nahoru

Pět omylů Emmanuela Macrona

Petr Sokol 29. června 2017 • 00:15

Zatímco ve velkých západních zemích Evropy mnozí mluví o novém francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi jako o možném zachránci Evropy, ve čtveřici středoevropských států si už „francouzský Obama“ stihl pohněvat skoro všechny. Proč?

Jeho výroky o tom, že postup Visegrádské čtyřky, jež sdružuje kromě nás ještě Poláky, Maďary a Slováky, ve věci migrační krize je „cynický a zrádcovský“, byly jen předznamenáním jeho dalších slovních útoků.

Macron svou teorii o „zlobivé“ V4 doprovodil také výkladem, že si naše země nesmí plést Evropskou unii se supermarketem, kde si vyberou jen to, co se jim hodí. Nový francouzský prezident samozřejmě hraje v první řadě domácí politickou kartu o velké Francii, konečně přicházejícím reformátorovi Unie i o zlých lidech z Východu, kteří „nám“ ve Francii berou práci, a ještě si dovolují nebrat kvótami přerozdělované migranty, přestože si berou peníze z evropských fondů.

Nový miláček evropské progresívní levice a středu se ovšem ve faktech plete. Podívejme se na pět jeho hlavních omylů.

Francie nic nedává

Peníze, jež skutečně z EU putují všem čtyřem členům Visegrádské čtyřky, nám v žádném případě nedávají západní členské země. Získáváme je ze společného unijního rozpočtu, kam podle pravidel Unie všechny členské země, a tedy i visegrádští „zlobivci“ přispívají.

Peníze za otevření trhu

Je pravda, že všichni členové středoevropské čtyřky patří k tzv. čistým příjemcům, což znamená, že z unijního rozpočtu více dostávají, než kolik do něj posílají. To jednak není žádná ostuda, ale také určitá protihodnota za to, že nové členské země při vstupu otevřely své slabší ekonomiky konkurenci firem z unijního trhu. Pravidla byla jasná dopředu, a pokud se někomu, třeba ve Francii, nelíbila, měl možnost je na začátku změnit.

Kvóty nejsou evropskou hodnotou

Jádrem kritiky středoevropského uskupení je jeho postoj, podle něhož Česká republika, Polsko, Slovensko a Maďarsko odmítají přijímat nově přicházející migranty podle tzv. systému kvót. Podle Macrona je to prý doklad, že nejsme solidární a vlastně nerozumíme tomu, co jsou evropské hodnoty. Jenže posílat migranty po Evropě jako balíky do zemí, kam vlastně vůbec nechtějí, není žádná evropská hodnota. Pokud postup zvolený zeměmi, jejichž štědrý sociální systém přilákal statisíce migrantů, odmítáme, nemůžeme být označováni za antievropské. „Nové“ členské země totiž nejsou žádnou evropskou druhou ligou, ale rovnocennými členy třeba jako Francie. I ony mají proto právo určovat, co je v Unii správné a co ne. A rozhodně není na místě žádné mistrování ze Západu.

Macron sám v supermarketu

Na Macronovy výroky velmi dobře platí biblický citát, který popisuje situaci, kdy přes třísku někoho jiného nevidíme trám ve vlastním oku. Protože když Francie omezuje volný pohyb služeb, jako například u našich řidičů dálkové dopravy, jednoho by hned napadlo, že se i země galského kohouta chová přesně jako v kritizovaném evropském supermarketu. A víte, jak se zákon, jenž tohle zavádí a jednoznačně porušuje jednu ze čtyř základních hodnot, na nichž Unie stojí, jmenuje? Nazývá se „zákon Macron“ a prosadil ho právě současný prezident, když dělal ministra v minulé, socialistické vládě.

Mnichov a medvědí služba Unii

Zvlášť pro nás v ČR je velmi pikantní i ta pasáž Macronova ataku, jež mluví o „zrádcovském Visegrádu“. My jsme totiž nikoho na rozdíl od Francie v Mnichově nezradili. Ano, je to dávno, ale někdo by měl francouzskému prezidentovi poradit, že podobná rétorika je u nás dost citlivá a podobně jako další jeho silné řeči jen přispěje k tomu, že se část lidí v neprávem kritizovaných zemích otočí k Unii zády a začne hledat spojence na druhé straně starého kontinentu.



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,260
20,450
28,680
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře