Co přinesl den (pátek 15. ledna)

Co přinesl den (pátek 15. ledna)

Co přinesl den (pátek 15. ledna)

Předseda ODS Mirek Topolánek k Pecinovu balíčku prohlásil, že je příliš represivní. Odmítá například absolutní beztrestnost korunního svědka. Topolánkova výhrada je na místě.



KSČM zase odmítá podpořit „protikorupčního agenta“ , který by podle ní narušil právní prostředí, na něž je země zvyklá již 150 let. Pokud do těch let komunisté nezapočítávají 41 roků, co tu byli u moci, mají pravdu i oni. Předseda Topolánek přišel i s dalšími návrhy, které vnesly lehký zmatek do řad jeho spolupracovníků: navrhuje zavést jednotnou sazbu DPH 17 % a tolerovat jisté množství alkoholu u řidičů. Na obě věci nemám, jak říká prezident Klaus, silný názor. Povolit řidičům jednu desítku k obědu či k večeři znamená teoreticky vzato větší míru svobody a jsem přesvědčen, že fakticky žádné ohrožení bezpečnosti na silnicích. Je tu však problém s nepřesností měřících přístrojů, která snadno donutí „měřící orgány“ někdy nechtě tolerovat piva dvě. A navíc, omezení je náročné na (je mi líto) civilizační úroveň, především kázeň „účastníků silničního provozu“, o které mám u nás jisté pochybnosti. Pokud jde o DPH, přínos pro snížení manka v rozpočtu nejsem jako neekonom schopný posoudit, ale srovnání daně by znamenalo zdražení potravin, a toho ČSSD před volbami s chutí a asi úspěšně využije.
K tomu, co už jsem napsal ohledně „Kuberovy“ novely zákona o pozemních komunikacích, ještě upřesnění. Výrok Miroslava Kalouska přesně zní: „Dámy a pánové, promiňte, jenom stručnou poznámku. Protože jsem na půdě Senátu několikrát hovořil o místních rozpočtech, o dani z nemovitostí, o rozpočtovém určení daní, tak bych k téhle diskusi rád podotkl, že tento návrh mi připadá ve své kontroverznosti skoro podobný jako návrh na zrušení roboty. Prostě všechna šlechtická panství, všichni šlechtici se vyděsili, co to udělá s jejich rozpočty, jak je to možné, kdo to za ně odpracuje. Dneska s odstupem času nám samozřejmě robota připadá jako naprostý nesmysl.“ Problém je, že obecní úřady nejsou žádná aristokracie, ale účelové organizace, které si občané budují ke své potřebě, a neměli by na ně nakládat víc, než unesou. Jestliže se ouřadové (přesněji řečeno obce) vyděsili, kdo to za ně odpracuje, ukazuje se dnes, že se vyděsili právem. Na rozdíl od zrušení roboty to funguje minimálně, hlavně ve velkých městech. Protože neviditelná ruka trhu při uklízení chodníků zatím selhala, bylo nutné k všeobecné radosti obecného lidu vyhnat na ulice s košťaty klotové rukávy z magistrátu a obecních úřadů. To, co se stalo, by snad mělo být poučením, aby se podobné situace řešily nějakou rozumnou a právně zakotvenou dohodou vlastníků nemovitostí a vlastníků komunikací, nebo aby se zákon přijímal na základě takové dohody. Nemohu se zbavit dojmu, že tenhle zákon byl přijat tak říkajíc revoluční cestou a po necelém roce se to vymstilo. Nevymstilo se to ale „státu“ ani „obci“, které setrvačností chápeme jako instituce nám nepřátelské, ale nám, co jsme odsouzeni se v tom špinavém bordelu dennodenně brodit a modlit se za to, aby už byla obleva. Senátor Kubera, jeden z hlavních iniciátorů novely a v této věci ztělesnění výroby zákonů metodou „žaves“, prý nepočítal, že když nebudou mít majitelé nemovitostí zodpovědnost za údržbu chodníku před svým domem, přestanou někteří z nich z chodníků sníh uklízet. A lidé by prý podle litery zákona měli stavu chodníku přizpůsobit svou obuv. Pan senátor touto poznámkou dozrál pro udělení našeho nejvyššího ocenění, bobříka vyčůranosti za měsíc leden.
Poslanec ODS Reisiegel bude možná jmenován členem NKÚ a bude se muset vzdát poslaneckého mandátu. Na jeho místo nastoupí další z kandidátky, advokátka Slámová. Topolánek se bouří, Slámová proslula obhajováním extremistů a navíc nepatří mírně řečeno k jeho příznivcům. K tomu lze říci dvě věci: za prvé, to, že advokát hájí klientelu určitého typu, neznamená ještě, že mezi ni patří – konec konců na obhájce má právo každý a specializace na určité případy je věc svým způsobem pochopitelná. Zároveň ovšem z toho ještě neplyne, že by strany nesměly přihlížet k profilu advokáta, protože k lidským právům advokáta nepatří být volen za ODS do PS. Problém si způsobila sama ODS tím, že si paní doktorku na kandidátku dala. Upřímně řečeno, zcela respektuji právo dr. Slámové hájit ty, které hájí, ale kdybych byl členem ODS a rozhodovalo se o kandidátkách strany, zuby nehty bych bránil tomu, aby se na nějaké octla. Ale teď, holoubci, teď už je pozdě. Máte problém.
V pražské Nové síni skončila předčasně výstava obrazů Romana Franty. Voršilkám, které objekt vlastní, se nelíbila příliš důkladně vyvedená přirození některých zobrazených figur ženského rodu. Považuji toto rozhodnutí za skandální porušení svobody umělecké tvorby, bez ohledu na to, jsou-li ty obrazy dobré nebo ne. A doufám, že se najde nějaká slušná galerie, která obrazy vystaví bez těch srandovních samolepek, jimiž je ozdobili v Nové síni. Nebo u nás začneme zase pronásledovat Entartete Kunst?
Dr. Rath neuspěl u Městského soudu v Praze se žalobou na týdeník Reflex, kde ho vyobrazili na obálce s hitlerovským knírkem pod nosem a uvnitř listu byl článek s titulem „Arbeit macht Rath“. To je dobrá zpráva. K postupu soudce Novosada je ovšem možné mít výhrady. Podle něho sice není možné, aby kdokoli byl vyobrazen jako Hitler bez reálného základu, v Rathově případě však takový základ existuje. To je nepřijatelné: má soud rozhodovat o tom, zda karikatury mají či nemají reálný základ? A nemá pak stejně rozhodovat i o článcích, komentářích apod.? To bude znamenat zavedení následné cenzury doprovázené sankcemi, vrátíme se tedy do předlistopadové éry. Dále soudce prý uvedl, že důvodem pro oprávněnost karikatury jsou Rathovy výroky o jeho protivnících (prezidenta Klause prý přirovnal ke Klementu Gottwaldovi). Tato logika ovšem vzdáleně připomíná zavedení práva na vendetu do soudní argumentace. Text rozsudku ještě neznám, až je budu mít k dispozici, k věci se ještě vyjádřím.

V MfD vyčítají „politikům“ (přesněji řečeno senátorům a poslancům), že se flákají. Senát si např. bere tříměsíční dovolenou. Senátu se nedivím. Politické mechanismy u nás fungují tak, že vláda něco navrhne a Poslanecká sněmovna, kde mají drtivou převahu populisté, kteří potřebují se buď zachránit pro příští volební období, nebo porazit „pravici“, to odpálí. Je to práce, která nemá žádný smysl. Těžko někomu vytýkat, že se na takové šaškárně nechce podílet. Co vláda mohla, udělala. Poslanecká sněmovna jí z toho udělala z větší části kůlničku na dříví. To, co předvádí MfD, je taky ryzí populismus: bijte politiky, ty svině, flákají se nám.



AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala