Co přinesl den (pátek 8. ledna)

Topolánek se rozvádí – přesněji řečeno u Obvodního soudu pro Prahu 6 začalo jeho rozvodové řízení. Pokud by byla jeho manželka důsledná (v minulosti byla dost důsledná), měla by usilovat o to, aby řízení bylo co nejbouřlivější a vyvrcholilo v době voleb.

Do trestního zákoníku bylo poslaneckou iniciativou implantováno rozšíření možnosti stíhat člověka za křivé obvinění. Doposud to šlo jen tenkrát, když někdo někoho lživě obvinil z trestného činu v úmyslu přivodit mu trestní stíhání. Nyní už toto omezení ohledně způsobení trestního stíhání neplatí, stačí jen lživě obvinit, což bylo dříve postižitelné „jen“ jako pomluva. Na námitku, že jde o ohrožení svobody slova a že postihne i novináře, kteří někoho nepravdivě obviní z trestného činu, namítá autor (celého) trestního zákona prof. Šámal, že se to dotkne jen naprostého minima případů (!) a že se to na novináře nebude vztahovat, protože se odvolávají na své veřejné a soukromé zdroje. Zdroje ovšem problém mít mohou. Problém je (mimo jiné) se slovy nepravdivý a lživý. Nepravda je něco, co neodpovídá skutečnosti. Lež je, když člověk něco, co neodpovídá skutečnosti, píše nebo říká schválně. Snadnost nebo obtížnost důkazu, že nejde o nepravdu, nýbrž o lež, závisí na okolnostech (za normálních okolností je to velmi svízelné). Právník David Záhumenský v MfD proto velmi správně upozorňuje, že bude záležet na tom, „jaké mantinely“ nastaví při výkladu zákona „orgány činné v trestním řízení“ (že se v řadě evropských zemí i pomluva řeší před civilním soudem se mi zdá správné). Takže: když teď o nějakém politickém papalášovi napíšete, že se tím či oním snaží omezit svobodu projevu (což je protiústavní, a říci se to dá, jak víme, o kdekom z nich), začne policie konat a bude záležet na tom, jak budou „nastaveny mantinely“. Jak asi budou nastaveny mantinely, až volby vyhraje Paroubek?

ODS podle Hospodářských novin navrhuje (zjevně v rámci předvolební kampaně) ústavní zákon o rozpočtové zodpovědnosti. Podle něj by každý poslanec a ministr, který by hlasoval pro „příliš rozhazovačný“ rozpočet přišel o určitou část platu (pro velikost srážky existuje jakýsi algoritmus; 30 % srážka by platila pro to, kdyby poslanci a vláda dopustili rozpočtové provizorium, naopak, když budou hospodařit dobře, dostanou 25 % nášup). Když skutečný deficit rozpočtu bude o 20 a více procent horší, než jaký vláda navrhla, musí vláda automaticky požádat o důvěru (a co když rozpočet navrhla jedna vláda a druhá je pak odsouzena k tomu zajistit dodržení navrženého schodku nebo přímo přebytku?). A pro schodek rozpočtu vyšší než 3 % HDP (což je např. ten, co byl odhlasován pro příští rok) by musela hlasovat většina všech zvolených poslanců. Z návrhů se snad dá brát trochu vážně ten poslední. Ten první sice navrhuje nepříliš citelnou sankci, ale znamená nesmyslné omezení svobody pro vládu i poslance a je v podstatě protiústavní. A nakolik vláda odpovídá za obrovská rozpočtová manka způsobená světovou hospodářskou krizí? Neměla by být trestána např. i za špatné počasí (což je právě dnes aktuální, má napadnout šedesát centimetrů sněhu, neměl by ministr vnitra dostat nařezáno?) Je zjevné, že jde o návrhy prozrazující jakási rezidua politického myšlení ruského typu (tedy toho, co se uplatňoval za bolševismu) i když podle experta ODS ing. Kocourka je střižen dle novozélandského vzoru.


AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala