nahoru

Hračička

Miloš Čermák 1. února 2001 • 00:00

Foto Petr JedinákJednoduchý komfort od začátku do konce. To je asi nejstručnější a zároveň nejvýstižnější popis mé měsíční zkušenosti s digitálním fotoaparátem Olympus 990Z. Není to kousek pro fotografické fajnšmekry ani pro ty, kteří při pořizování fotek rádi experimentují. Ale pokud je vaší ambicí dělat jednoduše a bezproblémově dobré fotky, pak je "devětsetdevadesátka" dobrým tipem pro vás. Anebo ještě jinými slovy: pokud jste až dosud fotili běžnými kvalitními kompakty a rozhodli jste se přejít na digitál, tak jste si ze současné nabídky nemohli vybrat líp.

Stručná charakteristika: Jak už je u olympusu zvykem, vypadá tento digifoťák na první pohled téměř stejně jako běžný olympusácký kompakt. Příslušnost do digisvěta prozradí jen masívnější "kastle" a displej na zadním panelu. Rozlišení je 2,1 miliónu pixelů, což znamená, že je tak zhruba uprostřed kvalitativní škály (osobně si myslím, že toto rozlišení zcela stačí - fotky vytištěné na fotografický papír vypadají velmi dobře i při větší velikosti, o prohlížení na monitoru počítače či publikování na webu ani nemluvě). Fotoaparát má průhledový hledáček, výklopný vestavěný blesk a velmi jednoduché ovládání. Na zadním panelu je LCD-displej s úhlopříčkou 4,5 centimetru, snímky se ukládají na běžnou paměťovou kartu SmartMedia. Přístroj je vybaven zoomem, který má - řečí pětatřicítkových kamer - parametry 35-105 mm. Napájení je ze čtyř běžných tužkových baterií.

Ovládání: Fotoaparát se "nastartuje" do funkčního režimu otevřením krytu objektivu, blesk lze používat po jeho odklopení (a nastavení zvoleného režimu příslušným tlačítkem). U ovládání fotoaparátů (a vlastně jakýchkoliv technologií) recenzenti většinou uvádějí, zda je dostatečně "intuitivní" - neboli zda lze přístroj ovládat bez toho, aby člověk nastudoval mnohasetstránkové manuály. U devětsetdevadesátky je třeba rozlišit dvě věci: ovládání prostřednictvím menu a tlačítek. Co se týče menu na LCD-displeji, tak to rozhodně intuitivní není - a bez manuálu se v žádném případě neobejdete. Nevím, kdo menu u olympusu vymýšlí, ale jeho mozek funguje pravděpodobně jinak než můj (což nutně neznamená, že hůř - i když si to pochopitelně myslím). Na druhé straně je pravda, že pokud základní nastavení uděláte, lze už (s nadsázkou řečeno) na menu zapomenout a kameru ovládat pouze tlačítky na zadním panelu. Méně nároční fotografové s nimi pohodlně vystačí. Na samotném focení nic není - spoušť je umístěna na běžném místě a ostřit lze buď klasicky na střed snímku, nebo na celou plochu (matici). Tuto volbu však musíte udělat prostřednictvím menu. Vyhovující pro mě bylo i umístění tlačítka na ovládání zoomu, které je hned vedle spouště. Není to úplně obvyklé místo, ale lze si na ně zvyknout.

Proč nekoupit: S Olympusem C-990 Zoom asi nebudou spokojeni ti, kteří pro nedigitální focení někdy používali nebo používají zrcadlovku. Devětsetdevadesátka má všechny nešvary kompaktního přístroje - a proto se hodí především pro běžné "rodinné" focení. Matoucí může být i design, který dává přístroji vzhled solidní kovové kamery - ale je to jen kovově se tvářící, plastová iluze.

Proč koupit: Většina důvodů už byla řečena. K lidem, kteří mají nechuť k instalování hardwaru a softwaru, je devětsetdevadesátka poměrně laskavá. S fotoaparátem se dodává instalační cédéčko, na kterém je program Olympus Camedia Master - a jeho instalace i používání jsou zcela bezproblémové. Komfortní je také přetahování obrázků z fotoaparátu do počítače - dělá se sériovým kablíkem, jehož jeden konec píchnete do počítače (a pokud je to váš domácí počítač, tak ho tam klidně můžete nechat) a druhý zastrčíte do příslušného otvoru v kameře. Fotky se přetahují ve zmíněném editoru Camedia Master - stačí kliknout na tlačítka "Camera / Download All Images" v horním menu (pouze nezapomeňte oteřít kryt objektivu na kameře). Fotky lze také přetahovat pomocí adaptéru, do kterého vložíte paměťovou kartu a můžete ho pak používat jako běžnou tříapůlpalcovou disketu - osobně však dávám přednost prvnímu zůsobu. I proto, že je to zbytečný finanční náklad navíc (kolem čtyř tisíc korun).

Něco navíc: Kdo od digitálního fotoaparátu žádá hlavně to, aby se při jeho používání pořádně "vyblbnul" (jak známo, tou nejlepší vlastností je, že fotky vidíte okamžitě), ocení možnost nahrát krátký videozáznam (samozřejmě bez zvuku). Podle velikosti paměťové karty a kvality rozlišení může být dlouhý až jednu minutu. Je ve formátu QuickTime, což znamená, že se výborně hodí například pro zpestření webové stránky.

Kolik za to: Cena fotoaparátu je i s daní zhruba 25 tisíc korun, což znamená, že v kategorii dvoumegových digitálních kompaktů (například Canon S-10) je velmi konkurenceschopná. Levnější a stejnými funkcemi vybavený přístroj dnes zkrátka na trhu nesežene. Otázka samozřejmě stojí, zda je to suma, za kterou všechna ta legrace stojí - a někteří lidé tvrdí, že poměr cen digitálů a klasiky, jenž například v tomto případě činí asi jedna ku pěti (stejně kvalitní kompakt koupíte do pěti tisíc), je stále příliš vysoký. Výhrady chápu, ale tak úplně s nimi nesouhlasím: myslím si, že pro toho, kdo z počítačů a Internetu udělal součást svého života, je nákup podobného digitálního fotoaparátu (nemusí být nutně značky Olympus) poměrně dobrý obchod.



Kurzy měn
25,290
20,510
28,610
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře