nahoru

Lékařem proti své vůli

Daniela Choděrová 23. června 2005 • 14:51

Říci, že Molie` re je už po staletí neodmyslitelnou součástí evropského divadelního repertoáru, to už by opravdu bylo lepší nosit dříví do lesa. Neříkal snad velký Goethe, že k Molie` rovi je třeba se každoročně vracet? A nečiní tak dodnes divadelníci k nemalé radosti obecenstva? Ovšemže činí, Molie` re je i u nás stálicí divadelního repertoáru, i když tak často jako Shakespeare se nehraje. Jsou s ním totiž potíže. Samozřejmě, o nesmrtelnosti Dona Juana, Tartuffa či Misantropa bude pochybovat málokdo, jenže je dobré připomenout, že Molie` re vedle pětice či šestice svých veleděl napsal další tři desítky her, her dost poplatných době, zejména baletů a frašek, a v případě některých je třeba připustit, že se nehrají celkem právem, dokonce ani ve Francii.
A přesto by si to dramaturgové neměli příliš zjednodušovat. Molie` re byl velký divadelník a tuto skutečnost zdaleka neprokazuje jen ve svých dílech největších.
Je ovšem pravda, že v mnoha svých komediích chtěl diváky hlavně pobavit, ale to není zas tak málo, pakliže to dokázal, a je na režisérech, aby tuto "maličkost" dokázali i na současném jevišti.
Že to, co zde píšu, není plané teoretizování, tuze hezky dokazuje Divadelní sdružení CD 2002, jež v pražské Celetné ulici uvádí u nás prakticky

neznámou Molie` rovu komedii, Lékařem proti své vůli. Když ji Molie` re před 339 lety uvedl ve svém divadle, byl to ohromný úspěch, jeden z jeho největších. Kdo si najde cestu do "Celetné", zví proč. Souboru Václava Lukse se totiž dramaturgická odvaha vyplatila a Molie` rově rozverné komedii dal (v režii Hynka Čermáka) to, co nezbytně potřebuje - radost ze hry, divadelní nápaditost, vervu, vtip a výborné herecké výkony, jimž přirozeně dominuje Sganarel (pozoruhodný výkon Radima Kalvody, ale i neméně výborný Geront Zdeňka Velena, ovšem i dalších herců).
Udělat dnes z této Molie` rovy komedie dobré představení není zdaleka tak snadné, jak by se mohlo nezkušeným zdát, protože marná sláva, Molie` rova komedie zpracovávající námět ještě středověký stavebně jistě není dílem dokonalým a pobavit její poněkud fraškovitou obhroublostí i dnešního diváka vyžaduje nezbytnou míru divadelního vkusu. Jenže právě to se v "Celetné" v tomto případě podařilo, a to všemi složkami inscenace, klíčovou úpravou textu počínaje. Hrají s chutí, ve výtečném tempu, a hlavně nijak divadelně "nebrzdí". Aby však nedošlo k mýlce - komedii o dřevorubci, jenž se pod hrozbou výprasku vydával za zázračného doktora, Molie` re nenapsal jen pro rozpustilou divadelní zábavu. Komedie je jen jednou z četných satir, jimiž Molie` re, zapřisáhlý vyznavač střízlivého a zdravého rozumu, mířil často až s překvapující nelítostností na adresu lékařského stavu. Molie` re v něm větřil nadutou a prázdnou učenost a také podvod a ždímání peněz. Kupodivu i dnes si člověk při pohledu na Sganarelovo "léčení" (a "učené latinské tirády" - v předvádění tuposti a nevědomosti pod pláštíkem učeneckého žargonu si Molie` re liboval, i v Celetné je taková scéna jednou z nejhezčích v celé inscenaci) s údivem uvědomí, kolika podobným léčitelským dřevorubcům lidé dodnes věří, strkají do nich peníze a tu a tam při tom i riskují vlastní život. A tak i při veškeré té fraškovité nadsázce Molie` re neopomíjí to, čemu se tak hezky banálně říká "nastavovat zrcadlo".
V "Celetné" je zkrátka s Molie` rem radost. A kdo si ji chce znásobit, nechť si s sebou na představení vezme svého osobního lékaře. Tak si může konkrétně ověřit, zda Molie` re nelhal, když napsal: "... a lékaři tiše strpěli, že je zpodobňuji." (Nebude-li lékař svolný, alespoň kojnou, té totiž, jak tvrdí vilný Sganarel, je třeba vyšetřit prsy.)

Daniela Choděrová


Kurzy měn
25,310
20,530
28,680
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře