nahoru

Snad se prezident „neutrhne“

Jana Bendová 1. února 2018 • 04:30
Snad se prezident „neutrhne“
foto: Nguyen Phuong Thao

Je dost dobře možné, že teď teprve zažijeme, jak to vypadá, když se nemusí ústavní činitel na nic ohlížet. Ale změnit se může každý, připouští politolog Stanislav Balík.

Co je podle vás nejdůležitější výsledek těchto voleb?

Jasné potvrzení, že společnost je stále rozštěpená na dva obtížně smiřitelné a obdobně velké tábory.

Miloš Zeman je evidentně prezidentem jednoho z těch táborů – voličů hnutí ANO, Okamurových nacionalistů, komunistů, části ČSSD a části klausovské pravice. Co je vůbec základem téhle voličské koalice?

Ale tato koalice nemusí mít nějaký společný základ. U klausovských sirotků je to asi stesk po přehledném pravolevém světě devadesátých let, k nimž patří Zeman jako spojenec a intelektuálové jako odpůrci. U komunistů, socialistů, části okamurovců i ANO to je Zemanova levicová rétorika. U ANO navíc i jeho blízkost Babišovi. Napříč pak prezidentovo verbální národovectví a nostalgie po starých časech (jakkoli definovaných) a jistotách.

Tahle voličská koalice, která reprezentuje 51 procent voličů v prezidentské volbě a těsnou většinu ve sněmovních volbách, má nyní většinu ústavních činitelů. Není nadreprezentována oproti „druhé“ části českého světa?

Je. Není to však systémové selhání, spíš shoda různých fází politického cyklu.

A co bude výsledkem této nerovnováhy v českém politickém světě?

Může to být snaha o posílení protidemokratických a nesvobodných prvků v českém politickém systému, pokračující napětí ve společnosti a frustrace nedostatečně reprezentované poloviny společnosti. Může to však také vyvolat její obrannou reakci a snahu o koordinovaný, společný postup.

Za devět měsíců budou senátní volby. Senát je posledním místem, kde premiérská a prezidentská voličská koalice nemá většinu, a proto nemůže měnit ústavní zákony. Bude pokračovat tahle revoluce i na podzim?

Senát je jedním z posledních míst (nepočítáme-li ústavní soud), jenž může zastavit změny ústavy či volebních systémů, které by neměly skutečně širokou politickou podporu. Nezapomínejme ovšem, že současně s prezidentskými volbami proběhly i doplňovací volby senátní na Trutnovsku, kde se ukázalo, že dominance babišovských a zemanovských sil nemusí být trvalá. Podmínkou je ovšem zformování nového, silného bloku dosud rozdrobených politických sil.

To druhé Česko, řekněme ve zkratce liberální tábor, dostalo v poslední době již druhý úder. Má vůbec nějaký předpoklad k hlubší spolupráci, o které mluvíte?

Těch úderů bylo už několik a drobení nejenže se nezastavilo, ale dál pokračuje. Chce-li tento tábor hrát opět jednu z hlavních rolí, musí se zbavit mentality „malá, ale naše“.

O rozdělení společnosti na dva prakticky stejně silné tábory se mluví i v jiných zemích západního světa. Co se to děje?

Tak to kdybych věděl! Důležité je, že nejde o štěpení územní, jak by se zdálo z některých volebních map. Jde především o rozdíl mezi metropolí a zbytkem země, nicméně i v Praze získal Zeman téměř třetinu hlasů, což není málo. Nejde ani o štěpení mezi mladými a starými, jak se často říká. Rozdělení jde napříč zemí, kraji, obcemi, generacemi, širšími i užšími rodinami.

Je to rozdělení pro současné generace dané?

Právě z toho, že nejde jen o český fenomén, se zdá, že se s ním tak snadno nevyrovnáme. Snad je způsoben zrychleným tepem doby bořícím staré jistoty, nesnesitelnou lehkostí bytí, jež mnohým způsobuje ztrátu smyslu života.

Pojďme přímo k prezidentovi: slíbil, že bude méně arogantní, vstřícnější k odlišným názorům. Co si o tom slibu myslíte? Už v prvním projevu se neudržel a rýpl si do nižší inteligence některých politiků, do novinářů-pitomců…

Jistě, změnit se může každý. Asi většina z nás zažila překvapivé změny v chování svých blízkých. Jen to většinou bývají asi změny k horšímu, zvlášť s postupujícím věkem. Koneckonců ani v kampani prezident neukázal jedinou svou novou polohu, vše to byly variace dávno známého – snad jen v horším provedení, než jsme znali.

Miloš Zeman už nebude moci kandidovat potřetí. Řekl: „Toto je mé poslední politické vítězství a za ním už nebude žádná politická porážka.“ Váš tip: bude nyní pracovat na tom, aby se zapsal do historie jako státník, aby onou porážkou nakonec nebylo kritické hodnocení historií?

Miloš Zeman se už do historie výrazně zapsal – jako první přímo volený prezident, který navíc mandát obhájil. Dále jako člověk, jenž více než dvacet let působí v nejvyšších ústavních funkcích. Českou politiku už nyní ovlivňuje déle než Václav Klaus a vlastně delší dobu, než byla ona dvě komunistická dvacetiletí předělená osmašedesátým. Jako jeden z mála v našich dějinách překračuje český historicko-politický dvacetiletý cyklus. A historie může být paradoxně smířlivější, než si dnes myslíme.

Obnovení Zemanova mandátu bude mít vliv i na pozici Andreje Babiše. Co se dá očekávat?

Tady bude klíčová prezidentova kondice. Bude-li dobrá, možná si troufne od Babiše opět emancipovat a hrát své hry. Pokud se ale spokojí se svým „posledním politickým vítězstvím“, pak zřejmě nechá Babiše dominovat a bude se svým bezprostředním okolím pomáhat prosazovat spřízněné zájmy.

Jak podle vás bude Babišovi mluvit do sestavování vlády či samotného vládnutí?

Něco jsme již viděli již při prvním Babišově pokusu. Do personálního složení jeho vlády se Zemanův vliv zřejmě moc nepromítl. Každopádně si ale připomeňme, že existuje-li soudržná sněmovní většina, pak na prezidentově postoji téměř nezáleží. Jinými slovy – Babiš nebude Zemana potřebovat, získá-li ovšem některá jeho vláda důvěru.

Zemanovo zvolení bude mít vliv i na situaci v ČSSD. Posílí zemanovské křídlo?

Zřejmě ano. Voličské hlasy sociální demokracie se z větší části přesunuly právě k Zemanovi, jen z menší části k Drahošovi. Ve stínu Miloše Zemana se na pódiu při výhře hřál stranický úřadující předseda Milan Chovanec, k Zemanově volbě vyzvali někdejší přední straničtí reprezentanti. Je to smutný obrázek kdysi velké strany, která se šestnáct let neumí z vlivu svého bývalého předsedy vymanit.

Jan Farský ze Starostů napsal, že nyní „budeme muset daleko více hlídat naši ústavu“, protože Zemana bude pracné udržet v omezených prezidentských pravomocích. Myslíte si to také?

Ano. Je dost dobře možné, že teď teprve zažijeme, jak to vypadá, když se nemusí vrcholný ústavní činitel na nic ohlížet a může argumentovat jen svým přímým mandátem.

Týkají se tyto obavy případného vyhlášení předčasných voleb, pokud by se nepodařilo napodruhé ani napotřetí sestavit vládu s důvěrou sněmovny?

Tady bych byl optimistický. Prezident není neomezený, může zde být například ústavní stížnost kvůli jeho nekonání. Ale snad se skutečně úplně neutrhne a neudělá z ústavy trhací kalendář.



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,290
20,510
28,610
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře