nahoru

Chcete do EU? Můžete, ale nic nedostanete

LUBOŠ PALATA 7. února 2002 • 07:58

Sen o Evropě se zhroutil. Alespoň ten, v němž jsme my, Poláci či Estonci byli vítanými nováčky, s nimiž se jedná velkoryse. Není tomu tak a nebude.

Evropská unie se na své rozšíření nepřipravila, a pokud do ní chceme vstoupit už někdy kolem roku 2004, musíme se smířit s faktem, že budeme jejími druhořadými členy. Návrh rozpočtu rozšíření, který předložila Evropská komise, vychází z otázky: Jak rozšířit evropskou patnácku o deset chudých členů, aby to ty bohaté nic nestálo a mohli se těšit dosavadním klubovým požitkům? Bruselští úředníci to vyřešili snadno: nově příchozí nic nedostanou, mohou být přece rádi, že vůbec budou přijati. V praxi to například znamená, že nové členské země mají dostávat pro své zemědělce pouhou čtvrtinu dotací oproti starým, bohatým členským státům. K vyrovnání dojde až někdy po deseti letech, budou-li v té době nějací šílenci na českých či polských lánech vůbec ještě hospodařit. Drtivá většina peněz z evropského rozpočtu přitom jde dnes právě do zemědělství. Výrazně méně financí budou noví členové dostávat po mnoho let i z fondů pomoci pro chudší regiony (30 procent) či strukturálních fondů (70 procent). Místo vysněné velkorysé podpory tak budeme na Evropskou unii fakticky doplácet a dohánět rozvinutější státy bude pro nás svým způsobem obtížnější, než kdybychom v EU nebyli.

PROTIÚTOK

"Kandidátské země by platily do společné evropské pokladny stejně jako nynější členové Evropské unie, ale nedostávaly by stejné dotace," vystihl podstatu problému Miloš Zeman. Pokus o takovou diskriminaci odmítli i Maďaři, Slováci, a především Polsko. Je hospodářsky nejslabší a má největší zemědělství. Plány, které předložila Evropská komise, představují pro Varšavu výbušnou politickou směs, jež může vyústit v masové odmítnutí členství v unii. Jde o opravdu vážný problém, což se ukazuje i na tom, že maďarský premiér Viktor Orbán svolal na osmnáctého února do Budapešti mimořádné setkání visegrádských premiérů. V hlavním městě Maďarska by se šéfové vlád Polska, Slovenska, Maďarska a Česka měli dohodnout na společném stanovisku k návrhům Bruselu a způsobu, jak dosáhnout změny navržených diskriminačních pravidel. "To, co chceme získat, nejsou pouze subvence, ale rovnoprávné zacházení," oznámil stanovisko středoevropských zemí Orbán. Důvod, proč vše došlo až do takových konců, je jednoduchý. Evropská unie se měla před svým rozšířením reformovat, především změnit svoji rozhazovačnou politiku dotací do zemědělství, ale neudělala to. Nejlépe celý problém vystihl berlínský Tagesspiegel: "Společná zemědělská politika se stala nádorem, který hrozí zablokováním rozšíření EU. Národní egoismus zabránil v unii včasné reformě. Jestliže by se dnešní mechanismy přenesly také na desítku kandidátských zemí, zemědělský trh a jeho rozpočet by se zakrátko zhroutily."

PŘEŽIJEME

Češi či Maďaři mohou sice křičet, vydávat společná prohlášení premiérů, ale to vše změní jen málo. Nebudou-li chtít oddálit rozšíření o dlouhá léta, budou se muset kandidátské země spokojit s postavením členů nižší kategorie. Bude to lepší než nic a přežít to půjde. Zevnitř z unie pravidla dělící státy EU na ty staré, plnoprávné, a ty ostatní snad půjde změnit snadněji. Pokud jde ale o finanční pomoc, tedy alespoň její velkou část, na ni můžeme zapomenout. Jak to ostatně řekl bruselskému zpravodaji ČTK Karlu Bartákovi jeden z činitelů Evropské komise: "Kandidáti si musejí ujasnit, zda chtějí do unie kvůli penězům, nebo kvůli něčemu jinému."

LUBOŠ PALATA


Kurzy měn
25,330
20,550
28,660
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře