu Německo a proboxovat se mezi deset nejpokročilejších evropských zemí. To byl jakýsi závěr programové konference strany v Teplicích, která se svým zápalem našemu liberálnímu tisku tak líbila. Na „dohnat a předehnat“ si pan Paroubek dal patnáct let. Když se to nepovede, jako že ne, bude, stejně jako na Rusi v roce 1964, toto dvojhleslí vyměněno za striktní příkaz „vyhodit“. Škoda, že se toho už nedožiju.

reklama

Podle agentury STEM (je přátelsky nakloněná ČSSD, ale její výsledky se zrovna v tomhle dramaticky neodlišují od ostatních) vede v preferencích ČSSD nad ODS s drtivým náskokem skoro 8%, ODS se drží na pouhých 20%. Komunisté si udržují standardních 11% a něco. Síly TOP09 a Věcí veřejných se vyrovnaly (7,7% a 6,2%). Žádná z dalších stran by se už do PS nedostala, lidovci jsou těsně pod 5%, zelení a zemanovci pod 4%. Postkomunisté by v přepočtu na mandáty získali dostačující většinu 4 hlasů. Skoro 15% lidí by volilo další pidistrany, které nemají šanci na úspěch. Občanské strany by mohly přijít až o 26% hlasů těch volíčů, kteří se budou obtěžovat k volbám vůbec přijít (je jich celkem dosti úděsných 51%). Lidé zjevně získali dojem, že na volbách nezáleží. Podobný, jaký měli v roce 1948. Jenže tenkrát ho měli v podstatě právem. Na situaci se notně podepisuje negativní volební propaganda, jediné, co se velkým politickým stranám daří: tj, silami společnými a nerozdílnými přesvědčit už tak nahlodanou veřejnost, že politika je svinstvo. To je nejlepší cesta k tomu, abychom od české politiky, která, pravda, vykazuje občas sviňské rysy, měli do budoucna, stejně jako před listopadem 1989, svinstvo bez politiky.

ČSSD to ovšem nebude mít s KSČM úplně lehké. ČSSD prý žádá „otevřít diskusi“ o zrušení bohumínského usnesení, do toho se ČSSD nechce, takhle se jí komunisty lépe vydírá a drží v šachu. Taky Paroubkova představa o tom, že národně bezpečnostní otázky prohlasuje s občanskými stranami, je poněkud průhledně vyčůraná, KSČM by byla sociálním demokratům za slouhu, kterého lze, když se jí zrovna nehodí, zavřít do chlíva, aby neotravoval. Řada komunistických požadavků se navíc dá pochopit (inspekce ministerstva vnitra má být nezávislá na vládě, vláda by neměla řídit výkonnou část policie). Bude zajímavé, co všechno bude Paroubka neregistrované partnerství s komunisty stát, je třeba doufat, že ODS ne své nynější situaci neklesne tak hluboko, aby šla s ČSSD na velkou koalici. Definitivně by se tím odepsala.

V Mladé frontě Dnes si Jan Ziegler stěžuje na českou hymnu, prý je odevzdaná a bojácná. Víc se mu líbí Marseillaisa. Pan Ziegler zjevně neumí francouzsky, Marseillaisa má rovněž své problémy. Chtělo by se mu opravdu zpívat „Slyšíte v našem kraji/řev divokých vojáků?/Přicházejí vraždit naše děti,/naše ženy v naší náruči!/Do zbraně, občané!/ Šikujte se pod prapory!/ Vzhůru! vzhůru!/Nechť krev nečistá napojí/ brázdy našich polí!“? (cit. dle Wikipedie, byl jsem líný to překládat). Chápu a respektuji, že tato varianta na kdysi tak oblíbené „píchni ho, řízni ho, pusť mu krev“ může např. kondelíkovským náturám u nás imponovat jako kompenzace chybějící bojovnosti, mně ale zpívat o tom, že voda hučí po lučinách a bory šumí po skalinách připadá příjemnější a normálnější.

Prezident Klaus se domnívá, že obě nejsilnější strany
získají v květnu dohromady výrazně méně parlamentních křesel než v minulých volbách. Bude to v řádu desítek, ne jednotlivých poslanců. Skoro se mi chce poněkud zlomyslně podotknout, že strany ztratí desítky poslanců sice „dohromady“, ale tratit bude ODS. Pak se napraví, prosvětlí, vyhodí Topolánka a vrátí se k Modrému kořenu. Klaus ovšem zároveň řekl, že se do PS může dostat několik desítek zástupců nových stran a že to může „neskutečným a netušeným“ způsobem změnit českou politickou scénu. Má z toho tedy trochu vítr. Oprávněně. ČSSD získá desítku poslanců, ODS jich dvě - tři desítky ztratí, do PS se dostane patnáct chaotů, kteří svými ambicemi a lavírováním zcela rozloží řady Paroubkových odpůrců. A učiníme rozhodující krok od demokracie formální (buržoazní) k demokracii socialistické (putinovské). Klaus bude tomu cirkusu pár let dělat Háchu.

Navíc se aspoň podle toho, co píší na aktuálně.cz, chystá v ODS bitva o Prahu. Předseda a primátor Bém má problémy (propad preferencí, problém Opencard) a chystá se prý vnitrostranický puč s cílem vypudit jeho i jeho stoupence z kandidátky do PS. Ve hře je prý i pozice předsedy pražské ODS. Těžko se dá ovšem očekávat něco jiného než neuvěřitelný maglajz bez jasného výsledku. Do voleb už bohužel moc času nezbývá.

A konečně Havel a jeho intelektuální suita demonstrativně podpořili Stranu zelených. Strana zelených se k Topolánkově vládě chovala relativně loajálně, bohužel se v zásadní otázce amerického radaru nedokázala dopracovat jednoznačného stanoviska, rozložila se a dvě její poslankyně se zasloužily o pád vlády. Nový předseda s vypětím všech sil drží stranu sice pod hranicí volitelnosti, ale ne katastrofálně nízko. Zda bude pokračovat v Bursíkově politice, je velká otázka. Urna na hlasy pro SZ se může stát obrovským odpadním košem, kde zmizí desetitisíce voličských hlasů proti postkomunistům a proti Paroubkovi. Václav Havel má velmi šťastnou ruku v nechtěném ničení těch, které podporuje. A je třeba vzít v úvahu kontext. V těchto volbách se nehlasuje pro jednotlivé strany. Hlasuje se pro Paroubka a proti Paroubkovi. Otázkou pro ty, kteří chtějí hlasovat proti Paroubkovi, je, jak to udělat, aby se jim to povedlo. Pokud jejich hlas propadne, hlasovali ve skutečnosti pro Paroubka.


AUTOR JE POLITOLOG



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama