Písčité pláže Baltu. Víte, že po řece Odře, pramenící na Moravě, se můžete dostat až k Baltskému moři? Právě Odra tvoří i západní hranici Polska v jeho severní části, a to v délce skoro 200 kilometrů. V mořském přístavu Štětín se už z Odry stává „moře“. Ve Štětínském zálivu během silných podzimních bouří vzniká takzvaná cofka, kdy sladkou vodu nahradí na nějaký čas obrovský příval vody mořské. A bílé písečné pláže v nedalekých Mezizdrojích patří k nejoblíbenějším v Polsku. Ve Svinoústí, nejzápadnějším polském přístavu, pak najdete pevnost ve tvaru římského Andělského hradu a kdysi nejvyšší maják v Evropě.

Písčité pláže Baltu. Víte, že po řece Odře, pramenící na Moravě, se můžete dostat až k Baltskému moři? Právě Odra tvoří i západní hranici Polska v jeho severní části, a to v délce skoro 200 kilometrů. V mořském přístavu Štětín se už z Odry stává „moře“. Ve Štětínském zálivu během silných podzimních bouří vzniká takzvaná cofka, kdy sladkou vodu nahradí na nějaký čas obrovský příval vody mořské. A bílé písečné pláže v nedalekých Mezizdrojích patří k nejoblíbenějším v Polsku. Ve Svinoústí, nejzápadnějším polském přístavu, pak najdete pevnost ve tvaru římského Andělského hradu a kdysi nejvyšší maják v Evropě. Zdroj: Archív

Pozůstatky Hitlerova opevnění. Polsko bylo po druhé světové válce posunuto na západ. Na jeho území se tak ocitla jedna z největších vojenských staveb na světě: podzemní fortifikační systém z let 1934 až 1944 určený pro ochranu východních hranic Německa, Mezi­říční opevněný systém Ostwall. Jak název napovídá, toto pásmo bunkrů spojené systémem podzemních chodeb bylo vystavěno v oblouku řek Odry a Warty, a to v délce 35 kilometrů. Osu podzemí tvořila hlavní chodba s dvojkolejnou úzkorozchodnou železnicí, na kterou byly napojeny jednotlivé sklady munice, kasárna a pomocí chodeb a šachet i samotné bojové objekty. Tma v chodbách a stálá teplota (mezi osmi až 10 stupni) vytvořily ideální prostředí pro zimování netopýrů, jichž tu odpočívá asi 30 tisíc. Opevnění v Boryszyně je z tohoto důvodu možné navštívit pouze od dubna do září.
Polská Sahara. Zajímavou přírodní raritou baltského pobřeží je uzoučká Helská kosa, dlouhá 34 kilometrů, která ve svém nejužším místě měří jen 150 metrů. Nabízí pro každého něco – od vodních sportů a tradic místních rybářů přes pevnostní architekturu až po luxusní hotely a vily. Mimo jiné se zde nachází i letní sídlo polského prezidenta. Hel leží nedaleko od populárního Trojměstí (Gdaňsk–Gdyně–Sopoty) a bílý písek nemusíte hledat jen u moře. Blízká Łeba pak získala přízvisko polská Sahara. Uprostřed Słowińského národního parku se totiž skrývají nefalšované písečné duny dosahující výšky až 40 metrů. Kulturu a těžce srozumitelný jazyk místního etnika, Kašubů, nejlépe poznáte v muzeích a skanzenech v Wejherově, Kartuzách nebo Szymbarku.  
Údolí paláců a zahrad. Bydlet aspoň chvíli v paláci? Když přejedete Krkonoše na polskou stranu, objevíte neuvěřitelné bohatství místních zámků a zámečků. Před dvěma staletími bylo okolí Hirschbergu, dnešní Jelení Hory, místem výstavby desítek sídel německé aristokracie a v mnohém připomínalo Alpy. Komunistické lidové Polsko nechalo objekty chátrat, ale dnes už je většina z nich v rukou soukromníků, jsou citlivě zrekonstruované a najdete v nich často hotely a restaurace. K těm nejkrásnějším z třicítky paláců patří Pałac Paulinów v Jelení Hoře, Pałac Łomnica nebo palác ve Wojanowě. Během objevování místních krás přijdou k duhu moderní termální bazény v jelenohorské lázeňské čtvrti Cieplice s vodou o teplotě 27 až 32 stupňů. V zimě to není daleko ani na lyže.
Země jezer. Už jste někdy surfovali bez koupání? Polská jezera tuto atrakci nabízejí v zimě, když pořádně přituhne. Svezete se zde na bojerech, tedy surfech s bruslemi pro jízdu po zamrzlých vodních plochách. Mazury nabízejí skoro tři tisíce jezer s přilehlou infra­strukturou, z nichž si vybere i ten nejnáročnější turista. Pás ledovcových jezer a romanticky zvlněné krajiny se táhne celým Polskem jižně od Baltu, takže k celoročním vodním radovánkám si můžete vybrat i Drawskou jezerní oblast nebo Kašubské Švýcarsko.
Vzhůru do pralesa. Zubři, močály a prastaré stromy – to jsou národní parky na severovýchodě Polska. Tím turisticky nejznámějším je Bělověžský s volným výběhem zubrů, dále pak Narwiańský, Biebrzańský a Wigierský. Tato oblast si koncentrací vod, močálů a lesů se širokým korytem řeky Narew vysloužila přezdívku „polská Amazonie“, což můžete nakonec sami prověřit plavbou na kajaku. V Białystoku uslyšíte na ulicích kromě polštiny i běloruštinu a v Kruszynianech si po návštěvě dřevěné mešity z 2. poloviny 18. století nenechte ujít pozvání na lahodné tatarské kołduny.
10
Fotogalerie

Turistické hity Polska

Mnoho českých turistů ještě sousední Polsko pořád „neobjevilo“. Je to škoda, protože tato velká země nabízí i zcela ojedinělá a originální místa. Podívejme se na 10 z nich.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!