nahoru

Vy my

20. listopadu 2003 • 13:54

JEDU PRYČ
43/03

Foto
Vždycky se mi líbily realistické a odvážné reportáže Petry Procházkové z Čečenska, ale z jejího posledního rozhovoru jsem byl zklamán. Myslím, že podlehla nějaké naivní iluzi o soužití kultur a civilizací. Nejvíce mě ale zklamal závěr, kde říká o sobě a svých kamarádkách: "Pozor, nejde o žádnou potrhlou partu osmi feministek... nás nezajímá export našich představ do jejich kultury..."
Myslím, že by neškodilo trochu exportu naší kultury a feminismu do zemí, kde: si myslí, že lidská práva jsou vynález Židů; ženy nemají volební právo; za přestup od islámské víry hrozí vězení, v několika zemích dokonce trest smrti; ženy (ne muži!) jsou odsuzovány k vězení i trestu smrti za cizoložství (dokonce i po tom, co byly znásilněny). Petra Procházková nemusí být feministkou, protože feminismus je boj za ženská práva, a ona má svá práva zajištěna tím, že je občankou státu, který je založen na zbytcích západní, křesťanské civilizace. Může jezdit z Prahy do Kábulu a opačně, žít na hromádce se svým afghánským přítelem, může se s ním rozejít, jako žena může být novinářkou, může svobodně psát. Mohou tohle afghánské nebo jiné ženy?
DAVID CERNIŇÁK, ZUBŘÍ

PÁTÁ KOLONA NEZÁVISLÝ?
43/03

Foto
Šéfredaktor iDnes J. Kábele obhajuje svého redaktora ve stylu: Nejlepší obrana je útok. Namísto aby argumenty vyvrátil výroky v původním textu, raději podpásově napadá jejich autora J. Janíčka. Pomáhá si přitom jinými (zcela nesouvisejícími) causami a plete navíc hrušky s jablky, když zaměňuje pojem "nezávislý novinář" s hypotetickou nezávislostí osoby. Pan Kábele svou reakci navíc účelově postavil na naprosté lži, když tvrdí, že Janíček napsal knihu "poškozující pražskou záchrannou službu". Naopak, jde o vylíčení dost zoufalé situace UVNITŘ pražské záchranky a motivací k jejímu napsání byly některé velmi smutné osudy zaměstnanců.
Jestli v ní Janíček na něco útočí (a sotva to lze s klidným svědomím označit za poškozování), pak to jsou podivné praktiky vedení, doložené nekompetence některých jeho členů a vypořádávání se s nepohodlnými oponenty z řad zaměstnanců. Právě jejich obhajobou především kniha je. Také s financováním vydání knihy to bylo trochu jinak - pro všechny zájemce to Janíček myslím dost detailně přímo v knize vysvětluje. O tom, kdo opravdu patří do té zmiňované žumpy, ať si každý udělá názor sám.
A. KOCÁBEK, MUSICSERVER.CZ

JAK SE SMÍME JMENOVAT?
42/03

Foto
Paní Knapová tvrdí, že nikde si rodiče nesmějí vymýšlet jména, ale já jsem v nizozemské porodnici ležela se ženou, která s partnerem vytvořila jméno pro svoje dítě tak, že spojila začáteční písmena křestních jmen oblíbených příbuzných z obou stran. Hodně dětí má v Nizozemsku vymyšlené jméno, matrikář má pouze zákonnou povinnost zkontrolovat, zda navržené jméno se neshoduje s už existujícím příjmením, není urážlivé či ponižující. Geografické názvy (Beverly, Madison) či názvy "věcí" (Luna, Roos - Růže) jsou právě oblíbené. Japonská, arabská či hebrejská jména nikdo také nezpochybňuje. Čerstvý závan do české kotliny by neškodil.
PAVLA KYSELICA, NIZOZEMSKO



Kurzy měn
25,270
20,500
28,590
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře