Předplatné
Výročí týdne. 9. KVĚTNA 1973 - Televize v barvě. Dvacet let po událostech vylí­čených na tomto místě v minulém čísle (tedy prvním vysílání Česko­slovenské televize) ČST už dospěla tak daleko, že nastal čas zaměnit černobílé vysílání za barvu a rozšířit vysílání o druhý program. Celá legrace propukla v den oslav osvobození v sedm večer. Aby se Slováci ne­cítili ukřivděni, patřilo právo první barvy pořadu Taneční miniatury: obrazy ze Slovenska v podání SĽUK (Slovenský ľudový umelecký kolektív). Pak následoval obrazový dokument Praha v květech a pak čtvrtý, předposlední díl sovětského velkofilmu Jurije Ozerova Osvobození – Bitva o Berlín. Pak polský dokument o Závodu míru s názvem Autobus s nápisem Konec! Pak byly zprávy – a pak byl konec. P. S.: A někde v Mariánkách seděl čtyřletý Jaroušek. Možná ho rodiče nechali dívat. A možná se v jeho dětské hlavičce zrodila touha.

Výročí týdne. 9. KVĚTNA 1973 - Televize v barvě. Dvacet let po událostech vylí­čených na tomto místě v minulém čísle (tedy prvním vysílání Česko­slovenské televize) ČST už dospěla tak daleko, že nastal čas zaměnit černobílé vysílání za barvu a rozšířit vysílání o druhý program. Celá legrace propukla v den oslav osvobození v sedm večer. Aby se Slováci ne­cítili ukřivděni, patřilo právo první barvy pořadu Taneční miniatury: obrazy ze Slovenska v podání SĽUK (Slovenský ľudový umelecký kolektív). Pak následoval obrazový dokument Praha v květech a pak čtvrtý, předposlední díl sovětského velkofilmu Jurije Ozerova Osvobození – Bitva o Berlín. Pak polský dokument o Závodu míru s názvem Autobus s nápisem Konec! Pak byly zprávy – a pak byl konec. P. S.: A někde v Mariánkách seděl čtyřletý Jaroušek. Možná ho rodiče nechali dívat. A možná se v jeho dětské hlavičce zrodila touha. • Zdroj: Archív

Lumièrové. To se tak někdy poštěstí, že do kin přijde film, od něhož byste nečekali zázraky, a on přitom zázrakem je. Dokument Bratři Lumièrové sestává ze 108 padesátisekundových minifilmečků, jež tihle průkopníci stylů, žánrů, technik i filmového umění natočili na přelomu 19. a 20. století. Ať jde o ikonický vlak, či pokropeného kropiče, pradleny, hasiče, vojáky, záběry z hor, Broadwaye či od pyramid, skoro každý z oněch až překvapivě pečlivě aranžovaných záběrů obsahuje něco, v čem byli Lumièrové první: od triků přes detail či jízdu kamery až třeba po žánr reportáže. Autor Thierry Frémaux navíc snímky krátké tak, že nikdy nestihnou nudit, komentuje s takovou dávkou humoru a vědoucí ironie, že si ani nevšimnete, kolik užitečného vás naučil. Radost vidět.
OD SUPERMANA K SEXUÁLNÍMU KULTU. Kam se kariérně posunout po hvězdné roli v televizním seriálu? Pochopitelně do oblasti sexuálního kultismu, psychického teroru a obchodu s bílým masem – alespoň tedy v podání herečky Allison Mackové. V televizním seriálu Smallville hrála Supermanovu kamarádku Chloe Sullivanovou a nyní je vyšetřována coby jedna z klíčových náběrčích pro sexuální kult NXIVM Keithe Ranierea. Obludná kauza zahrnuje údajný obchod s bílým masem, sexuální vydírání i cejchování obětí. Kromě jiného už vyšlo najevo, že Macková se pro kult snažila získat i herečku Emmu Watsonovou. Podle všeho neúspěšně; na Hermionu si nepřijdeš.
Výročí týdne. 9. KVĚTNA 1973 - Televize v barvě. Dvacet let po událostech vylí­čených na tomto místě v minulém čísle (tedy prvním vysílání Česko­slovenské televize) ČST už dospěla tak daleko, že nastal čas zaměnit černobílé vysílání za barvu a rozšířit vysílání o druhý program. Celá legrace propukla v den oslav osvobození v sedm večer. Aby se Slováci ne­cítili ukřivděni, patřilo právo první barvy pořadu Taneční miniatury: obrazy ze Slovenska v podání SĽUK (Slovenský ľudový umelecký kolektív). Pak následoval obrazový dokument Praha v květech a pak čtvrtý, předposlední díl sovětského velkofilmu Jurije Ozerova Osvobození – Bitva o Berlín. Pak polský dokument o Závodu míru s názvem Autobus s nápisem Konec! Pak byly zprávy – a pak byl konec. P. S.: A někde v Mariánkách seděl čtyřletý Jaroušek. Možná ho rodiče nechali dívat. A možná se v jeho dětské hlavičce zrodila touha.
Kultura neumřela ani v protektorátu. Německý historik Volker Mohn zúročil téma své disertace a v obsáhlé monografii Nacistická kulturní politika v protektorátu (kterou právě česky vydal Prostor) nám předkládá německý pohled na tuto ošemetnou otázku. Je to k nevíře, ale i v podmínkách nacistického teroru vznikala tak bytostně česká díla, jako například Čápova filmová adaptace Babičky z roku 1940, v Národním divadle se hrála Prodaná nevěsta a z některých děl 19. století se staly bestsellery. V tom se poměry pronikavě lišily od tristní situace na okupovaném sovětském území a v Polsku.
Vtip týdne (podle Marka Douši). Profesor Havlena nám na střední škole, když komentoval zprávy ze světa, říkal: „Nic vám nevadí z toho, co se kolem děje... Tak si představte, že tady před vámi stojím, mám nůž v ruce a chci vás zapíchnout...“ Koukali jsme jako puci. Tak tu teď mám místo pana profesora tenhle obrázek a říkám: Fakt si myslíte, že to přežijeme? Enko les Hares a jeho kresba Popírači klimatických změn. 
11
Fotogalerie

Mixér

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Více informací

Doporučujeme

Články z jiných titulů