nahoru

Lidé, čtěte!

Jiří X. Doležal 21. února 2002 • 15:08

Obec, kde došlo ke "zločinu", se jmenuje Ř. a všechny osoby, které v příběhu vystoupí, nebudou jmenovány. Neboť je to příběh bez pointy, jenž začal jako volání o pomoc a končí jako suché konstatování: No to se nemůžete divit! A já nechci, aby článek bolel víc, než je nezbytně nutné.

Obec Ř. se rozhodla postavit obytný dům s byty v osobním vlastnictví pro vyšší střední třídu z nedalekého velkoměsta. Část peněz měli příští nájemníci složit hned, část splácet dvacet let měsíčním "nájmem". Realitní agentura zadala inzeráty a sehnala klienty, ti podepsali smlouvy o smlouvě budoucí se stanoveným "nájmem" a složili (podle velikosti bytu) příslušné peníze. Rodina muže, který se na mne obrátil - říkejme mu Inženýr -, půl miliónu. To byl začátek roku dva tisíce. Pak se začalo stavět. Stavba domu se táhla, někteří z nájemníků se nastěhovali před předáním domu. Tou dobou se mi ozval pan Inženýr, nabízející mi článek na téma, kterak bylo dvanáct slušných rodin okradeno. Do telefonu sdělil výše uvedené plus skutečnost, že nyní - kdy měli lidé podepsat nájemní smlouvy - po nich obec Ř. chce měsíčně dvojnásobek částky, než bylo původně dohodnuto, na což většina nájemníků nemá, a proto se musí zase vystěhovat.

INFORMAČNÍ DÁLNICE

Do Ř. se jede po dálnici. Co jsem se dozvídal o dění v Ř. - to byl prožitek informační dálnice se všemi jejími odpočívadly, zákrutami, a především námrazou. Kilometrem nula byl telefonát pana Inženýra. Prvním odpočívadlem pak návštěva na improvizované domovní schůzi v novém domě v Ř. Nájemníci byli slušní lidé, vzdělaní, většinou rodiny s dětmi. Obětovali své celoživotní úspory snu - vlastnímu bytu. Už se nastěhovali. Už se zabydleli, začali si budovat konečně svůj domov. A teď mají vypadnout? Mluvíme dvě hodiny, nahlížím do papírů a najednou si všimnu, že v té (před dvěma lety podepsané) smlouvě, v níž se psalo, kolik za který byt složí nájemník zálohu a kolik pak bude měsíčně splácet, je za částkou "nájem" malá, skromná douška ve smyslu "nevyžádají-li si okolnosti a náklady stavby jinak". Šlo tedy o manipulaci?

DRUHÉ ZASTAVENÍ

Odpočívadlo číslo dvě je na informační dálnici umístěno hned u náměstíčka, v domečku obecního úřadu. Přijíždím v úředních hodinách, sekretářka volá na mobil, přichází pan starosta rovnou ze zahrady. A místo oslizlého padoucha, co vykonstruoval boudu na úspory naivků, je to spíš strejc. Zeptám se: "CO JE TO JAKO ZA POŘÁDEK A CO TY CHUDÁCI LIDI?" A on mi začne popisovat průběh stavby. Když je u šesté firmy, která něco přislíbila a pak se pokusila zdrhnout i se zálohou, tak se původní konstrukt umné boudy na úspory bědných nájemníků bortí definitivně. On ten projekt prostě nezvládl. Ale rizika, že s ním do toho projektu půjdou a jako na manažera se na něj spolehnou, si podepsali nájemníci dobrovolně sami. V příběhu není padoucha - jenom naivita a neschopnost.

V CÍLI

O tři měsíce později opět zvoní telefon. Pan Inženýr vysvětluje, že polovina nájemníků z prvního domu v Ř. už odešla, protože neměli na nájem, ale že obec staví další dům, zase inzeruje a zase někdo naletí... Probíráme "opakování toho podvodu" a on mi najednou sám říká, že tahle nová stavební aktivita obce Ř. už je právně postavená jinak, že už se něco podobného jako jim nemůže novým nájemníkům stát, ale že... A má spoustu stížností na obec. Prostě to, že podepsal špatnou smlouvu a přineslo mu to nepříjemnosti, neakceptoval. A já nevím, co mu říct. Jen se mi vybaví Julek Fučík: LIDÉ, ČTĚTE! Alespoň než něco podepíšete...



Kurzy měn
25,300
20,480
28,650
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře