nahoru

Nobelistovo kouzlo

12. října 2017 • 00:15
Ladislav Nagy
Ladislav Nagy
• foto: 
Archív

S čerstvě oceněným nobelistou ­Kazuem Ishigurem, britským prozaikem japonského původu, jsem se poprvé literárně setkal počátkem 90. let. Pár let předtím vyšel jeho dodnes nejslavnější román Soumrak dne (1989) – tehdy ještě do češtiny nebylo od autora přeloženo vůbec nic a pár měsíců scházelo do brilantního zfilmování této knihy Jamesem Ivorym s Anthonym Hopkinsem v hlavní roli.

Začetl jsem se… a okamžitě mě uchvátil autorův styl. Je osobitý a nezaměnitelný. Ostatně všichni z té silné generační skupiny britských ­autorů, kteří debutovali v 70. a 80. letech, mají v sobě cosi zvláštního: Ian McEwan píše první prózy, třeba slavnou Betonovou zahradu, jazykem až brutálně odosobnělým, Martin Amis se vyžívá v jazykové ekvilibristice a nápaditých hříčkách, Julian Barnes vnáší do prózy esprit francouzské esejistiky a Salman Rushdie svým textům dodává přídech orientálního bazaru.

Ishiguro má v tomto ohledu asi nejblíže k McEwanovi. Jeho styl je úsporný, neobyčejně vyvážený, přesný. Není v něm žádný balast, nic není na efekt, vše podřízeno maximální účelnosti sdělení. A hodně je toho nedořečeného. V tom posledním tkví největší Ishigurovo kouzlo.

Dlouho jsem si přál zkusit si Ishigura překládat a měl jsem obrovskou radost, když se mi tahle možnost naskytla u povídkové sbírky Nokturna. Zdánlivě snadný text klade před překladatele záludné překážky: ten musí pečlivě volit slova tak, aby řekl právě tolik, kolik chce autor odhalit. Říct míň nebo víc by znamenalo výrazně pokazit vyznění textu.

V listopadu vyjde zatím poslední autorův román Pohřbený obr, zasazený do anglického raného středověku, v nádherném překladu Lenky Sobotové. Máme se na co těšit.



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,250
20,450
28,640
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře