Ivan Martin Jirous, řečený Magor, tentokrát u Svatého Václava. Jan Staněk se ocitl v Magorových labutích písních: „Honzovi Staňkovi ze Žižkova / uprostřed klášterního dvora / své básně povídám / Naslouchá mi ten hráč a zloděj / já cítím se jak Mandelštam.“

Ivan Martin Jirous, řečený Magor, tentokrát u Svatého Václava. Jan Staněk se ocitl v Magorových labutích písních: „Honzovi Staňkovi ze Žižkova / uprostřed klášterního dvora / své básně povídám / Naslouchá mi ten hráč a zloděj / já cítím se jak Mandelštam.“ Zdroj: Jaroslav Prokop

Ivan Martin Jirous, řečený Magor, tentokrát u Svatého Václava. Jan Staněk se ocitl v Magorových labutích písních: „Honzovi Staňkovi ze Žižkova / uprostřed klášterního dvora / své básně povídám / Naslouchá mi ten hráč a zloděj / já cítím se jak Mandelštam.“
Ivan Martin Jirous, řečený Magor, tentokrát u Svatého Václava. Jan Staněk se ocitl v Magorových labutích písních: „Honzovi Staňkovi ze Žižkova / uprostřed klášterního dvora / své básně povídám / Naslouchá mi ten hráč a zloděj / já cítím se jak Mandelštam.“
Ivan Martin Jirous, řečený Magor, tentokrát u Svatého Václava. Jan Staněk se ocitl v Magorových labutích písních: „Honzovi Staňkovi ze Žižkova / uprostřed klášterního dvora / své básně povídám / Naslouchá mi ten hráč a zloděj / já cítím se jak Mandelštam.“
3
Fotogalerie

Zápisky z Valdic

Jan Staněk (64) si odseděl v českých kriminálech něco přes dvacet let. Ve Valdicích se tenhle kasař stal jedním ze záchytných bodů básníka Ivana Magora Jirouse (23. 9. 1944–9. 11. 2011). Na jedné cele pobyli tři roky, hodiny strávili na vězeňských vycházkách. „Ty pro mě byly svátkem,“ vzpomíná dnes. Staněk se také ocitl v Magorových labutích písních, které Jirous v kriminálu psal.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!