Co přinesl den (pondělí 25. ledna) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (pondělí 25. ledna)

Bohumil Doležal26. ledna 2010 • 09:49

V Právu opět informují o práci genderové lingvistky Jany Valderové z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V češtině se mužský rod považuje za zástupný, což je gramaticky správně, leč z hlediska rovnosti pohlaví ne.

reklama

V Právu opět informují o práci genderové lingvistky Jany Valderové. V češtině se mužský rod považuje za zástupný, což je gramaticky správně, leč z hlediska rovnosti pohlaví ne.

Je tedy třeba češtinu zalomit, aby rovnosti pohlaví vyhovovala, protože takové vyjadřování může ženy v praxi znevýhodňovat. Na ministerstvu se už dělají opatření: stránky připravené pro učitele, sportovce, vědce (maskulinum zástupné i pro osoby ženského pohlaví) se nyní jmenují vyučující, sportující, věda (vyhovuje se tak Evropské komisi, která členským zemím už v roce 1990 uložila vypracovat jazyková doporučení pro nesexistické vyjadřování). V příručce paní Valderové je uvedena pozvánka k celostátnímu shromáždění k MDŽ (!!!), doufám že se konalo na Staroměstském náměstí, účastnice byly oděny do uniforem bývalých lidových milicí, z nichž byly odstraněny hvězdy jako sexistický symbol a mužům byl vstup striktně zakázán. Na pozvánce je při oslovení užit tvar hostky (tj. femininum od host). Podle Práva je to gramaticky správně, podle mne je to kravina. Nechci bagatelizovat fakt, že v naší společnosti jsou ženy v mnoha ohledech diskriminovány a vystaveny sprostotě, ale co se proboha vyřeší takovýmito (jedno hrubé slovo ženského rodu, notně sexistické, zabaveno). Úplně nejlepší by bylo zrušit mužský a ženský rod a nechat jedině neutrum. V tom není po sexismu ani stopa. Nejprve by se to provedlo v jazykové rovině a potom v reálu, kombinací chirurgických zákroků a medikamentů. Lidstvo (nebo aspoň obyvatelstvo EU) by sice vyhynulo, ale ještě předtím by byla nastolena rovnost pohlaví (vlastně o pohlaví by už nemělo smysl mluvit, slovo pohlaví je ostatně vysloveně sexistické a mělo by se zakázat jako hajlování). Další řešení navrhuje pěkný (a supersexistický) polský film Sexmise (vyroben za totáče, to se to ještě smělo), který by měl být po genderové badatele povinný. Aux armes, mesdames!“ Pane Bože, zač nás to trestáš!

Senátor Balín se dostal do sporu s KSČM (zjevně s KSČM v Mostě). Důvod samozřejmě není ani nábor černých duší, ani nezákonné obohacování, nýbrž, jak to u komunistů bývá, ideová úchylka: „vystupoval proti většině členské základny, soustřeďoval se na osobní boj s některými jednotlivci a nezúčastňoval se činnosti klubu zastupitelů KSČM v Mostě.“ Z toho jasně plyne, že rezignoval na prosazování myšlenek marx-leninismu v každodenní politické praxi. Proces zatím nebude, nejsou pro to podmínky.

Senátoři navrhují změnit ústavu tak, aby zákonodárná iniciativa nepříslušela každému poslanci, nýbrž skupině nejméně deseti poslanců. Poslanci napříč politickým spektrem jsou proti. Jedna z námitek je, že celým malým klubům (např. zeleným) by se odebrala možnost podávat návrhy zákonů. To se dá vyřešit tím, že kluby by zákonodárnou iniciativu dostaly. Otázka je jen, zda počet deset není příliš veliký. Že počet jedna je naopak příliš malý, je zcela zjevné.

Václav Klaus přijme na Hradě Miloše Zemana. Nikdo neví proč. Z předsedů politických stran se sešel jen s Topolánkem a Paroubkem, ostatní zůstali hluboko pod prahem rozlišovacích schopností pana prezidenta. Možná ale půjde jen o sentimentální vzpomínání na staré lepší časy. Brzy na ně budeme vzpomínat všichni.

Právu poskytl rozhovor místopředseda ruské Státní dumy Alexander Babakov. Řekl mimo jiné: „Pro nás není přítomnost Černomořské flotily na území Ukrajiny jen otázkou rusko-ukrajinských vztahů, ale bereme v potaz i stabilitu situace v celém tomto složitém regionu.“ To je jasné slovo! Žádné bratrské vztahy, přátelství na život a na smrt a boj za mír všemi prostředky, ale stabilita situace v tomto složitém regionu. Moc by mne zajímalo, kde pro ruskou věrchušku ten složitý region začíná a končí, patříme do něho i my? Řekl bych, že jeho hranice se postupně nafukují v důsledku morálního rozvratu zemí na západ od Ukrajiny a momentálního stavu ruské drzosti. Pan Babakov navrhuje zahájit jednání mezi všemi účastníky – Američany, Evropou a Ruskem zatím úžeji v otázkách, jako nakolik si smí dovolit Polsko opatřovat obranné raketové systémy v USA. Pak půjde šířeji o to, jak si Rusové Evropu s Američany rozdělí (obvyklá praxe je, že Američany postaví před hotovou věc). Moc bych si přál, abychom se aspoň tentokrát a pro jednou ocitli v americkém záboru, ale obávám se, že jsem v tom našem slovanském moři poměrně osamělý.

Václav Havel kritizoval pražskou ODS, že usiluje o monopol moci. V LN spekulují, zda obnovil svůj nepřátelský poměr k ODS jako k celku, chce posílit v Praze TOP 09 a zelené, nebo pomoci Topolánkovi. Asi všechno trochu, ale hlavně chce zavařit Klausovi, a ostatní se z toho odvozuje. Je to vidět na tom, že hradní křídlo ODS (primátor Bém, poslanec Šťastný) prská nejmohutněji. Není vyloučeno, že se Havlovi podaří Prahu pořádně rozvrtat. Zato Topolánek na tom není vůbec dobře: když Bém v Praze vyhraje, má ODS jakousi šanci na volební vítězství, ale za cenu posílení Bémovy pozice. Když Bém prohraje, přijde sice Toopolánek o soupeře, ale taky o předsednické křeslo, protože ODS pak skončí jako sedláci u Chlumce. Zdá se, že pro ODS (tj. Topolánkovu ODS, jiná neexistuje) neexistuje dobré řešení. Konstatuji to, ale nedělá mi to ani tu nejmenší radost.

„Každý národ má Banderu. Češi Beneše,“ píše Luboš Palata v Lidových novinách. Srovnání problematických východoevropských politiků ovšem kulhá. Především: v Maďarsku neexistuje nějaký mimořádně silný kult Horthyho, z důvodu dosti jednoduchého: v březnu roku 1944 se zachoval velmi podobně jako pět let předtím nešťastný Emil Hácha, a dodatečně Němcům požehnal vojenskou okupaci Maďarska. Jeho podzimní pokus o separátní mír s Ruskem skončil totálním krachem a moc převzal fašista Szálasi (nejpopulárnější politik minulosti v Maďarsku je János Kádár.) A dále, je podstatný rozdíl mezi Banderou a představiteli polského odboje (kteří bojovali marný, leckdy problematicky vedený, ale svým způsobem hrdinský boj s oběma zrůdnými titány, mezi nimiž se octli) a Benešem, jenž nejprve boj s Hitlerem vzdal (je těžké mu to vyčítat, jeho spojenci ho nechali ve štychu, ale je dobré o tom vědět) a potom celé československé miniimpérium, které šikovnými politickými intrikami naškudlil, v únoru 1948 předal ovázané mašličkou do rukou J. V. Stalina. Na škále politické mravnosti stojí někde mezi Horthym a Kádárem.


AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



Klíčová slova:



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama