nahoru

Katastrofy nám nehrozí

Miroslav Cvrček 17. prosince 2009 • 10:00

Profesor Kutílek: "V posledních 10 letech se neotepluje."

"Peníze z politiky likvidují nestranný výzkum o globálním oteplování," tvrdí profesor MIROSLAV KUTÍLEK, jenž se už léta zabývá klimatickými změnami. Hrozí lidstvu velké ochlazení, nebo naopak oteplení?



Předseda Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) při OSN Rádžéndra Kumar Pačaurí nedávno varoval před nárůstem hladiny oceánů o 1,5 metru. Podobné scénáře inspirují i filmaře. Například ve filmu Den poté dojde k náhlému zaplavení a zamrznutí New Yorku. Hrozí nám náhlé změny klimatu?


Ne. Doba ledová určitě jednou nastane, ale jako důsledek přírodního cyklu. Dokonce se ve třicátých a v šedesátých letech říkalo, že už k tomu dochází. Ale není to tak, že se ráno člověk probudí a má před sebou kilometr velký ledovec.

Jak rychlé to je?


Ta poslední doba ledová začala někdy před 100 tisíci lety a vrchol měla před 30 až 20 tisíci lety. Ten pozvolný nástup je vidět i na tom, jak se měnila vegetace. Až se bude ochlazovat, fantastové budou říkat, že si to dělají sami lidi, ale ona to dělá příroda.

Jaký je tedy vliv skleníkových plynů, zejména CO2?


Nejsilnějším skleníkovým plynem je vodní pára. Ta je ještě silnější než metan. CO2 je o něco slabší. Ale skleníkovým plynem je, přispívá ke skleníkovému efektu, díky němuž se udržuje teplo na Zemi. Jenže těch faktorů je víc a vliv CO2 na současné oteplování není ten hlavní.

Takže skleníkový efekt není tak strašný, jak říká IPCC?


Skleníkový efekt je prokázaný fakt, skleníková hypotéza ale nikoliv. Ta říká, že současné oteplení, které existuje, to já nepopírám, je dominantně zaviněno skleníkovým efektem zesíleným lidskou činností. Já říkám, že tu máme dominantnější faktory.

Které?


Tak v první řadě jsou to Milankovičovy cykly. Těmi jsou především určeny doby ledové. Jde o to, že se periodicky mění poloha Země vůči Slunci, čímž se mění také síla slunečního záření, která ovlivňuje teplotu. Normálně trvá doba meziledová zhruba 11 tisíc let, čili bychom se teď mohli blížit k jejímu konci.
A další faktory?


Sluneční aktivita. Už dávno si pozorovatelé všimli, že když bylo na Slunci hodně slunečních skvrn, tak to zemské klima mělo tendenci k oteplení. Ke stejným závěrům dochází i Svensmarkova teorie. Podle té omezuje silná sluneční aktivita množství galaktického kosmického záření, jež se dostane do troposféry Země, a s tím i množství kondenzačních jader, která vytvářejí mraky. A méně mraků znamená více tepla ze Slunce. Pak to jsou mořské proudy, aerosoly či změny vegetace.
Jak vypadá aktivita Slunce teď?


Teď máme na Slunci zrovna zajímavý klid. V posledních deseti letech se navíc neotepluje, dokonce jsou měření, která říkají, že se nepatrně ochlazuje. Nicméně těch deset let neurčuje klima. K tomu je potřeba minimálně 30 nebo 50 let, aby se dalo říct, že se klima mění tak nebo onak. Mohl bych říct, že se klima ochlazuje, ale nebyla by to pravda. Ty třicetileté nebo padesátileté tendence jsou stále skutečně směrem k oteplování.
Dá se vůbec globální teplota určit?


Tak dnes ty satelity skutečně vidí Zemi jako kouli a je možné nějak určit globální teplotu. Data z dřívější doby jsou problém. Měření nejsou rovnoměrně rozložená v čase a prostoru. Ta statistika je potom složitá.
Jak tedy Michael Mann dospěl ke slavnému hokejkovému grafu?


Mann svůj původní graf sestrojil zhruba od roku 1450. Tam už samozřejmě nejsou data z teploměru, ale nepřímo odvozená. Těch metod je víc, ale data z toho jsou vždy jen přibližná. Mann teploty určoval hlavně pomocí letokruhů borovic. Vyšla mu rovná čára s prudkým nárůstem v posledním století. Vypadalo to jako hokejka, a tak napsal o hokejkovém efektu. Na přelomu století to byl šlágr, všude se o tom psalo. Mezivládní panel (IPCC) to měl ve své zprávě z roku 2001 a dokazoval tím, že to, co se děje, je absolutně výjimečné.
Ten graf ale časem zmizel.


Ano, dva kanadští statistici, McIntyre a McKitrick, si vyžádali data a zjistili, že ve skutečnosti je to spíše kolébka a IPCC v roce 2007 už Mannův graf ve své zprávě ne uveřejnil. Mann pak přesto ještě s Angličanem Philem Jonesem zpracoval teploty do roku 1000 a znovu napsal, že po prakticky konstantních teplotách je ta současná nebývalá. Je ale prokázané, že středověká teplá perioda existovala od roku 900 až do roku 1300, kdy teploty byly i vyšší než teď.
Zmínil jste Phila Jonese, hlavní postavu e-mailového skandálu.


Ano. Z těch e-mailů je vidět, že se něco dělalo s těmi daty. Oni se můžou obhajovat tím, že nějaký zásah byl potřeba kvůli nehodnověrným datům. Problém je, že oni nechtějí všechna ta data zveřejnit. Pak je tam ještě něco horšího, kdy Jones vysloveně vyhrožuje jednomu vědeckému žurnálu, že když bude zveřejňovat práce skeptiků, tak zařídí, že většina klimatologů v tom nebude vůbec publikovat. To je nepřípustné, to se dělá v politice, ve vědě se to nesmí dělat.



Neděje se to proto, že je dnes tato část vědy s politikou dost provázaná?


Ano, také řada velkých korporací si uvědomila, že může vydělat velké peníze. Třeba různými stroji na ukládání CO2. Jen materiálu na potrubí, které by například vedlo zkapalněný CO2 někam do úložiště v moři. Je to obrovský kšeft.
Může to být i nebezpečné?


Objevují se fantasmagorie, že by se do vzduchu rozsévaly aerosoly, jež by omezily dopad slunečního záření na zem. To by mohla být ta strašná klimatická katastrofa, protože by se tam ty aerosoly vznášely desítky, stovky let.
Co myslíte, že vzejde z probíhajícího kodaňského summitu?


Z materiálů pro Kodaň vychází, že lidé zaplatí několik set miliard dolarů ročně. V tom je tedy započítána i pomoc rozvojovým zemím. A tady bych byl opatrný. Může to znamenat, že to budou platby za to, aby omezily svůj průmysl a vývoj a aby kupovaly naše výrobky. Já jsem v rozvojových zemích pracoval a vím, jak to tam chodí. Tahle pomoc hlavně zvýší místní korupci.
Vy jste jeden z nejvýznamnějších pedologů na světě, jak jste se vlastně dostal ke klimatologii?


Ono klima má velký vliv na půdu, takže to není vzdálený obor. Ale rozhodující impuls mi dal Bedřich Moldan. V rámci Evropského kulturního klubu jsme organizovali různé vědecké přednášky. V roce 1994 jsme taky pozvali Moldana a on vykládal o globálním oteplování. Mě to tenkrát strašně rozzlobilo. On tam zacházel s geologickou minulostí dost krutě.
Jak krutě?


Opakoval ty nepravdy, že dnešní teploty nemají v posledních geologických dobách srovnání, říkal věci, které by vědec neměl vůbec vyslovit. Dostali jsme se do rozepře a to mě přimělo, abych si to více nastudoval. Pak jsem o tom začal i přednášet a napsal jsem knihu Racionálně o globálním oteplování.
Podle vás se tedy většina vědců IPCC mýlí?


V IPCC je mnohem víc politiků, ekonomů či manažerů než přírodovědců. Kdybych byl klimatolog profesí, tak bych možná taky nemluvil tak otevřeně, protože oni získávají fantastické granty.
Ovlivňuje výsledky výzkumu obava o granty?


Podstatné je to naroubovat na globální oteplování. Jakmile svůj program udělám tak, že to má něco společného s globálním oteplováním, a ještě ta data interpretuji v souladu se skleníkovou hypotézou, tak dostanu peníze. Výzkum ohledně globálního oteplování je zdeformovaný penězi z politiky i zájmem médií o katastrofy.
Je skutečně většina vědců toho názoru, že za oteplování může člověk?


Dnes jsou už tisíce lidí s doktorátem, kteří podepsali různé petice proti tomu, co prezentuje IPCC. Ale fakt je ten, že klimaskeptiků je menšina. Nicméně věda se nedá odhlasovat, to je podstatné.
Ale politici se tou většinou řídí.


Ano, a pak z toho vyvěrají zvěrstva, jako jsou biopaliva. To jsou hrozné monokultury, za desítky let nebudeme mít půdu, ale hlušinu. A to obchodování s emisními povolenkami, to je jako kšeftování s odpustky. Bohužel.



MIROSLAV KUTÍLEK
Vystudoval obor vodní hospodářství na ČVUT. Je profesorem pedologie a půdní fyziky. Jeho kniha Soil Hydrology, kterou napsal s Američanem D. R. Nielsenem, je základním textem na mnoha amerických univerzitách. Působil v USA, Iráku, Súdánu, Švédsku, Německu nebo ve Francii. Je jedním z nejuznávanějších odborníků na světě. Jeho zaměřením je proudění vody v půdě. Také kvůli vlivu klimatu na půdu se zajímá o dění kolem tzv. globálního oteplování. Dnes je známým českým klimaskeptikem. Mezi širší veřejností se stal známý díky své knize Racionálně o globálním oteplování.


KLIMATICKÝ SUMMIT V KODANI
Konference OSN o klimatických změnách se koná mezi 7. a 18. prosincem. Jejím hlavním cílem je nalezení nové dohody o snižování emisí skleníkových plynů, tedy nástupce Kjótského protokolu. Summit má navštívit 15 tisíc delegátů, zejména politiků. Komplikaci přivodil skandál zveřejněných e-mailů vědců Východoanglické univerzity, ze kterých vyplývá, že klimatologové manipulovali s daty. Spekuluje se, že kvůli tomu v Kodani žádný kompromis nalezen nebude.



Kurzy měn
25,310
20,610
28,610
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře