nahoru

Na bidýlku - Když milujete vodu

ZDENĚK A. TICHÝ 12. května 2005 • 14:11

Klicperovo divadlo: Akvabely

David Drábek sice není ve svých bezmála pětatřiceti letech mezi dramatiky žádným zelenáčem, ale jeho hry znal zatím jen úzký okruh divadelních fajnšmekrů. Mnohé z nich ostatně režíroval sám a akcentoval v nich kabaretiérský styl - svou silnou zbraň i slabinu. Díky němu si vybudoval pověst autora s bujnou fantazií i schopností psát svižné a vtipné dialogy, ale zároveň i autora, co za vtip prodá vlastní babičku. Hra Akvabely, již uvedlo královéhradecké Klicperovo divadlo v režii jednoho z nejžádanějších a nejúspěšnějších současných režisérů, Vladimíra Morávka, však už vypovídá o jiném Drábkovi.

I když ani s ním to neměl Morávek snadné, neboť Akvabely se z velké části odehrávají v plaveckém bazénu, kde se schází pánský spolek tajně provozující synchronizované plavání. Tam, kde by se jiný režisér utopil ve vymýšlení, jak "realisticky" naplnit autorovy představy, ale Morávek popustil uzdu lehce surreálnému snění. V úvodní části tak účinkující s naprostou samozřejmostí "plavou" v oblecích - kreace akvabel sice posléze provozují v plavkách, ale neráchají se přitom v žádném bazénku. Sugestivní atmosféru vodního živlu, atmosféru probublávání, vlnění, vznášení, potápění a vynořování, akcentuje v inscenaci muzika Michala Pavlíčka a její lehkost se skvěle doplňuje se scénou, v níž Martin Chocholoušek propojil bytové interiéry s krytým bazénem i volnou přírodou.
Akvabely ovšem nenabízejí jen originální zápletku - Drábek napsal trpkou komedii, jejíž hrdinové se utkávají s nejrůznějšími přízraky současného světa. Filip (Petr Vrběcký) tak dlouho uniká před realitou do vodní říše, až se stane její součástí. Televizní moderátor Kajetán (Filip Richtermoc) je zase coby populární ksicht vystaven voyeurství médií, kdežto Pavel (Ondřej Malý) chce jako domácí diktátor zoufale, trapně a marně uchránit svou rodinu před nástrahami zkomercializované společnosti. Znamenitým hostem v této pánské jízdě, respektive plavbě, je Pavla Tomicová, která zde vystřihne několik rolí: bizarní stařenu, milenkuslepici toužící po slávě i starostlivou maminku. Škoda jen, že krasoplavebné výstupy zůstaly v rovině půvabné spartakiádní ilustrace; výraznější stylizace provázená totálním fyzickým nasazením by inscenaci mohla propůjčit magický čtvrtý rozměr.
Akvabely jsou však i tak kusem, co stojí za vidění. Jednak v nich Vladimír Morávek připomněl, že vedle Čechova, Dostojevského a Shakespeara umí i současné autory. David Drábek pak prokázal, že z rozjíveného kabaretiéra dozrál ve skutečného dramatika, jakého by si prozíraví divadelní ředitelé měli předcházet. A třetím důvodem je fakt, že kromě Klicperova divadla už nenajdete mnoho jiných scén, kde by podobně velkorysým způsobem vypravili současnou českou hru.

ZDENĚK A. TICHÝ


Kurzy měn
25,310
20,530
28,680
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře