nahoru

Premiérská stopka

Petr Sokol 25. ledna 2018 • 04:30
Rumunský prezident Klaus Iohannis ukazuje, jak důležitá může být role hlavy státu v politickém životě země
Rumunský prezident Klaus Iohannis ukazuje, jak důležitá může být role hlavy státu v politickém životě země
• foto: 
Profimedia.cz

Rumunsko je další zemí, kde při vyslovení zkratky OLAF vstávají části politiků vlasy na hlavě. I tady je šéf největší politické strany pod drobnohledem evropského Úřadu pro boj s podvody a má i kvůli tomu značné problémy stanout v čele vlády.

Přestože máme u nás tendenci hledět na dvacetimiliónové Rumunsko jako na zemi, jež leží někde daleko na východě a která za námi v mnohém zaostává, v současnosti má politický vývoj v obou zemích řadu paralel.

Předseda tamních sociálních demokratů Liviu Dragnea je dokonce, měřeno hlasy voličů, ještě úspěšnější než Andrej Babiš. Jeho Strana Sociální demokracie (PSD) totiž před rokem v parlamentních volbách podpořilo celých 45 % rumunských voličů, a když k tomu připočteme, že její menší spojenec, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), bral přes pět procent, měla být cesta sociálnědemokratického lídra do čela vlády otevřená.

Zásadový Němec

Jenže Rumunsko se České republice podobá i v dalších aspektech politického systému. Jedním z nich je fakt, že také tam si občané volí hlavu státu přímo. Před třemi lety rumunská prezidentská volba trochu připomínala scénář, který u nás právě sledujeme.

Velmi favorizovaný tehdejší socialistický premiér Victor Ponta vyhrál první kolo o více než deset procent, ale v druhém kole vedení překvapivě neudržel a prezidentem se stal opoziční kandidát Klaus Iohannis. Starosta města Sibiň (Sibiu) a příslušník malé německé menšiny překvapivě vyhrál se středopravicovým programem zaměřeným na boj proti korupci a s jasnou orientací směrem na Západ. A předvolební sliby se snaží naplňovat i ve své prezidentské praxi. Konkrétně se drží zásady, že do čela vlády nebude jmenovat obviněné či odsouzené politiky. Právě v tomto bodě se po posledních parlamentních volbách tvrdě střetl s jejich jasným vítězem.

Zlobivé loutky

Sociální demokrat Dragnea totiž trval na svém jmenování do čela vlády, přestože má za sebou odsouzení na dva roky podmíněně za volební podvod. Iohannis zůstal neoblomný, a tak se již 14 měsíců v čele země střídají jeho „loutky“ a sám Dragnea se musel spokojit s funkcí předsedy Poslanecké sněmovny, kde ho prezident blokovat nemůže.

Prezident dokonce přes hrozbu pokusu o jeho ústavní odvolání odmítl první navrženou náhradnici za Dragneu, jíž se měla stát příslušnice tatarské menšiny v Rumunsku, takže by země měla v čele vlády první muslimku. Další kandidáty s čistým rejstříkem už ale jmenoval. Vládnutí prostřednictvím „náhradníků“ za stranického lídra však zatím moc nefunguje, protože minulý týden nastoupil do premiérského úřadu již třetí politik v řadě. Předchozí „náhradní“ premiéři si totiž vždy po několika měsících začali myslet, že stranického šéfa již nemusí úplně poslouchat, a vždy to skončilo jejich pádem. Teď proto po bývalých ministrech do čela vlády nastupuje málo známá a nepříliš mocná europoslankyně Viorica Dăncilă.

Další obvinění

Šéf sociálních demokratů Dragnea zároveň opět zkouší omezit moc státních zástupců a upravit trestní zákon paradoxním způsobem, jenž by zrušil trestnost „menších“ korupčních případů. Zároveň si uvědomuje, že na jeho vysněné cestě do premiérského úřadu mu vůbec nepomáhá další obvinění na základě vyšetřování OLAF, kdy se měl jako šéf jednoho z rumunských krajů podílet na zpronevěře evropských fondů ve výši 21 mi­liónů eur během zadávání zakázek na opravu silnic. Uvažuje proto zřejmě o tom, že by zahájil proces ústavního odvolání prezidenta Iohannise, a doufá, že občané hlavu státu v referendu odvolají. To není příliš pravděpodobné, ale Dragnea moc neriskuje, protože popularita jeho strany zůstává přes všechny kotrmelce a pokusy o účelové změny zákona kolem 40 %.

Rumunský příklad názorně ukazuje, že nejsme jediná země v regionu, která má problémy s obviněným premiérem. Na druhou stranu příběh rumunského vítěze voleb potvrzuje, jak důležitá je v podobných případech role pre­zidenta.

Autor je politolog



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,270
20,500
28,590
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře