nahoru

Americký hrdina

Jakub Szántó 9. června 2005 • 20:06

Jedno z největších tajemství moderní americké historie bylo po třiatřiceti letech odhaleno. Jedenadevadesátiletý W. MARK FELT není nikým jiným než přísně utajeným zdrojem, jehož informace bezprostředně vedly k pádu prezidenta Richarda Nixona. Tedy tajným zdrojem v aféře Watergate.

Fanoušci filmu Forest Gump si jistě vzpomenou na scénu, v níž talentovaný hráč ping-pongu zavolá opraváře elektřiny, protože z protějšího okna vidí, jak v kancelářích administrativního bloku Watergate chodí někdo potmě s baterkou. Skutečnost byla kolem půl třetí ráno 16. června 1972 prozaičtější. Když noční hlídač zmíněného komplexu, v němž v té době sídlilo ústředí Demokratické strany, nalezl vchodové dveře dvakrát za sebou zajištěné lepicí páskou, zavolal policii. Ta v kanceláři demokratů zatkla pět mužů s množstvím peněz po kapsách a také s moderními odposlouchávacími zařízeními. Co hůře, jeden z nich, James McCord, bývalý příslušník CIA, byl, jak se brzy ukázalo, šéfem ochranky Výboru pro znovuzvolení prezidenta.

Následné vyšetřování ukázalo, že pětice se do kanceláře vloupala už podruhé, aby zde opravila štěnice nainstalované při prvním vniknutí. Policie také zjistila, že dva ze zatčených byli v kontaktu s jistým Howardem Huntem. Ten patřil do úzkého kruhu poradců prezidenta Nixona. Ve volebním roce bylo něco takového pro Bílý dům krajně nepříjemné a Nixonovi lidé se snažili celou věc rychle zamést pod stůl. V tu chvíli se však na scéně objevila dvojice novinářů listu The Washington Post: Bob Woodward a Carl Bernstein. Pochopitelně se nejednalo o jediné dva novináře, kteří o skandálu psali, byli to ale oni a jejich články, kdo na stránkách Postu přinášel nejskandálnější odhalení špinavých praktik, jejichž nitky vedly až do Bílého domu. Na rozdíl od ostatních novinářů měli totiž jednu nesmírnou výhodu - velmi vysoce postavený zdroj.

NOČNÍ SCHŮZKY V GARÁŽI

O náhodném setkání s elegantním šedovlasým mužem na jaře roku 1970 - dva roky před aférou Watergate - na chodbě kanceláří Bílého domu si mladý poručík námořnictva Bob Woodward jistě nemyslel, že nějak výrazně ovlivní jeho život. O nějakých třicet let starší Mark Felt, v té době třetí muž FBI, se přesto stal jakýmsi Woodwardovým mentorem, zvláště poté, co poručík opustil řady námořnictva a překvapivě se vrhl na novinářskou dráhu. Po pouhém roce u Washington Postu měla Woodwardova známost s Feltem znamenat raketový start jeho kariéry. Byl to totiž právě FBI, kdo dostal na starost vyšetřování kauzy Watergate. Felt, zhnusený snahou Bílého domu ovlivňovat bezpečnostní agenturu a nepochybně také zklamaný tím, že nebyl jmenován šéfem FBI po smrti jeho ředitele Hoovera, souhlasil, když mu jeho mladý přítel zavolal a žádal informace o vyšetřování. Zrodil se přísně utajený zdroj, který podle novinářského slangu, a hlavně podle tehdy populárního pornofilmu dostal jméno Hluboké hrdlo (Deepthroat).
Vědom si bezprostředního nebezpečí, jež mu v případě prozrazování tajných informací hrozí, dohodl si s Woodwardem přísně tajná pravidla. Žádné telefonáty, žádné návštěvy. Když se chtěl novinář s Feltem sejít, přesunul na parapetu květináč s červeným hadříkem. Pokud měl k setkání důvod zástupce ředitele FBI, objevila se na dvacáté straně reportérova výtisku Washington Postu značka s označením času setkání. K těm docházelo většinou ve 2.00 v nejhlubším patře garáží washingtonské čtvrti Rosslyn. Felt nikdy Woodwardovi neprozradil konkrétní informace, pouze ho směroval správným směrem, případně mu potvrzoval či vyvracel jeho závěry. To bylo ve změti událostí, zpráv a dezinformací kolem skandálu Watergate k nezaplacení.

NIXONŮV PÁD

Články tandemu Woodward-Bernstein na titulních stranách The Washington Postu nebyly pochopitelně jediným zdrojem tlaku na Bílý dům v aféře Watergate. Bylo tu vyšetřování FBI, ministerstva spravedlnosti, washingtonských soudů, ale právě poučené a skvěle informované zprávy v Postu udržovaly nezbytnou pozornost veřejnosti. A tlak rostl exponenciální řadou. Pětice mužů zadržených při loupeži před soudem přiznala, že byli placeni Výborem pro znovuzvolení prezidenta. Vyšetřování brzy odhalilo rozsáhlé spiknutí Bílého domu proti Demokratické straně. Jeho součástí bylo špehování, odposlechy, sběr kompromitujících materiálů, vydírání. To vše za nedobrovolné účasti tajných služeb, hlavně FBI a CIA.
Případem se začal zabývat Senát. Zvláštní vyšetřovací výbor nařídil veřejná stání za účasti televizních kamer. Před šokovanými Američany defiloval šéf prezidentské kanceláře Haldeman, prezidentův poradce Dean a další. Jeden po druhém se přiznávali ke spiknutí a trestným činům proti opozici. Teď se začalo hrát o metu nejvyšší - samotného prezidenta Nixona. V lednu 1974 padl rozsudek nad sedmi členy nejužšího Nixonova kruhu - všichni byli velkou porotou shledáni vinnými z maření vyšetřování kauzy Watergate, v tajné části byl vinným shledán i Nixon. V červenci zahájil právní výbor Kongresu formální proces odvolání prezidenta. Krátce poté Nejvyšší soud rozhodl, že Bílý dům musí vydat nahrávky rozhovorů v prezidentských prostorech, jež si Nixon nechal pořizovat a které jasně prokázaly, že hlava Spojených států nařídila maření vyšetřování prostřednictvím tajných služeb. Prezidentova pozice se stala neudržitelnou. Richard Milhous Nixon, 37. prezident USA, podal k poledni 9. srpna 1974 jako jediný v americké historii demisi.

NOVINÁŘI A PIŠTCI

Po celou dobu, až do nedávných dní, věděli o skutečné identitě Hlubokého hrdla jen čtyři lidé. Novináři Bob Woodward a Carl Bernstein, jejich šéfredaktor Ben Bradlee a Mark Felt sám. Celé tři desítky let se vedly spekulace o tom, kdo byl onen tajemný zdroj, který přivodil pád nejmocnějšího muže státu. Napsaly se desítky knih, natočila řada filmů. Ze střípků, které byli Woodward a Bernstein ochotni prozradit, se vědělo jenom to, že Hluboké hrdlo je jediný člověk, a nikoliv soubor zdrojů, je to muž, má rád skotskou a hodně kouří. Odtud mimochodem pochází inspirace slavné postavy Kuřáka ze seriálu Akta X. Mezi podezřelými se objevila řada zvučných jmen, kupříkladu George Bush starší, který působil v CIA, Nixonův strategický poradce Henry Kissinger či William Rehnquist, tehdejší soudce a dnešní předseda Nejvyššího soudu. Zajímavé je, že podle dochovaných zdrojů měl na skutečné Hluboké hrdlo, Marka Felta, podezření sám prezident Nixon.
Aféra Watergate hluboce otřásla americkou důvěrou ve vládní instituce. Odhalila, že i na těch nejvyšších místech mohou přes veškerou demokratickou kontrolu působit lidé, kteří jsou ochotni využívat politickou moc ve vlastní prospěch. Kongres vzápětí sadou zákonů silně omezil prezidentské pravomoci. Zároveň se po desetiletích letargie přihlásil o slovo v zahraniční politice, která se zvláště v období vietnamské války stala výhradní záležitostí Bílého domu. Změnil se také přístup médií. Inspirovány úspěchem The Washington Postu přehodnotily noviny, rádia i televize svůj do té doby spíše objektivistický a vlažný postoj a ve vztahu k politice zvolily daleko agresívnější styl. Pod dojmem sólokaprů začátečníka Woodwarda se mladí reportéři pustili do pátrání po nešvarech politiků. A konečně takzvaní pištci (podle anglického whistleblowers), tedy lidé z nitra vládních či soukromých společností, jejichž vedení porušuje zákony, získali v Marku Feltovi svůj vzor. Příkladem z nedávné doby může být účetní společnosti Enron, která upozornila úřady na miliardové nepravosti ve financích firmy.
Pravé motivy dnes jedenadevadesátiletého kalifornského důchodce Marka Felta už asi nezjistíme. Ať už šlo o demokratické přesvědčení, či snahu uchránit FBI od zhoubného vlivu Nixonovy kamarily, jak tvrdí jeho stoupenci, kteří mu přisoudili přezdívku Americký hrdina, nebo o obyčejnou mstu za to, že byl přeskočen při jmenování nového šéfa tajné služby, jak tvrdí oponenti, jisté je, že jeho informace bezprostředně pomohly tomu, aby padla administrativa, jež flagrantním způsobem zneužívala moc a porušovala zákony. A takové je asi nezpochybnitelné dědictví Marka Felta, zvaného Hluboké hrdlo, muže, který představoval jedno z největších amerických tajemství.

Jakub Szántó


Kurzy měn
25,240
20,450
28,640
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře