nahoru

Něžný vesmír Tima Burtona

TOMÁŠ BALDÝNSKÝ 3. března 2004 • 17:29

TIM BURTON (45), legendární režisér Batmana a Střihorukého Edwarda, o sobě rád říká, že má problémy s komunikací. Tento rozhovor však ukazuje, že problém již minul. Není divu: dospěl, stal se otcem a natočil film Velká ryba o muži, který mluví, mluví a mluví ...

Jak byste Velkou rybu popsal někomu, kdo ten film ještě neviděl?
Nejlíp jednou větou. Panebože, jak já tohle nenávidím! V Hollywoodu nikdy neuděláte film, aniž by vám někdo neřekl: "Popište mi ho jednou větou," a ty moje jdou popisovat jednou větou hrozně těžko! Tenhle se už vůbec nedá ... No ale podívejte, jak jsem šťastný. Natočit film s plnou podporou studia a bez obvyklého štěkání a kontrolování. Nemuset marketingově vykalkulovat emoce diváků, naopak je klidně nechat, ať si o filmu myslí, co chtějí. A ať hlavně cítí, co chtějí. Tak to je vážně v Hollywoodu výjimka.

Škoda. Těšil jsem se, jak mi budete vyprávět o tom, že vás studioví manažeři mučili.

Foto
Což obvykle dělám. Ale tohle bylo vážně neuvěřitelné - měli jsme například hotový scénář. Normálně je na začátku naplánováno datum premiéry a uzavřena smlouva s McDonaldem na figurky k Happy Mealu, pak se teprv shání někdo, kdo by jim ten film natočil. Tentokrát jsem dostal scénář od studia, který se mi líbil (!), líbil se i jim (!) a nikdo ho nechtěl neustále měnit (!). Až to budete psát, dodělejte si tam takové ty otazníky v závorkách, jako že to je šokující ...

Slibuji na svou čest.
Navíc Velká ryba je kolektivní film, není v něm žádná velká role pro superhvězdu, skrz kterou by se dal prodat ... a k tomu ani nedokážete říct jednou větou, o čem je. Byla to nejkrásnější práce mého života.

Takže se situace v Hollywoodu zlepšuje?
Šmarjá, to ne, jde to pořád k horšímu. Tohle byla nějaká podivná výjimka. Ale trochu mě to nahlodalo. To je pravda. Občas si říkám, že když se dala natočit tak snadno, že by snad - alespoň tohle konkrétní studio - mohlo být nakloněné k podobným výjimkám i v budoucnu. Asi jsem blázen.

Říkáte, že se vám ten scénář líbil. Přitom je hodně odlišný od vašich předchozích filmů - žádní pokřivení hrdinové, žádná temnota. Jen laskavý příběh o synovi, který se pokouší pochopit svého umírajícího otce.
Nemyslím si, že by byla až tak odlišná. Víte, můj otec nedávno zemřel. A v takovém období člověka začnou pochopitelně zajímat témata o rodinných vztazích. Navíc jsme si s tátou nebyli spolu moc blízcí - nic silného, žádná nenávist. Jen se mezi námi vytvořila podivná distance. Stejně jako Will ve Velké rybě jsem se taky pokoušel tu hradbu zbořit, jen jsem se bohužel nikdy nedostal tak daleko. Po otcově smrti mi došlo, že vztahy mezi rodiči a dětmi jsou pro každého jedinečné a neopakovatelné, přesto mají jedno společného. Nikdy si nedokážete navzájem porozumět pomocí slov. Tak komplikované pocity jsou nesdělitelné a bývají naopak často poškozovány tím, že se je snažíte vyslovit. Možná se to týká víc vztahu otců se syny,protože chlapi obecně míň mluví, zato ženské, když jsou spolu, nezavřou klapačku. No a zrovna v té chvíli jsem dostal scénář,jenž vypráví o synovi, který hledá cestu k umírajícímu otci. A co víc: ústřední myšlenka filmu - to, že hranice mezi realitou a fantazií jsou rozostřené a nejasné - je vyjádřením té ubohosti slov,o níž jsem mluvil. Jsou jen mihotavým odrazem toho, co skutečně cítíme. Stejně jako z věty "miluju tě" nepoznáte, zda vás mluvčí skutečně miluje, nepoznáte ani, zda je ta která historka ze života pravdivá. A tak když Will pátrá po zrnkách pravdy v otcových extravagantních historkách o obrech, siamských dvojčatech a čarodějnicích, pokouší se spíš zjistit, zda ho otec miloval a zda on miluje jeho.

Váš otec vás vychovával v předměstském Burbanku, městě s nízkými bílými domky, upravenými zahrádkami ...
Rozkošné místo k životu, že? Ve Velké rybě je městečko Spectre, které je takovou malou vzpomínkou na Burbank. Vypadá tak báječně, starosvětsky, sympaticky ... tak sympaticky,že když jím procházíte, máte dojem, že se v něm musí odehrávat něco pochmurně příšerného.

Stejně nerozumím tomu, kde se v dítěti z Burbanku zrodila ta náklonnost k pavoukům a lebkám. Narodil jste se v milém městysu, vaše rodina zjevně neměla smysl pro morbidní humor, přesto jste odmalička miloval horory a do školních sešitů neustále kreslil kostlivce.
Rodiče i babička s dědou často vzpomínali, jak jsem se dlouho před tím, než jsem se naučil chodit, neustále plazil po domě, a když přišel někdo na návštěvu, chytal jsem se ho za nohavici a nechtěl se pustit. Chybně to tehdy interpretovali tak, že jsem neohrožené dítě, které rádo komunikuje s ostatními. Jenže já chtěl prostě vypadnout. Ale s tím smyslem pro humor - rozumějte, to, že jsem si se svou rodinou často nerozuměl, že oni nechápali mě a já zas je, neznamená, že jsme z jiné planety.Můj táta měl naopak velký smysl pro humor a stejně jako já ne ten verbální, ale spíš vizuální. Třeba měl umělé zuby,a kdykoli byl úplněk, vyrval si je z úst a předstíral, že se mění ve vlkodlaka.

To už je mi leccos jasnější.
Ano - my všichni jsme to, odkud přicházíme. Nejsem jiný než oni, jen jsem hledal to, co jsem v Burbanku neměl. Moje láska k temným velkoměstům, exotice, křivolakosti byla reakce na bělobu a čtvercovost Burbanku.

Proto jste se odstěhoval do mlhavého Londýna?
Ano. Už když jsem tam byl poprvé - natáčel jsem tam Batmana -, připadal jsem si nějak divně jako doma. Byl to velice silný pocit, skoro jako nějaký "zážitek z minulého života", což normálně nemívám. A teď, když se vydám do slunné Kalifornie, připadám si jako upír.Fuj, slunce! Eeeh ...

Nevím, proč pořád popisujete svoje problémy s komunikací, mluvíte jako kniha.
Když jste režisér, musíte se hlavně naučit mluvit s lidmi - při Batmanovi jsem to ještě nedokázal, ale teď už jsem schopen komunikovat až s miliónem lidí denně.

Když jsem si před rokem přečetl, že natáčíte Velkou rybu - film o muži, který všechny dokáže strhnout svým vyprávěním -, říkal jsem si, zda nějak nereagujete na ty neustálé výtky, že jste "nejhorší vypravěč Hollywoodu", že vaše filmy jsou sice vizuálně strhující, ale jejich příběhy slabší ...
Foto
To se říkalo jen na začátku kariéry,i když takový přívlastek se k vám snadno přilepí. Ale postavou Edwarda Blooma jsem na tohle reagovat rozhodně nechtěl. Kritika vás trápí v případě, když sami cítíte, že je oprávněná. A v tomhle případě jsem si to nikdy nemyslel.

Podivnou shodou okolností jste během natáčení filmu o otci a synovi také vytvořil svého prvního potomka.
Ano, to byl přirozeně marketingový tah. Jsem ještě v šoku z toho, jak se to povedlo načasovat.

A pak jste byl dokonce u porodu - dokázal byste o něm vyprávět se stejnou fantazií jako váš bájivý hrdina Edward Bloom?
To nebude těžké - odehrálo se to shodou okolností úplně přesně tak jako porod Edwardova syna Willa.

Opravdu jeho matka, herečka Helen Bonham-Carterová, vystřelila vaše dítě tak mocně, že prolétlo lítačkami a klouzalo se po nemocniční chodbě ještě padesát metrů?
Ano - akorát Billy tak daleko neletěl.

Doufám, že jste to točil.
Jen jsem chvíli fotil. Nepřišel jsem tam dokumentovat, ale prožít tu událost se ženou, kterou miluju. A proboha, kdo by se na ten film koukal? Já rozhodně ne! Nechápu lidi, kteří říkají o některých scénách v mých filmech, že jsou příliš nerealistické a groteskní. Viděli někdy porod? To je ta nejšílenější, nejbizarnější věc. A přitom tak přirozená. Když se ta modrá špendlíková hlavička změnila ve velkou rudou řvoucí věc, povídám si: "Tak to je fakt jak z hororu!" Něco tak šíleného bych do svého filmu nikdy nevymyslel. Bylo to fantasticky surrealistické.

Jak Helen reagovala na foťák?
Byla úplně mimo, tý to bylo jedno.

Takže jste prakticky jediný věrohodný svědek události.
Přesně tak! A historie je složená ze vzpomínek a fantazie. A to je hlavní poselství Velké ryby. Když jsme točili scénu v cirkuse, přitočil se ke mně jeden místní chlápek a povídá "Ééé, pane Burtonéé, nechci vám do toho to ... ale tehdá v padesátejch, to ste nikdá neměl bílý a černý pohromadě v jedný řadě." Úplně jsem se rozzuřil a snažil se mu vysvětlit, že netočím historii, ale příběh hrdiny v jeho vzpomínkách. Edward měl rád stejně černochy jako bělochy,takže v jeho vzpomínkách naopak musí sedět družně v jedné řadě. Vím, že tehdy zuřila segregace, rodilo se černošské hnutí odporu. Ale ne v tomhle filmu.

Vidím, že i pro vás jsou idealizované vzpomínky nástrojem smíření. Jak teď vzpomínáte na léta, kdy jste trpěl jako animátor ve Studiu Walta Disneyho a kreslil tam "lištičky"?
Pořád stejně. Cítil jsem se tam jako v rakvi.

Ale pro Disneyho jste pak vymyslel film, který mám z těch vašich nejradši, ačkoliv jste ho přímo nerežíroval, jen napsal a produkoval - loutkovou Noční můru před vánoci, pozitivní muzikál o ukradených vánocích a lásce kostlivce k dívce sešité z hadrů.
Jo - a pak se toho filmu tak báli, že nechtěli dát do kin ani trailer.Kdekterá pitomost má přece upoutávku. Noční můra neměla ani to.

A tehdy valný úspěch neměla - co říkáte tomu, že se z ní dnes stal hit, že se kazety a dévédéčka prodávají jako na běžícím pásu?
Co bych na to měl říkat? Já to věděl už tenkrát, ten film i jeho postavy miluju od začátku, tak proč by mě měl jejich úspěch překvapovat?

Máte z toho nějaké peníze?
Tak tohle téma, být vámi, nerozjíždím, mohl bych vám rozkousat diktafon.

To bych nerad. Které postavy ze svých filmů milujete nejvíc?
Všechny. Jednak musím, protože nejsem úplně technický typ režiséra, takže nemám připravené odpovědi na tisíce otázek týkající se postav - dokážu odpovídat, jen když k nim předem něco cítím.

Dobře: který váš film je nejsoukromější, nejosobnější?
Možná to zní jako protimluv, ale já se v Hollywoodu vždycky snažím každý film natočit tak osobně, jak jen dokážu. Ale asi Střihoruký Edward, Ed Wood a teď Velká ryba, jejímž hrdinou je Edward Bloom - je to taková moje edwardiánská trilogie.

Hrdina vašeho dalšího filmu se bude jmenovat Karlík - ten ze slavné pohádky Roalda Dahla Karlík a továrna na čokoládu.
I Karlík může být osobní, nemyslete si.

Ani na moment nepochybuji - poetika Roalda Dahla má k té vaší velmi blízko.
Ano - a taky dalších autorů. Dr.Seusse i třeba spisovatele a výtvarníka Edwarda Goreyho. Všichni psali temné, vtipné a přitom lidské příběhy.Často se o sobě dočítám, že jsem jejich pokračovatel, což není úplně přesné. Ale jsme si příbuzní, plujeme všichni ve stejném něžném vesmíru. Jenže o Karlíkovi vám toho moc neřeknu, jsme teprve na začátku. Ještě ani není scénář.

Zase není scénář?
Ne. Ale máme Johnnyho Deppa - superhvězdu, skrz kterou se ten film dá prodat. Takže je zas všechno tak, jak má být ...

***

TIM BURTON * 25. srpna 1958 v Burbanku. Uzavřené a nekomunikativní dítě a pozdější zakomplexovaný teenager dokázal, že i v Hollywoodu může člověk slavit úspěchy tím, že je talentovaný, originální, netaktní, morbidní a vtipný. Začínal jako animátor ve Studiu Walta Disneyho, kde "nevýslovně trpěl". Jeho zoufalí šéfové mu dali první šanci - natočil vlastní animovaný kraťas Vincent o chlapečkovi, který miloval horory, a pak středometrážního Frankenweenieho o chlapečkovi, jenž oživil svého přejetého psa. Pak to Disney vzdal a Burton režijně debutoval filmem PeeWee ´ s Big Adventure (1985) u studia Warner Bros, pro které také natočil své legendární filmy Batman a Batman se vrací. Ačkoliv se všechny jeho filmy ostře lišily od obvyklého vkusu (a Batmanové dokonce vkus publika přetvořili a kodifikovali vizuální podobu komiksové adaptace), byly vždy poměrně úspěšné - ať už se jedná o okouzlujícího Střihorukého Edwarda, Beetlejuice, či nedávnou Ospalou díru. Propadly jen tři - nezapomenutelný a Burtonův snad nejlepší Ed Wood, v němž jeho oblíbený herec Johnny Depp v roli zapomenutého režiséra Edwarda Wooda jr. manifestuje lásku k angorským svetříkům. Noční můra před vánoci, jež vešla do dějin animovaného filmu a dnes zažívá novou renesanci. A šílená komiksová adaptace Mars útočí!, po jejímž neúspěchu začal Burton více sázet na jistotu. Přijal režii remaku Planety opic a poté natočil laskavý a zcela nemorbidní film Velká ryba, který také v kinech dobře vydělává. Nicméně Karlík a továrna na čokoládu, a hlavně další loutkový film ve stylu Noční můry - Corps Bride (Mrtvolná nevěsta) - prý budou znamenat návrat temného rytíře světového filmu.

TOMÁŠ BALDÝNSKÝ


Kurzy měn
25,290
20,530
28,550
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře