nahoru

Jsem kyborg

Jiří X. Doležal 22. června 2017 • 00:15
Jsem kyborg
foto: Zbyněk Pecák

Na vlastní podkůži:
Jak jsem si nechal
do ruky implantovat
bitcoinovou peněženku

Paralelní Polis je experimentální kulturně sociální prostor v pražských Holešovicích, kousek od naší redakce. Sedíme v něm u hlavního čipovače, což je můj známý z Hellu, studia na tělesné modifikace. Nejdřív mě poslal umýt si ruce antibakteriálním mýdlem. Když jsem se vrátil z koupelny, usadil jsem se přes roh stolu čelem k němu a podal mu levou ruku.

Simon mi velmi pozorně prohmatal prostor mezi palcem a ukazováčkem, označil si čárku – směr a polohu mé záprstní kůstky – a pak mi ruku nekompromisně vydezinfikoval sprejem. Vypáral čipovací sadu ze sterilního balení, navlékl si sterilní gumové rukavice. Levačkou nahmátl kožní řasu mezi palcem a ukazováčkem mé levé ruky, sevřel ji mezi prsty a jemně do mě zabodl čipovací jehlu. Kůže kladla odpor, tak zatlačil. Jehlu nakonec zasunul asi centimetr hluboko. Trochu to zabolelo, ale když mi ten den ráno shodou okolností brali krev u doktora, bylo to daleko horší. Jehlu v žíle nesnáším, jehla pod kůží je snesitelnější. Pár minut jsem pózoval s čipovačkou zabodnutou v ruce našemu fotografovi a kameramanovi. Pak ji Simon uchopil, zmáčkl píst, mně se pod kůži z jehly vytlačil čip a Simon jehlu zase vytáhl. Tímto okamžikem jsem se stal kyborgem, kombinací lidského jedince a technologie.

Babičky i hackeři

„V Paralelní Polis se odehrává několik konceptů. Jsou tu 3D tiskárny a drony, kavárna, je tady místo pro coworking (sdílený kancelářský open space, kde si můžete na pár dnů pronajmout stůl; pozn. red.) a je tady taky Institut kryptoanarchie. Chodí sem opravdu různí lidé. Babičky, které přijdou na kávu, ale už se naučily používat bitcoin, matky s dětmi i hackeři – prostě kdokoliv,“ říká mi produkční Paralelní Polis Míša Rýgrová, když se jí před akcí – před touto černou budovou – ptám, co mě uvnitř čeká.

Polis je centrem skupiny Ztohoven. Podnik má blízko nejen k technologickým vymoženostem, ale i k umělecké avantgardě. Ono to ostatně – v období kyberpunku – poněkud splývá. Když jsme dorazili, právě začínala přednáška o bitcoinových peněženkách pod kůží a čipech, na nichž jsou zapsány. Konalo se tu v pořadí už třetí veřejné čipování průkopníků nové technologie. Mělo následovat právě po osvětové přednášce.

Vysvětlovat princip bitcoinů tak, abyste porozuměli systému jejich převodů, generování a původu, fakt nemůžu, protože tomu sám ani za mák nerozumím. Vcelku mi to ale nevadí. Bitcoiny mě zaujaly čistě jako uživatele, jenž v nich vidí ulehčení života. Jde o kryptoměnu (jednu z mnoha, ale asi nejznámější), digitální peníze se systémem peněženek, které umožňují zcela anonymní platby i příjmy peněz. A samozřejmě – pokud chcete bitcoiny platit, nemusíte mít čip pod kůží. Stačí vlastnit cosi na způsob kreditní karty. S tím jsem se ale nechtěl spokojit.

Co je kryptoanarchie

Kryptoanarchie a náplň Paralelní Polis jsou popsány samotnými kryptoanarchisty – ať už umělci, nebo programátory, neboť tyto dvě profese jsou líhní průkopníků bitcoinu – a znějí vzletně: „Nové technologie s sebou přinášejí i možnost volby – nacházíme se v době, kterou definoval manifest kryptoanarchie. Propojení umění, vědy a technologií chápeme jako účinný nástroj vzdoru proti autoritářským tendencím. Pojem krypto­anarchie značí rostoucí prostředí neregulovatelné oblasti internetu, který skrze anonymizační nástroje umožňuje neomezené sdílení dat. Zároveň díky decentralizovaným měnám typu bitcoin podporuje rozvoj svobodného trhu a prostřednictvím šifrovacích nástrojů zajišťuje nešpehovatelnou komunikaci. Cílem Institutu kryptoanarchie je zpřístupňovat nástroje pro neomezené šíření informací na internetu. Podporujeme paralelní decentralizované ekonomiky, kryptoměny a další prostředky pro rozvoj svobodné společnosti 21. století.

Transhumanismus je program Paralelní Polis, zaměřený na proměnu člověka, související s rozvojem technologií. Technologie prostupují lidským životem a začínají se s člověkem propojovat i na biologické úrovni. Důvodem pro takové spojení může být nejen odstranění nedostatků lidské schránky, ale i vylepšení fyzických a mentálních schopností nad přirozenou úroveň.“

Vylezli jsme do nejvyššího patra Polis, kde Institut sídlí. Je to vcelku normální přednášková místnost. Jediným překvapením byl naprostý nedostatek mladých, po novotách dychtících lidí. Kde jsou gymnazisté či posluchači matfyzu, fakt netuším. Jako by rozkvětem digitálních technologií byli fascinováni spíše třicátníci (většina sálu), nebo dokonce padesátníci. Jeden z nich, Honza S. Čopák, říká: „Jsem vývojář, geek a bastlíř. Programoval jsem pro německou geodetickou firmu vyhodnocení 3D skenů tunel, vyvíjel jsem elektroniku pro ryze českou 3D tiskárnu a poslední roky je mým hlavním projektem virtuální realita – internet věcí – umělá inteligence.“

Čipy nepípají

Přednáška byla stručná a věcná. Čipy mají rozměr 2×12 milimetrů a jsou z biokompatibilního skla, nikam se nemůžou v těle přesouvat, ale zato se dají velmi snadno vyjmout, stačí dvoumilimetrová ranka skalpelem. Mají kapacitu 888 bytů (což je prý na čip vcelku dost), pracují na frekvenci 13,56 megaherzu, konkrétní model, který dostanu pod kůži, se jmenuje NTAG 216. Jde o RFID čip, jenž je NFG kompatibilní. Opsal jsem to pro vás z prezentace, ale vůbec nic nechápu. Zato jsem byl hrdý, když jsem se dozvěděl, že čipovaných je u nás asi jen čtyřicet lidí, a to i s těmi, kteří se nechají načipovat na stejné akci jako já.

Přednášel jeden z tuzemských průkopníků transhumanismu, pan Jan Hubík, jenž už si čipem doma odemyká počítač, mobil i dveře. Probíral zejména mýty o čipování. Ten nejrozšířenější – že nás budou prostřednictvím čipů sledovat – je údajně úplná blbost hned ze dvou důvodů. Za prvé se čipy dají načíst jen ze vzdálenosti několika milimetrů. Za druhé – sledují nás už dávno přes čipy v našich mobilních telefonech, které si rádi draze sami koupíme, takže není důvod, proč by se měl někdo pokoušet monitorovat RFID čipy. Další obvyklá pověra je, že čipy pípají v bezpečnostních rámech. Nepípají. Pan Hubík byl snad první, kdo čip u nás měl, takže mluví z praxe. No a pak přednáška skončila a šlo se na věc.

Upgrade yourself!

O tom, jak mě Simon z Hellu excelentně očipoval, jsem psal výše. Šel ale „jen“ hardware, teď mě čekala instalace softwaru. Dostal jsem papírovou (prázdnou) bitcoinovou peněženku a na čtečce s počítačem (jde to i na mobilu) mi pan Hubík ukázal, jak mám přiložit ruku. „Teď to nepůjde synchronizovat, ruku budete mít oteklou, náplast přes jizvu, budete krvácet – přijďte zítra!“ Po čipování mi ale zbyla jen jizvička jeden krát jeden milimetr, které bych si po desetiletích praktikovaného body artu vůbec nevšiml. Takže jsem si sundal náplast, ukázal, že žádný otok nemám, že nekrvácím, a pan Hubík se nechal ukecat. Alespoň vydezinfikoval čtečku, aby měl čisté svědomí. Ukázal mi, jak mám ruku přiložit. Čip se dá přečíst jen z kontaktní vzdálenosti, aby z vás někdo nemohl vysávat bitcoiny třeba v tramvaji. Podařilo se a šlo se nabíjet. U automatu (bitcoinmatu?) dole v kavárně jsem na dotykovém displeji zadal „koupit bitcoiny“ a nasázel do štěrbiny dvanáct stovek. Po pár minutách se na tomtéž zařízení dalo z mé peněženky přečíst, že mám na čipu v levé ruce asi 0,02 bitcoinu…

Smutné resumé

Další den ráno jsem se probudil a zadal heslo do počítače – což by zvládl i RFID čip. Pak jsem vyrazil do redakce a zamkl dveře – což by zvládl i RFID čip. Teoreticky bych na něm mohl mít nahranou lítačku i občanku. Mohl bych platit v taxíku, když nemám hotovost. V práci si otvírat dveře nikoli kartou, ale jen přiložením ruky. Platit v hospodě, v obchodě, ano, třeba i dealerovi, zcela anonymně. Tohle všechno ale prakticky nejde, protože čipy jsou novinka a nikdo na ně není zařízený.

Suma sumárum – čip s bitcoinovou peněženkou je dnes v Praze v podstatě na nic. Můžete mít dobrý pocit, že jste v první linii technologického pokroku, a můžete si dát kafe v Paralelní Polis. Čipové implantáty jsou ale teprve na začátku. Podle mě jde o stejně perspektivní technologii, jako byly před dvaceti lety mobily a před deseti lety smartphony. Je otázkou krátkého času, kdy se implantované čipy – peněženky – rozšíří, kdy se stane běžnou infrastruktura čteček a kdy začnou firmy brát bitcoin vážně. Ta technologie je další zásadní technologický skok lidstva.



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,260
20,450
28,690
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře