nahoru

Sólo pro ... kurtizány z 25. avenue

PETR KORÁL 21. června 2005 • 14:04

Kytarista TOMÁŠ VARTECKÝ je znám jako člen souboru Davida Kollera Kollerband, koncertní hráč Lucie a Wanastowích vjecý, spolupracovník Daniela Landy, skladatel a producent nahrávek své přítelkyně Anny K. Srdcem je však stále asi nejvíc "doma" ve skupině KURTIZÁNY Z 25. AVENUE, v níž působí už od jejího zrodu v roce 1989. Kurtizány před pár dny vyrukovaly s mimořádně agresívním albem Chemie, jako by po tolika letech existence chtěly důrazně sdělit, že k odchodu do poklidného rockového důchodu se ještě zdaleka nechystají.

Po čase jste se opět vrátili k radikální syrovosti a natočili možná nejtvrdší nahrávku Kurtizán vůbec. Jak se to přihodilo?
Zkrátka to teď cítíme takhle. Chtěli jsme natočit desku, která se nám bude hrát dobře naživo.

Ty sám ses různým způsobem a různou měrou podílel i na neméně neučesaných posledních deskách Kollerbandu a Anny K. Máš dojem, že současná doba přeje tvrdé muzice?
Co se Kurtizán týče, myslím, že doba nám přála vždycky, jenom jsme nikdy nic nedostali zadarmo.

Kariéru Kurtizán kdysi nakoplo vítězství v Marlboro Rock-in. Soutěže podobného typu existují i dnes - mají podle tebe ještě valného smyslu?
Záleží na propagaci a způsobu ocenění. Pokud je soutěž pro kapely jistou motivací, pak smysl má. V současné době je takovou soutěží Coca-Cola PopStar. Škoda jen toho nešťastně zvoleného názvu.

Jak se vaší skupiny dotýká dnešní hudební byznys, byli jste nuceni oproti době před deseti či patnácti lety nějak zásadněji změnit vaše fungování, respektive celkový přístup?
Přístup jsme změnili určitě, ale týká se to našeho sebevědomí, ne hudebního byznysu.

Koncerty Kurtizán vždy oplývaly nezměrnou energií a tlakem. Jak je možné, že jste dodnes nezrealizovali oficiální živou nahrávku?
Protože ona pověstná energie, kterou cítíš jako posluchač na koncertě, je nepřenosná. Nicméně kdysi nám živák nazvanej Live in Rock Café vyšel (jen v kazetové podobě -pozn. aut.) a my se ho na četné žádosti chystáme vydat znovu.

Na CD Chemie hostují členové české ragbyové reprezentace. Má to být chápáno jako logický důkaz symbiózy tvrdé hudby a tvrdého sportu?
Ano. Jednu ze tří písní, kde hostují, si vyberou jako svoji motivační hymnu před důležitými mezistátními zápasy.

Záliba zpěváka Simona v thajském boxu a podobných záležitostech je vcelku známa, ale jak jsou na tom ve vztahu ke sportu a sportování ostatní členové kapely?
Určitě dobře. Naše fyzická kondice je přece široko daleko vyhlášená ...

Jsi pohlcen řadou hudebních projektů. Najdeš si někdy čas také třeba na knihu, kino, divadlo, výstavu?
Samozřejmě ... že ne. A čtenářům Reflexu bych doporučil totéž: pěkně se vyčistit.

PETR KORÁL


Kurzy měn
25,240
20,450
28,640
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře