nahoru

Janek, já a Iago

Veronika Bednářová 27. září 2017 • 00:15
Janek, já a Iago
foto: Nguyen Phuong Thao

Muzikál IAGO měl v pražském Divadle Hybernia premiéru 21. září. Do Prahy se díky němu vrací režisér ROBERT JOHANSON (66), mimo jiné spoluautor a režisér českého muzikálu Janka Ledeckého Hamlet. Dvacet let strávil jako šéf nejlepšího regionálního divadla v USA, Paper Mill Playhouse v New Jersey, režíroval tam dvě stovky titulů. Až pracovní setkání s Ledeckým ale drasticky změnilo jeho kariéru; především díky Hamletovi pracuje poslední dekádu hlavně v Koreji, Japonsku i Číně. 

Viděli jsme se v Praze před dvanácti lety, když jste tady nahrával DVD s americkou verzí muzikálu Hamlet. Co se od té doby změnilo?

Odešel jsem z pozice uměleckého šéfa amerického divadla Paper Mill Playhouse a díky Hamletovi dnes pracuji hlavně v zahraničí. Mám v současné době osm běžících produkcí v Koreji, Hamlet tam právě oslavil desáté výročí premiéry, pořád s obrovským ohlasem. Teď budu pracovat na třech nových inscenacích v Japonsku, velká produkce mě čeká v Číně. Asie se na stará kolena stala mým druhým domovem.

Kolik představení má muzikál Hamlet celosvětově za sebou?

Asi tak 1500, řekl bych, musím to spočítat. Lidem se líbí, je v něm velká emoce. Režíruji už od dvanácti let, teď je mi šestašedesát a pořád se mi potvrzuje, že lidé na velkém divadle potřebují velké příběhy.

Dívala jsem se na vaši historii v Paper Mill Playhouse – často u vás hráli třeba hollywoodská superstar Anne Hathawayová, nositelka Oscara za muzikál Bídníci, nebo Jesse Eisenberg, co hrál Marka Zuckerberga ve Fincherově filmu Social Network. To jste vychoval šikovné herce...

Nikdo nevěděl, že z nich budou superhvězdy, ale Anne Hatha-

wayová, jež u mě začínala skutečně jako dítě a hrála v několika důležitých inscenacích, měla od první chvíle obrovské charisma, byla soustředěná, na svůj věk velmi dospělá, nesmírně při věci. Mnoho z dětí, které jsem vybíral z našich letních divadelních dílen, vyhrálo později Ceny Tony, hodně z nich je televizními hvězdami. Talent je talent, má univerzální platnost, při zkouškách jej poznáte hned, ať jste v Soulu, nebo v Praze. S českými zpěváky a herci z Iaga jsem mimochodem velmi spokojený, jen to mají produkčně těžší, protože nehrají seriálově, ale repertoárově, každý den jiný kus.

Koho napadlo udělat z Othella muzikál?

Na Hamletovi se nám s Jankem Ledeckým před lety pracovalo

tak dobře, že jsme hledali další společný projekt. Iaga jsme začali připravovat před osmi lety, on napsal partituru, já libreto. Projekt byl pohromadě rychle, jen trvalo, než se daly dohromady finance. Světová premiéra Iaga se nakonec konala loni na Nové scéně v Bratislavě.

Byl to tedy váš nápad, napsat muzikál na námět Shakespearovy tragédie?

Hrál jsem Jaga kdysi na shakespearovském festivalu ve Stradfordu v USA, kus jsem zároveň i režíroval. Hrálo se pod širým nebem, a tudíž jsem tragédii musel zkrátit na dvě hodiny bez přestávky. Tehdy mě napadlo, že Othello, viděný očima Jaga, by byl výborný muzikál: šest postav, jasný dramatický oblouk, ideální kostra pro moderní hudební pojetí...

Othello, Desdemona i Jago se u vás ale přesouvají ze Ženevy do pevnosti Citadel na Středním východě. Tam, kde se dodnes nevěra trestá ukamenováním...

Černobílý Shakespearův konflikt vystřídala tenze křesťané-muslimové. Žijeme ve světě, jemuž vládnou šedé eminence, církev, olejáři, Rusové a další intrikáni, o kterých my, obyčejní lidé, moc nevíme. Jago, ten milý a přátelský křivák a nejslavnější Shakespearův zloduch, je nadčasový. Dokazuje to fakt, že nápad na muzikál se zrodil léta před uprchlickou krizí, a už vůbec nás tehdy nenapadlo, že se takoví lidé mohou stávat i prezidenty Spojených států.

Hamlet začínal v Praze v Divadle Kalich, pak se hrál v pěti různých provedeních v Koreji, v Japonsku, pak znovu v Praze v Divadle Broadway. Jakou budoucnost předpovídáte Iagovi?

Myslím, že má potenciál pro uvádění v Londýně, protože Britové nejsou v muzikálovém divadle překvapivě tak snobští jako Američané, jsou ve vztahu ke své tradici otevřenější. Iago má pro anglicky mluvící země lepší šance na uvedení, než měl Hamlet, je to nová, neokoukaná věc. A jsem si téměř jistý, že prorazí v Koreji a Japonsku.

Co má Janek Ledecký, že jste to nenašel u žádného amerického skladatele?

V jeho hudebním stylu je rock i rokenrol a zároveň velká muzikálová melodičnost. Umí vytvořit živý zvuk v moderním hávu, lidé mají tu energii, kterou Janek a jeho hudba vyzařují, právem rádi. Umí napsat hit, jeho texty jsou nadčasové... „Tohle je Janek Ledecký, Sting České republiky,“ představuji ho vždycky v USA.

Veronika Bednářová


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,310
20,610
28,630
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře