nahoru

Kola s otevřeným kódem

Miloš Čermák 19. února 2002 • 15:46

Co je to software s otevřeným zdrojovým kódem, ví v počítačové branži každý. Proto velmi stručně: jde o programy, které jsou k dispozici zdarma a kdokoliv je může dál nejen bezplatně šířit, ale také upravovat. Důvod ovšem není ideologický, ale pragmatický. Čím víc lidí se na vývoji a ladění softwaru podílí, tím je výsledný produkt kvalitnější.

Autorem této pozoruhodné myšlenky je programátor Richard Stallman, jenž s ní přišel v polovině osmdesátých let. Mnoho lidí šokoval, protože do té doby autoři zdrojové kódy svých programů pečlivě střežili a tajili. Stallman se bál, aby vinou tohoto tajnůstkářství nezačal počítačový výzkum stagnovat a zaostávat. Navrhl proto model, který spočíval v tom, že tvůrci programů nabídnou jejich zdrojové kódy všem zájemcům o jejich vylepšení. Většina firem na to samozřejmě nepřistoupila a tají kódy svých programů dodnes. Vedle softwaru komerčního však paralelně existuje tzv. free software, který Stallmanovu původní vizi naplňuje. V jeho rozšíření sehrál nepochybně významnou roli Internet, jenž komunikaci programátorů nesmírně usnadnil a urychlil. Nejznámějším příkladem tohoto softwaru je operační systém Linux. Počátkem devadesátých let ho vytvořil finský student Linus Thorvalds a dnes je považován za poměrně vážného konkurenta masových Windows. A to i samotným Microsoftem.
Myšlenka softwaru s otevřeným zdrojovým kódem má zajímavé aspekty - a to nejen technické, ale také právní a ekonomické. Z hlediska zákona je šíření tohoto softwaru upraveno licencí GPL (General Public Licence), která uživatele nijak neomezuje (mohou programy podle libosti zdarma používat, kopírovat i měnit), ale naopak je zavazuje, že je i dál budou šířit bezplatně. Tím se má zamezit tomu, aby si někdo z prodeje těchto pro gramů neudělal ziskový byznys. Běžně se pro tento druh licence používá termín copyleft, což je parafráze termínu s opačným významem - neboli copyrightu.
Myšlenka "otevřeného zdrojového kódu" ovšem fascinuje také ekonomy. Ti zkoumají možnost, jak by tento model fungoval u jiného zboží než u softwaru. Někteří věrozvěsti "otevřeného kódu" relativizují samotný princip intelektuálního vlastnictví a tvrdí, že autorská práva či výrobní postupy by měly být veřejným vlastnictvím. Konzervativní ekonomové naopak argumentují tím, že u jiných výrobků než počítačových programů ztrácí zveřejnění "zdrojového kódu" smysl - protože lze těžko předpokládat, že když například společnost Coca-Cola zveřejní recepturu na výrobu své limonády, tak si ji zákazníci budou doma dělat sami a vylepšovat její chuť.
Přesto je právě kola prvním konzumním výrobkem s "otevřeným zdrojovým kódem". Celý projekt vznikl zpočátku jako recese a trucpodnik počítačové komunity, ale dnes se open-cola stává docela dobrým prodejním artiklem: jistá kanadská firma prodala již sto padesát tisíc plechovek. Na každém balení je webová adresa, kde zákazníci najdou přesný výrobní postup, jak si limonádu udělat (http://www.opencola.com). Velcí výrobci, jako Coca-Cola či Pepsi, se pochopitelně nemusejí bát - ale je to docela zajímavý experiment.
Na závěr malý "copyleftový" dodatek: článek o "otevřené kole" vyšel koncem ledna v časopise New Scientist. Co bylo na tomto textu zajímavé? I on byl coby experiment označen "copyleftem". Což znamená, že ho lze bezplatně okopírovat, přetisknout v celé délce nebo jenom některé části, případně z něj použít pouze informace. Přesně to jsem s radostí udělal.

CERMAK@EXTRA.CZ



Kurzy měn
25,290
20,530
28,540
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře