nahoru

Deset domů, které ukazují cestu

Petr Volf 27. září 2017 • 00:15
Deset domů, které ukazují  cestu
foto: Archív

Vbytových domech žije pětapadesát procent obyvatel České republiky. Jedná se o druh bydlení, který s velkou pravděpodobností nikdy nepřijde o svou přitažlivost: v důsledku znamená méně starostí než vlastnictví rodinného domu, zato přináší větší flexibilitu, lepší dopravní obslužnost, napojení na infrastrukturu, kontakt s městem. A je to bydlení ekologičtější, protože neukrajuje tolik krajiny jako třeba satelitní sídliště, jež někdy připomínají paneláky naležato… to jen jednu uniformitu nahradila druhá, ve výsledku ještě horší. Vzhledem k množství stavěných bytových domů je nutné, aby se jim věnovala mnohem výraznější péče, než se to leckdy děje. Vybíráme si je totiž nejenom podle dispozic bytů, kvůli kterým byly stavěny, ale stejně tak nás musí zajímat, jak bude dům, v němž jsme se rozhodli žít, vypadat. Fasády se totiž stávají vertikální součástí veřejného prostoru, jenž ovlivňuje naše vnímání prostředí víc, než jsme si to schopni připustit. Každý nový bytový dům proto potřebuje opravdového architekta, který zajistí, že nevznikne fádní krabice, ale udělá vše pro to, aby vznikla harmonická stavba, jež bude s okolím ladit, doplňovat je a rozvíjet. Pod stavbou bude přece podepsán. Někteří investoři, sledující něco jiného než excelové tabulky s budoucími výnosy po odečtení všech nákladů, si toho jsou vědomi, v opačném případě by nemohla vzniknout ani tato příloha.

Deset představovaných bytových domů bylo postaveno v letech 2015–2017. V tomto ohledu to byly dobré roky. Vesměs se jedná o nové počiny, pouze jeden z nich je vynikající rekonstrukcí, jež může sloužit jako svého druhu modelový vzor. Byly zvoleny podle toho, jakou mírou obohatily lokalitu, do níž byly začleněny. Některý dokončuje ulici a dodává jí chybějící vlákno; jiný zase doplňuje proluku a sceluje nekompletní řadu; další důmyslně osídluje komplikovanou parcelu nad městským tunelem; působivý soubor několika spolu souvisejících domů vyrostl na zdánlivě těžce zastavitelném apendixu, kde se slavná pražská vilová čtvrť rozpadla do zahrádkářské kolonky. Nejedná se o žádné „lidojemy“, které by strmily jako nehybné monumenty do oblak a za každou cenu chtěly dominovat místu. Vesměs jsou to spíše komorní domy s příjemným, přesně zvoleným měřítkem, v němž se člověk neztrácí, ale díky němuž může vnímat svoji individualitu. Určitě znáte ten příjemný pocit: uvidíte dům a zdá se vám hned povědomý, i když je zřejmé, že musí být nový. Je to tím, že architekt projevil dostatečnou empatii a zkušenost. Každý jeden dům byl navržen tak, aby do sebe vstřebával co nejvíce přirozeného světla, které je pro život v každé stavbě esenciální záležitostí, a zároveň byl v kontaktu se zelení: tento přístup byl v některých případech zvýrazněn vlastními zahrádkami v přízemních partiích anebo s tvorbou intimních dvorků v případě souborů několika spolu souvisejících objektů. Taková architektura má v sobě zakódovanou nadčasovost a schopnost odolávat stárnutí.

Petr Volf


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,250
20,460
28,640
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře