Premiér Fischer se domnívá, že všechno půjde příští rok dobře, podaří-li se najít společnou řeč a vzájemný respekt. Představa, jak Paroubek hledá s někým společnou řeč a vzájemný respekt, je neodolatelná...
Premiér Fischer se domnívá, že všechno půjde příští rok dobře, podaří-li se najít společnou řeč a vzájemný respekt. Představa, jak Paroubek hledá s někým společnou řeč a vzájemný respekt, je neodolatelná, s něčím podobným se lze setkat jenom v pohádkách.
Musela by zasáhnout „Nejvyšší bytost“, kterou je předseda ČSSD (podle vlastního vyjádření) prý schopen respektovat. A musela by být obdařena známou pohádkovou technologickou výbavou, tzv. „obušku z pytle ven“.
Z představitelů ODS se k projevu prezidenta Klause vyjádřil pouze předseda Senátu Sobotka. Klaus se prý vrátil k větám o úloze jednotlivce: každý z nás se má nejprve starat o sebe. Pokud tím chtěl Přemysl Sobotka naznačit, že by si Klaus měl taky aspoň občas hledět svého, byla by to slova v pravý čas a na pravém místě.
Karel Schwarzenberg si jako jediný dovolil pozastavit se nad podivnou Klausovou formulací: „Nežijeme z jakékoli benevolence minulých generací a zatím nic nedlužíme generacím budoucím.“ Taky tomu nerozumím. Řekl bych, že bychom se ve skutečnosti měli cítit zavázáni těm, kteří nám svým mnohaletým úsilím, svou odvahou a vytrvalostí umožnili mj. i to, abychom se dnes měli přes všechny problémy – co si budeme povídat – jako prasata v žitě. A měli bychom vědět, že jsme povinni předat budoucím generacím aspoň to, co jsme obdrželi. Přitom velkoryse přejděme mlčením to moře sviňáků, kteří našim předkům, jichž je třeba si vážit, házeli z indolence a darebáctví klacky pod nohy a buďme rádi, že se jim to přes jejich množství a sílu nakonec úplně nepovedlo.
V rozhovoru pro Právo řekl Mirek Topolánek mj.: „Ve Sněmovně teď vládne jiná koalice než ta, která vzešla z voleb. Je to koalice levicová.“ Je mi líto, ale z voleb nevzešla vůbec žádná koalice a panu Topolánkovi se nakonec podařilo uklohnit koalici se dvěma „levicovými“ přeběhlíky. Takovéhle řeči jsou řeči o provaze v domě oběšencově. Jinak je nesporné, že koalice, která dnes vládne v Poslanecké sněmovně, není sice levicová (patří do ní Tlustý a Schwippel), nýbrž protitopolánkovská, ale rozhodně nevzešla z žádných voleb. Rovněž bych rád slyšel názor opravdu fundovaného ekonoma na způsob, jakým líčí Topolánek maďarskou situaci. Všeobecně se píše, že Maďaři jsou už z nejhoršího venku; navíc jsem byl v Budapešti začátkem prosince a nikde v centru jsem neviděl žádné obchody zatlučené prkny, o kterých fantazíruje předseda ODS. Z pana Topolánka zjevně promlouvá duch sapéra Vodičky.
Je pozoruhodné, že když se v Rusku chce někdo profilovat jako nefalšovaný a nebojácný reformátor, stanoví si jako úkol, že odnaučí Rusy pít. Je to zjevně záležitost pohádkové obtížnosti, něco, když už mám sáhnout k ruským pramenům, jako přinést v prosinci z lesa čerstvé jahody. Zároveň pohádkový záměr může svědčit o tom, že politik se dostal do úzkých a musí slibovat zázraky. Momentálně hodlá národ podrobit protialkoholní kůře prezident Medveděv. Doufám, že si na ten smělý záměr se svými spolupracovníky pořádně přihnuli.
MfD zase poskytla zajímavý rozhovor ministryně školství Kopicová. Upozorňuje tam na některé problémy, které si netroufám posoudit, jen se mi zdá, že na první poslech zní věrohodně („Ve srovnání nejenom s USA, ale i s Evropskou unií je v tomto směru ohromný rozdíl a propad. U nás nebyl tlak na inovace, protože podniky to moc nepotřebovaly, neboť jsme často jen subdodavatel a v podstatě jsme vůči Západu v pozici rozvojové země. Nemáme často přístup ke konečnému klientovi, dostáváme většinou jen zakázky, co máme dodat…“, „naše výzkumné spektrum je ve srovnání se světem sice neuvěřitelně bohaté, ale také strašně roztříštěné. Každý chce mít své pracoviště, to je chybný postup.“). Nad tím, co se o problémech české vědy a různých demonstrativních akcích v té souvislosti říká a píše, napadne jednoho hříšná myšlenka: nemá náhodou AV ČR něco historicky i strukturálně společného s ČMKOS?
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
