nahoru

Televize je hrozný médium

10. března 2004 • 16:54

S moderátorem VÁCLAVEM MORAVCEM (29) jsme se sešli ve vysílacím studiu české rozhlasové pobočky BBC. Za stejným stolem, ke kterému každý všední den o půl šesté usedá s hostem Interview BBC, jsme debatovali spíše o nejistotách než jistotách novinářského řemesla. Moravec od ledna moderuje nový diskusní pořad České televize Otázky Václava Moravce, nezdá se však, že by byl s jeho současnou podobou spokojen.

Když jsem vás žádal o rozhovor po premiéře Otázek Václava Moravce, řekl jste, že jste se propadl do hluboké deprese. Už vás to přešlo?
Depresi stále ještě mám a nevím, jestli nebude trvat do chvíle, dokud z televize neodejdu. Považuji se spíš za rozhlasového člověka, v rádiu je mi daleko lépe než před televizní kamerou. Po těch několika dílech Otázek se v tomto vnitřním pocitu stále více utvrzuji.

Z čeho ta deprese pramení?
Určitě je to dílem trémou, protože sedíte ve studiu, kde se pohybuje deset lidí, a dopadne na vás tíha televize jako nejsledovanějšího média. U Interview BBC vím, že ho poslouchá užší skupina lidí, kteří mají určitý vliv, ale je to daleko intimnější než v televizi, kde dáváte všanc svůj obličej. Když si pak zpětně čtete různé reakce na internetových stránkách a v tištěných médiích, o to víc si říkáte, zda to vůbec máte zapotřebí.

Takže si pročítáte diskuse na internetových stránkách České televize?
Teď už ne, protože by se mé deprese prohlubovaly.

Namátkou cituji: " Sterilní gesta, hrůza. Nudím se u toho k smrti a musím sledovat Tele Tele na Nově. Dost nezajímavé a neinvenční a jalové. Moravec je nekultivovaný a agresívní vůči svému hostu, neustále mu vstupuje do řeči."
Když jste teď stručně vyčetl nějaké reakce na internetové stránce ČT, tak na jejím začátku je anketa, v níž 60 procent lidí hlasuje, že Otázky Václava Moravce jsou výborné. Což do jisté míry nekoresponduje s reakcemi, které následují. Myslím, že to je pouze jeden z indikátorů. Ještě před vznikem pořadu jsem si říkal, že budu těmto kritikám velmi pozorně naslouchat, ale pak jsem zjistil, že bych se musel zbláznit. Na jedné straně vás Týden zkritizuje za to, že do diskuse nezvete hosty s politickou odpovědností, a pak si o tři dny později v Právu přečtete, že Otázky jsou stejný "politický orloj" jako na komerčních televizích.

Otázky Václava Moravce - to zní jako Show Larryho Kinga. Byl v tom záměr? Kdo do názvu pořadu prosazoval jméno moderátora?
To srovnání se samozřejmě nabízí. Nevím, kdo o mně neustále šíří, že se chci

Foto
vymezit vůči Kingovi. On rozhodně nepatří k novinářům, kterých bych si vážil nejvíce. Mezi mými favority patří spíš na zadní příčku. Název pořadu prosadili lidé, kteří mě přivedli do televize. Osobně mi to není zrovna příjemné, zvlášť pro to, že pokud bych se někdy v budoucnu rozhodl odejít, musela by ČT měnit nejenom moderátora, ale i název pořadu. Osobně jsem prosazoval název Poslední slovo.

Ten má ale zaregistrovaný Prima pro volební diskuse.
To jsem nevěděl. Chtěl jsem obsahově neutrální název, protože jsem byl přesvědčen o tom, že ČT dělala u předchozích diskusních formátů chybu v tom, že jejich názvy vyvolávaly určitý dojem, který nemusely svým obsahem splňovat. Třeba Naostro. Milan Šíma přece nemohl být tak ostrý, když mu do diskuse přišel nějaký odborník. Totéž Špona. Za úplně nejlepší název považuji v českém televizním prostředí Sedmičku, byť se už obsahově nedrží uplynulých sedmi dní. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se můj pořad jmenoval jenom Otázky.

Jak dlouho jste na Otázkách pracovali? Na obrazovce vypadají jako narychlo spíchnutý projekt.
Výrobní plán se podepisoval někdy ve druhé polovině listopadu. To znamená, že jsme měli měsíc a půl na jeho uvedení na obrazovku. Osobně bych to do jisté míry považoval za svoje alibi, protože stále ještě hledáme ideální formu. Za tu překotnost nemůže nikdo z těch, kdo pořad vymysleli nebo se na něm podílejí, ale může za to krizová situace, ve které se ČT - ne vlastní vinou - nachází.

Vy osobně jste spokojen třeba s dekorací? Ta bývá nejčastěji terčem kritiky.
Po pravdě řečeno se mi nelíbí dekorace žádného diskusního pořadu v České republice. Proč se všechny odehrávají v umělých dekoracích? V jedné televizi jsou jehlice, ve druhé oranžová šachovnice. Osobně jsem měl představu, že za mnou bude neutrální pohled na město. To je dekorace běžná ve světových televizích. Když jsem s tímto nápadem přišel, bylo mi řečeno, že diváci v Brně a Ostravě by negativně reagovali na Prahu. Tak jsem ustoupil. Mrzí mne, že dekorace je jedním z nejvíce kritizovaných prvků - krom vysílacího času.

Nebránil jste se přímé konfrontaci se Sedmičkou na Nově. Proč se Otázky vysílají v neděli večer, a ne třeba dopoledne?
Chápu vedení ČT, že nechce jít do přímého střetu s komerčními televizemi. Ostatně, neměla by to být ani priorita vysílatele veřejné služby. Ve vysílacím čase jsem ustoupil, ale řekl jsem, že bych se nebál jít do toho střetu, protože si myslím, že oba pořady jsou odlišné. Nevím, zda existují nějaké analýzy publika, kdy vlastně chce český divák sledovat diskusní pořady. Ve světě je obvyklé, že takový pořad se vysílá večer na druhém pro gramu - ale pak by asi nešlo o hlavní diskusi - nebo od dopoledního do brzce odpoledního času v neděli na hlavním programu. Dovedl bych si představit, že by se Otázky vysílaly v jedenáct hodin dopoledne na ČT 1.

Myslíte, že by se na vás dívalo více lidí? Kolik jich máte teď?
Myslím, že ano. I když i v tomto večerním čase jsme si našli stabilní půlmiliónové publikum. Po prvním dílu, který vidělo 400 tisíc lidí, vystoupala sledovanost druhého s policejním prezidentem Jiřím Kolářem na 750 tisíc, což bylo více než u Nedělní partie na Primě. Teď se to ustálilo na nějakých pěti pro centech diváků, což je v konkurenci soutěže Česko hledá SuperStar na Nově a Nikdo není dokonalý na Primě takový malý zázrak. A co si budeme povídat, diskusní pořady nejsou dělány hlavně proto, aby přitahovaly široké divácké publikum.

Proč? V mnoha ohlasech na Otázky se objevuje myšlenka, že jde o Interview BBC převedené na televizní obrazovku včetně častých rešerší a využívání archívních materiálů. Není toho na diváka na tak malém prostoru příliš?
Chtěl jsem, aby pořad nabízel divákovi širší kontext. Proto když jsou hosty Miloš Kužvart a Ján Figeľ jako kandidáti na evropského komisaře za Českou republiku a Slovensko, chci divákům představit dalších osm kandidátů z ostatních přistupujících zemí. Snažím se nabízet širší vhled do tématu. Jestli to diváky nudí, tak se za to omlouvám.

Slyšel jsem, že se na vás vizážistky pořádně vyřádily.
Už jsem si o sobě dokonce přečetl, že jsem změnil vizážistku. Není to pravda. V televizi se střídají různé maskérky a záleží na tom, kdo má zrovna službu. Nejsem ten, kdo by trval na tom, co mu mají udělat s vlasy. Vizáž je to poslední, čemu bych se věnoval. Asi je to špatně. Přijde mi pikantní, že třeba i lidé, kteří se zabývají mediální kritikou a jichž si vážím, mi jako první vytkli, že krčím čelo. Nezajímal je ani tak obsah diskuse jako vizuální dojem. Co jim na to mám říct? Asi že jsem zvyklý čelo krčit, stejně jako si podpírám bradu, když se na něco ptám. To je také jedna z příčin mých depresí. Na jednom internetovém blogu jsem si třeba přečetl, že mi červenají uši. Děsí mě, jak někteří diváci a televizní tvůrci uvažují. Já už pomalu nevím, jak se pohnout, abych si zase někde nepřečetl, že krčím čelo, opírám si bradu a podobné věci. Televize je fakt hrozný médium.

Tak proč do ní lezete?
A víte, že si tu otázku od 4. ledna kladu permanentně?

Ono těch nabídek bylo více, zájem o vás měl už bývalý ředitel ČT Jiří Balvín.
Úplně poprvé mě oslovil někdejší šéfredaktor publicistiky Martin Mrnka, který chtěl, abych dělal Naostro. Jistou zkušenost s televizí jsem už měl, ale byla to pouze soukromá regionální Galaxie, kde jsem to spíš bral jako hru. V Galaxii jsem získal jistotu před kamerou a překvapilo mě, jak jsem ji za těch několik let ztratil. Považuji se za člověka, který se snaží naslouchat oponentům a sledovat reakce. Televize mi teď ukázala jednu věc: že o sobě pochybuji daleko více, než jsem si byl ochoten připustit. A příliš velké pochybnosti do práce novináře asi nepatří, člověk se pak stává slabším a slabším. Já si opravdu myslím, že mě televize strašlivě oslabuje - i vzhledem k Interview BBC.

Kdyby se na vás místo České televize obrátila s nabídkou nějaká komerční stanice, kývl byste?
Foto
Považuji se za člověka, který patří do médií veřejné služby. Mohu říci jediné: dostal jsem nabídku z ČT a chci udělat maximum pro to, aby se Otázky Václava Moravce dále vyvíjely a svou kvalitou do budoucna přesvědčily i ty kritiky, kteří na ně píší negativní reakce.

Umožnila by vám vůbec BBC účinkování v komerčním médiu? Už s nástupem na ČT jste prý měl problémy.
Asi ne, ale takovou nabídku jsem nedostal, takže jsem se ani v BBC neptal. Musela by to být opravdu dobrá nabídka, abych kvůli ní v BBC znovu absolvoval stejné kolečko jako kvůli ČT. Je také otázka, zda BBC vůbec do budoucna umožní svým zaměstnancům působit i v jiných médiích. Po zprávě lorda Huttona se očekávají velké změny ve všech divizích BBC po celém světě a já si myslím, že povede i k přehodnocení této otázky. Dnes se to toleruje. Vede se diskuse o tom, zda by BBC neměla svým zaměstnancům navýšit plat o takto "ušlý zisk", ale opravdu striktně trvat na tom, že budou pracovat jenom pro ni.

Jak jste se vlastně dostal k novinařině?
Úplně náhodou na gymnáziu. Byli jsme na letní aktivitě mládeže a učitelka biologie mě požádala, abych o tom napsal článek do Jiskry Orlicka. Takže v roce 1988 mi otiskli materiál o tom, jak mladí gymnazisté ožínali trávu na Králickém Sněžníku. Po revoluci noviny zprivatizovali a šéfredaktor mě oslovil s nabídkou, zda bych pro ně nechtěl při studiu externě psát. To mi bylo sedmnáct a krátce nato jsem začal pracovat pro Český rozhlas Hradec Králové jako externí zpravodaj. Pak přišlo pardubické rádio Profil a už se to rozjelo. Do toho jsem začal studovat žurnalistiku. Přitom jsem vždycky chtěl být kantorem. Nakonec se k tomu ale asi vrátím, protože když člověk pozná, jak to v médiích chodí, zjistí, že si vybral špatně.

Liší se nějak práce v BBC a České televizi? Máte po ruce spolupracovníky, kteří vám dělají rešerše?
V BBC si vybíráme hosty na každotýdenních poradách, je to týmová práce editorů a vedení redakce. Máme dvě produkční, které zajišťují jejich účast. Rešerše si dělám sám. Zdrojové zázemí BBC je obrovské - větší než v ČT. BBC má právo být na ně hrdá. V České televizi je to také týmová práce. Do tvorby a výběru hostů vstupuje Čestmír Franěk jako vedoucí diskusních pořadů. Každou středu se scházíme a bavíme se, jaká témata daného týdne jsou zajímavá, a na základě této diskuse objednáváme hosty. Zase se snažíme využívat archívů.

Často se používá klišé, že BBC je vzor pro ostatní média.
Mně toto klišé vadí. Když pak dojde ke konfliktu mezi vládou a BBC, v Británii velmi frekventovanému tématu, zjistíte, jak je takový přídomek českými komerčními médii vulgarizován. Televize Prima třeba označila BBC za "posvátnou krávu žurnalistiky". Kritika BBC posiluje. Posouvá její vnitřní hodnoty. BBC mě obohatila v tom, že mi například pomohla definovat, co to je předpojatost a jak je možné se jí vyhýbat. Daleko podrobněji popisuje střet zájmů. Způsob, jakým BBC informovala o sobě samé a o zprávě lorda Huttona, je podle mě ukázkou opravdu dobré a precizní žurnalistiky. Podívejte se, jak o sobě referují média v České republice. Vidím tu obrovské limity v předpojatosti a angažovanosti jednotlivých novinářů.

Přes týden moderujete Interview BBC, přednášíte na fakultě sociálních věd UK a teď vám ještě přibyla povinnost v televizi. Jak dlouho hodláte takový pres zvládat?
Je to na úkor osobního života, ale oni mě z České televize určitě brzy vyhodí, takže nebudu mít problém to stíhat.

***

VÁCLAV MORAVEC se narodil 25. června 1974 v Ústí nad Orlicí. Absolvoval žurnalistiku na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, obor žurnalistika a masová komunikace. Začínal jako krajánek královéhradeckého studia Českého rozhlasu a postupně prošel pěti rádii včetně svého současného působiště, české pobočky BBC. Postupně se specializoval na žánr interview. V letech 1996-1999 moderoval diskusní pořad Otázky a odpovědi na televizi Galaxie (souběžně působil na Frekvenci 1). V roce 2000 přijal nabídku ČSSD na kandidaturu do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kterou posléze stáhl. Český literární fond loni udělil Václavu Moravcovi cenu novinářské křepelky pro novináře mladší 30 let.



Kurzy měn
25,270
20,500
28,590
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře