nahoru

Brusel zkouší vytlačit české firmy ze západních trhů

Miroslav Cvrček 11. srpna 2016 • 00:15
Martina Dlabajová je od roku 2014 poslankyní za hnutí ANO v Evropském parlamentu. Podnikala v mezinárodním poradenství a byla koordinátorkou zastoupení Zlínského kraje při EU. V roce 2013 se stala předsedkyní Krajské hospodářské komory Zlínského kraje.
Martina Dlabajová je od roku 2014 poslankyní za hnutí ANO v Evropském parlamentu. Podnikala v mezinárodním poradenství a byla koordinátorkou zastoupení Zlínského kraje při EU. V roce 2013 se stala předsedkyní Krajské hospodářské komory Zlínského kraje.
• foto: 
foto archív Martiny Dlabajové

Stejná mzda za stejnou práci na stejném místě. Tuto zásadu má zajistit nová směrnice Evropské unie. Za krásnou fasádou se však skrývá legislativa, která rozdělí Evropu víc než celá migrační krize. Říká to Martina Dlabajová, česká europoslankyně za hnutí ANO.

Směrnice o vysílání pracovníků sice skoro nikomu nic neříká, ale brzy kvůli ní může o práci přijít spousta Čechů.

Mnozí čeští podnikatelé i Hospodářská komora ČR říkají, že tahle směrnice způsobí destrukci vztahů v Unii tak jako nic jiného. Nepřehánějí?

Neříká se mi to lehce, ale vidím to podobně. Rostou vnitřní bariéry mezi státy. Je to takový nový trend protekcionistických opatření. Je to opatření, jež rozdělí Evropskou unii jako nic jiného. Myslím, že to bude horší než migrační krize.

Evropská komise chce, aby (východní) firmy vyplácely zaměstnancům, které posílají do (západního) zahraničí, stejnou mzdu, jakou mají místní lidé na podobné pozici. Co Česku a dalším zemím hrozí, pokud bude návrh v současné podobě přijat?

Na rozdíl od českých odborů se obávám, že na některé firmy to bude mít fatální dopad. Nebudou získávat zakázky v zahraničí, a budou tedy propouštět zaměstnance. Bohužel západní politici spíš sklouzávají do ideologické debaty a nehledí na fakta.

Neschovává se za ideologickými argumenty ryze praktický cíl vytěsnit středo- a východoevropské firmy ze západních trhů?

Spíš si neuvědomují důsledky, protože nevnímají hloubku problému. Neuvědomují si, že když firma posílá pracovníky do zahraničí, tak má dodatečné náklady. Polsko udělalo průzkum a ukázalo se, že náklady firem na vyslání pracovníků do zahraničí se v průměru zvýší o 32 procent mzdy na jednoho zaměstnance. U nás je ten nárůst nákladů v některých stavebních firmách až o 60 procent. Pokud by navíc platila nová podoba směrnice, znamená to pro české firmy naprostou ztrátu konkurenceschopnosti, ztrátu zakázek, propouštění.

V Česku by byly dopady směrnice jasné a okamžité. Na Západě dopady asi tak moc vidět nebudou.

Dvě třetiny vyslaných pracovníků v rámci EU jsou vyslány díky svým znalostem a zkušenostem, rozhoduje tedy kvalifikace, nikoliv mzdová hladina. To je údaj Evropské komise. To znamená, že západní země přijdou o kvalifikované pracovní síly, jichž nemají dostatek. V jedné české firmě mi řekli, že do Německa vysílají na stavební zakázky elektrikáře, kteří umějí dělat elektriku v mobilních buňkách na stavbách — to už prý němečtí elektrikáři neumějí. Připadá mi to jako dobrý konkrétní příklad. Takže si myslím, že se směrnice na Západě projeví hned a zřetelně. Navíc, když to vezmeme obecněji, spousta západních firem za posledních 25 let do zemí střední a východní Evropy hodně investovala. Firmy investovaly i proto, že využívaly kvalifikované pracovníky i nižší pracovní náklady a mnohdy využívaly i vysílání pracovníků. Díky tomu jsou dnes konkurenceschopné, prosperují. Takže by na tu směrnici hodně doplatily.

Jedenáct národních parlamentů poslalo do Bruselu takzvanou žlutou kartu, kterou vyjádřily nesouhlas. Proč si z toho Komise nic nedělá?

Evropská komise nebrala v potaz, že je to také velmi citlivá politická otázka. Jedenáct z 28 členů EU podalo zásadní připomínku a chtělo po Komisi, aby návrh znovu přezkoumala. Jestliže to Komise neudělala, tak je to první známka velkého rozdělení. A není to jenom Východ versus Západ.

Ze západních zemí bylo proti ale jenom Dánsko. Opravdu to není Západ versus Východ?

Není to tak černobílé. Německá vláda návrh podpořila, ale německý průmysl a všechny zaměstnavatelské svazy jsou proti návrhu, a dokonce i samotná vláda říká, že ve směrnici chybí spousta detailů o tom, kdo a jak bude stejné mzdy vynucovat a posuzovat.

Francouzský premiér Valls dokonce vyhrožoval, že pokud změna neprojde, Francie přestane respektovat současnou podobu směrnice a zavede vlastní pravidla. To je normální postup?

Je to nekorektní. EU ani nepočkala na úplnou implementaci směrnice z roku 1996 a na ni navazující vynucovací směrnici z roku 2014 a už chce nová pravidla. Politici v západních zemích často podléhají náladám obyvatel a neumějí to svým občanům vysvětlit. Lidi mají pocit, že jim kdosi z Východu bere práci – obchází je „strašidlo polského instalatéra“. Jenže pokud se člověk přestěhuje třeba do Bruselu, žije tam a pracuje, tak to není vyslaný pracovník a ta směrnice se ho netýká. Vysílaní pracovníci ve skutečnosti tvoří jen 0,7 procenta pracovní síly v EU.

Existuje vůbec konkrétnější představa, kdo a jak bude určovat „stejnou mzdu“?

To jsou otázky, jež na nás teprve čekají. Někteří kolegové budou tlačit na to, aby návrh vznikl už do konce letošního roku, ale musí se vyjasnit spousta nejasností. V Evropském parlamentu máme velkou možnost podobu směrnice ovlivnit. Může nakonec vzniknout kvalitní návrh. Myslím si, že nebyl potřeba, ale pokud už je to na stole, tak diskutujme, ovšem pragmaticky. Legislativní proces může klidně trvat tři roky.

Dá se návrh změnit natolik, že nám bude zcela vyhovovat?

Nemyslím si, že můžeme vyhrát nějakou naši pozici, ale můžeme směrnici výrazně změnit. Ovlivní spoustu dalších věcí a bude záležet na tom, zda udržíme diskusi na takové úrovni, aby tím nevznikla nějaká prvoplánová nenávist mezi západními a východními politiky.

Jak to vypadá uvnitř vaší frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE)?

Téma rozděluje evropské státy i frakce. Ani my v ALDE nemáme stejné názory. Jiný názor než já budou mít Francouzi, Belgičané a možná Nizozemci. Totéž se děje u lidovců i sociálních demokratů. Já jako zpravodajka za ALDE budu zodpovědná za názor celé frakce, takže ho musím mít vydiskutovaný i ve své frakci.

Je reálná šance, že směrnici Parlament odmítne? Nebo že se nakonec najde 13 států, které to zablokují na Evropské radě?

Nedokážu předpovědět. Evropská komise měla být prozíravější a vidět situaci citlivěji, když se proti postavilo jedenáct zemí. Je to Pandořina skříňka. Když už se ale to téma otevřelo, tak bude nejlepší změnit znění. Už nemá smysl bojovat za stažení návrhu, ale je třeba pracovat na co nejpragmatičtějším znění směrnice. Základem je otevřená a konstruktivní diskuse o vysílání pracovníků a celkově o volném pohybu osob v rámci EU.

Mluvila jste o trendu protekcionistických opatření. Není to začátek či možná už pokračování drolení základních společných principů, na kterých EU stojí?

To jste možná narazil hřebíček na hlavičku. My, politici střední a východní Evropy, chráníme principy EU, jako je vnitřní trh, volný pohyb osob a služeb a tak dále, někdy i navzdory západním politikům. To je docela paradoxní.

My máme určitou zkušenost s centrálním plánováním.

Přesně tak.



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,470
20,860
28,660
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře