nahoru

Právo na neřest

Jiří X. Doležal 23. prosince 2003 • 18:33

Džihád proti kuřákům nabývá formy nové, nebezpečné totality. Aldous Huxley vytvořil ve svém sci-fi románu Konec civilizace hlavního hrdinu, který v krásném novém a dokonalém světě bez nemocí, ošklivosti a utrpení nemůže existovat a před svou knižní sebevraždou řve:"Mám právo na rakovinu!" Budeme i my mít právo na svou oblíbenou neřest?

Proklamovanou modlou našeho reálného Krásného Nového Světa je Zdraví. Toto zdraví však není samoúčelné. Je prostředkem, díky které mu dosahujeme stále větší individuální PRODUKTIVITY, EFEKTIVITY a ÚSPĚCHU. A to jsou hodnoty, pro ti kterým nelze ani kváknout. Ale v téhle svaté válce proti vajglu nejde o zdravotní péči, ale o novou formu vymezování konformity a loajality.

KUŘÁCIPOD KONTROLOU

Městská vyhláška zakazující kouření ve všech hospodách a barech v New Yorku platí od prvního dubna letošního roku. Ve státě Kalifornie platí úplný zákaz již několik let. Po New Yorku přišel na řadu Boston. Trend se přesouvá do Evropy. Od 1. 1. 2004 vypukne teror i v Irsku. Když kontrola zjistí, že se v nějakém baru toleruje kouření, bude moci majiteli uložit pokutu až tři tisíce eur. V něčem jsme

Foto
velmi evropští i my. České ministerstvo zdravotnictví připravuje návrh na ratifikaci "evropské" Rámcové dohody o kontrole tabáku. Čeští poslanci právě projednávají návrh zákona, který by měl radikálně omezit kouření. Vládní návrh "protikuřáckého zákona" zakazuje kouření například v divadlech, kinech, ve sportovních halách, čekárnách, na nástupištích a v úředních budovách. A především: zakazuje kouření v restauracích s výjimkou prostor vyhrazených kuřákům.
Ten poslední bod je čistou diskriminací. Jako by se v postmoderní společnosti do role univerzálního nepřítele (v dějinách podle momentálního režimu obsazené "kacíři a čarodějnicemi", "osobami neárijského původu" či "protisocialistickými elementy" ) dostávali lidé, co kouří tabák. Jako by se tím, proti komu je třeba bez diskusí a všemi představitelnými prostředky bojovat, stávali nebozí vdechovači dýmu obohaceného tropanovými alkaloidy.

KRÁTKÁ HISTORIE NEŘESTI

Obsah slova neřest prodělal svůj vývoj. V raném středověku chápali jako neřest v podstatě každou činnost způsobující libost. Kromě přímé služby Bohu bylo neřestí cokoliv příjemného a i radost ze služby musel věřící krotit, aby nehřešil! Bylo to racionální regulační opatření. Středověká společnost byla zakotvena na principu ovládání věřících skrze strach z trestu Božího (rozuměj za nedodržování pravidel církví stanovených). V tomto těle třeba trpět a sloužit církvi a panovníkovi, kteří z toho žijí. Proto se libost zakazuje a odkládá do Božího království, v tomto těle je hříchem. Jakákoliv radost prostého (ovládaného) člověka byla nežádoucí a její provozování ohrožovalo společenský systém. Mendík má makat, ne si užívat! Člověk žijící ve strachu a bez libosti poslouchá jak hodinky. Jak se společnost civilizovala a osvobozovala od dogmat, vnímáníslova neřest se postupně měnilo. Po Freudovi, hippies a cyberpunku znamená neřest "činnost vyvolávající libost a poškozující zdraví".
téhle definice se nevejdou snad jen hry o peníze. Neřest se dnes snad už neříká ani návštěvě hampejzu, je to slovo z běžně užívané slovní zásoby. Nastal čas to slovo oprášit: Kouření je neřest a je jen jednou z mnoha lidských neřestí.

PROČ PRÁVĚ TABÁK?

Lékařský časopis The Lancet zveřejnil letos australsko-americký výzkum, podle kterého zemřelo v roce 2000 na následky kouření tabáku celkem 4,83 miliónu lidí. Jako nejčastější příčinu smrti kuřáků vědci označují nemoci srdce a cév, jimž podlehlo 1,69 miliónu lidí. Dalších 970 tisíc mrtvých mají na svědomí nemoci známé
Foto
v Česku jako chronická bronchitida nebo rozedma plic. Na rakovinu plic zemřelo ve stejném roce zhruba 850 tisíc lidí. To jsou objektivní dopady neřesti kouření tabáku za poslední rok minulého tisíciletí. Je to zhoubná droga. První z důvodů, které nesporně přispěly k dnešnímu protikuřáckému džihádu. Stejně objektivní jako výše uvedená čísla je konstatování, že se kuřáci chovali vůči svému okolí jako prasata. Kolem sebe teprve nyní, v roce 2003, začínám registrovat první asertivní nekuřáky i mezi zcela příčetnými lidmi. Prostě lidé, kteří nemají rádi zakouřený vzduch v místnosti a umějí si o něj říct. Donedávna bylo militantní nekuřáctví věcí aktivistů, teprve nyní se začíná stávat právo na normální vzduch zjevné i zdravým lidem. Ale ještě ve zcela nedávné minulosti byly prostě společenské normy jednoznačně "prokuřácké" a kouření mělo i ve srovnání s ostatními neřestmi výsadní postavení.
Dovedete si představit, že by nizozemské železnice zřizovaly kupé pro kuřáky jointů? Zato kupátka pro kuřáky cigaret byla běžná celoevropsky! Stejně tak konzumace alkoholu při čekání na městskou hromadnou dopravu je záležitostí živlů, zatímco cigárko si, když tramvaj nejede, dáme rádi všichni. Onen džihád si kuřáci z velké části sami vykoledovali. Ale skutečný důvod dnešního boje proti kouření bude asi jinde.

CHLAST - SLAST, SÁDLU ZDAR!

Opilství a obžerství - další dvě hříšné neřesti. Ohrožují boha individuální produktivity stejně hrozně jako tabák, a nikdo proti nim nebojuje! Alkoholické nápoje působí podle odhadu Světové zdravotnické organizace a Světové banky ve vyspělých zemích kolem 9 % všech let ztracených v důsledku nemoci nebo smrti. Jsme opět evropští, jak ukazují Pohledy na zdravotnictví - materiál oddělení zdravotnických informací regionální úřadovny Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu.: " Spotřeba alkoholu v ČR: V minulosti byla jeho spotřeba nižší než v EU, koncem osmdesátých let začala růst a v roce 1993 spotřeba alkoholu překročila úroveň EU. V roce 1997 rozdíl překročil půl litru (10,0 oproti 9,4)." Ano, již léta jeden Čech za rok průměrně vychlastá deset litrů stoprocentního lihu. Také proto se dlouhodobě roční úmrtnost v bezprostřední souvislosti s konzumací alkoholu pohybuje kolem šesti tisícovek Čechů ... Nenažranost, obžerství, pažravost - kolik libozvučných názvů má naše mateřština pro neřest čistě libostního, energeticky nenutného příjmu potravy! Tato neřest vede k obezitě stejně spolehlivě jako chlast k cirhóze jater.
Za obézního může být označen každý čtvrtý občan České re publiky, nadváhu pak má šest Čechů z deseti. Zatímco přímé i nepřímé negativní důsledky drogových neřestí - chlastu a tabakismu - jsou přesně spočítané, u obezity jsou taková data nedostupná. Ale nejčastější příčiny úmrtí u nás jsou: onemocnění oběhové soustavy, zhoubné novotvary, vnější příčiny, onemocnění dýchací soustavy a onemocnění trávicí soustavy. Kromě vnějších příčin a nemocí dýchací soustavy hraje obezita zcela zásadní roli ve všech třech dalších sledovaných Fotopříčinách úmrtí. Přesto jsme svědky masívní celospolečenské akceptace těchto stejně zhoubných neřestí. Nechci připomínat jen chlapy sobě, absolut delirium a další všudypřítomné reklamy na alkoholické nápoje. Tvrdá droga alkohol je u nás, přes veškeré proklamativní postoje českých úřadů, pro stě akceptována. Adorace neřesti obžerství formou planetárních soutěží ve žraní hot dogs (letos vyhrál reprezentant Japonska) je až exemplárně hnusným důkazem plného společenského přijetí ze zdravotního hlediska doslova sebevražedné činnosti, která při častějším provozování vyvolá těžkou obezitu. Zato proti kouření se bojuje ... Proč?

STRACH Z OHNĚ

"Nemocniční spravedlnost", obligátní argument zastánců tvrdého postupu proti kuřákům, neobstojí. To, že chudáci nekuřáci doplácejí na zlotřilé kuřáky při beznadějné léčbě jejich rakoviny plic, je pravda. Stejně tak hubený abstinent doplácí na rakovinu střev tlustého opilce. Nemocniční spravedlnost zajistí individuální zdravotní účty, ne zákaz cigaret light. Při vytyčení cílů džihádu zjevně nepadl los na cigarety z nějakých racionálních zdravotních důvodů. Kdyby hrál roli rozum, nešlo by o totální válku proti jednomu cíli, ale o komplexní soubor nekonfliktních opatření proti kouření a nejméně dvěma dalším zdraví ničícím neřestem - pití alkoholu a pažravosti. Příčinou tedy bude - kromě objektivní pravdy, že kouření je pěkné svinstvo - spíše odvěká identitní potřeba nepřítele, proti kterému budeme ruku v ruce bojovat a zpívat přitom náboženské/vlastenecké/budovatelské/protikuřácké písně. Ve společnosti - to jest v lidech - tato potřeba bohužel je a v historii se projevuje v nejrůznějších podobách.
Proč iracionální volba padla na tabák, a ne třeba na chlast? Nabízím zcela iracionální vysvětlení. Oheň. Dělí společnost na "oni, ti zlí a nebezpeční, s ohněm" a "my, ti hodní, bez ohně". A magické kouzlo ohně, který kuřák k praktikování své neřesti potřebuje, je nesporné, pro podvědomí neodolatelné a koneckonců: I čert má v pekle pěkně nahuleno ...

NEŘESTI VSTŘÍC!

Postmoderní epocha historicky jako první umožnila jedinci, který si opatřuje legálně obživu a neparazituje, nepodílet se na budování lepších zítřků. Pokud dobrovolně minimalizuje svou životní úroveň a uskuteční intelektuálský návrat k venkovskému životnímu stylu předků, může žít v podstatě zadarmo, za tři dny práce měsíčně. Či může být Haré Kršna, rastaman nebo prostě chlapík, co jen čumí na fotbal a nikdy nebyl ani volit. Prostě "v tom" nejede. Ekonomická produktivita systému jménem euro atlantický okruh je už tak vysoká, že se bez konkrétního jedince obejde. Většina vždy bude ochotně a dobro volně konzumovat - a to je hnací motor dnešní ekonomické reality. Takže ti, kdo v kolotoči nechtějí jet a nestojí mu v cestě či neškodí, si snad poprvé v dějinách mohou životním stylem, postoji a názory vystoupit z dějin. Kdo by je buzeroval a proč? Nakupovat nikoho násilím nedonutíte ...
To je největší záruka svobody, kterou máme. Nyní je nám péče o zdraví lidu prezentována jako motivace evidentně iracionální diskriminace určité skupiny, která si za své peníze ničí zdraví. Nenechme si tento nesmysl vnutit - vždyť evropská kultura stojí na neřesti! Boj za zdraví kuřáků je jen maskovaným pokusem, jak vzít člověku postmoderní svobodu pod záštitou nějakého dalšího Velkého Cíle. Jako silný kuřák jsem zastáncem zákazu kouření na úřadech, v kinech, prostě všude, kde bych svým dýmem mohl obtěžovat nekuřáky. Ale chci mít svůj životní prostor stejně, jako jej mají ve stáncích s fastfoodem žrouti a v pivnicích pijáci. Chraňme si práva nekuřáků, ale i neřest kouře! Pokud existuje poptávka po nekuřáckých restauracích, lidi, a ne zákazy zařídí, aby jich bylo dost. Americko-irská cesta je iracionální nesmysl, který si nesmíme nechat vnutit. Právo nekuřáků na nezahulený vzduch je nezpochybnitelné, ale stejně je nezpochybnitelné právo kuřáků na jejich rakovinu plic, právo tlustých na jejich rakovinu tlustého střeva a pijanů na jejich rakovinu jater.



Kurzy měn
25,290
20,530
28,540
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře