nahoru

Vládní zrady a podrazy

Bohumil Pečinka 2. června 2016 • 00:15
Bohumil Pečinka
Bohumil Pečinka
• foto: 
Archív

Když zasedá vláda nebo parlament, nikdo si nemůže být jist svým majetkem a svobodou – tahle slova pronesl už v 17. století lord protektor Anglie, Skotska a Irska Oliver Cromwell. Dobře se to hodí na hlasování Poslanecké sněmovny minulý týden.

Stručně: sněmovní většina nejdříve schválila zmírňující pozměňovací návrhy opozičního poslance Marka Bendy ve věci kouření. Benda se postavil proti ustanovení rušícím bez náhrady všechny kuřácké restaurace v zemi. Navrhl dát majitelům restaurací možnost vytvořit tzv. kuřárny bez obsluhy a sněmovna to překvapivě odhlasovala. Mohl se při tom opřít o rebelující poslance ČSSD a hnutí ANO, kteří dlouhodobě kritizují sérii zakazovacích zákonů z produkce mladšího křídla v sociální demokracii (Dienstbier, Marksová-Tominová, Valachová).

Lékařská lobby

Rozhodujícím roli v tom, že vládní zákon s opozičními pozměňovacími návrhy nakonec nebyl přijat, sehrála lékařská lobby napříč politickými stranami. Mluvčím se stal předseda zdravotnického výboru profesor Vyzula (ANO). Nejdříve přehlasoval (!) na klubu Babišovy strany křídlo kolem předsedy Faltýnka, a tím prosadil, aby i ostatní odmítli umírněnou verzi. Podobně se chovali i poslanci-lékaři v jiných stranách. Navíc starý lišák Kalousek (TOP 09) vycítil nejednotu ve vládním táboře a přesvědčil většinu svých poslanců, aby hlasovala jinak než pár hodin předtím.

Výsledkem bylo, že zákon nebyl přijat. Vládní ČSSD následně obvinila vládní ANO, že ji svým hlasováním zradilo. Kdežto vládní ANO zase označilo zmírňující verzi zákona za koaliční podraz. Aby se dostaly na první stránky „klikacích médií“, obě strany celý příběh náležitě zdramatizovaly. Den poté si slíbily, že zákon předloží znovu.

Stezka Teska

Na tzv. protikuřáckém zákonu je možné ukázat, jak se politika dělat nemá. Jestli je někdo skutečným viníkem parlamentního divadla minulého týdne, tak je to náměstkyně ministra zdravotnictví a místopředsedkyně ČSSD Lenka Teska Arnoštová. Tato dáma pojala zpracovávání zákona o ochraně zdraví jako boj pravdy se lží, tmy se světlem. Ona byla samozřejmě na straně světlonošů, a proto se při projednávání zákona řídila zásadou všech bojovníků světlých stezek: když to nejde silou, tak to zkusíme ještě větší silou. Výsledkem nekomunikace s výbory a poslanci bylo, že uvnitř vládních i opozičních stran rostla tichá nespokojenost, jejímž odrazem v první fázi bylo přes dvě stě padesát pozměňovacích návrhů.

Teska Arnoštová jako představitelka pokrokářského křídla v ČSSD zvolila i na evropské poměry velmi represívní variantu zákona, která jde proti tradičnímu životnímu stylu, jejž provozují především tradiční voliči sociální demokracie. Tím hůře pro ně – bylo nepsaným sloganem jejího týmu. Takže to nakonec dopadlo tak, jak muselo, tedy koaliční krizí.

Vyděračský potenciál

Během relativní svobody v době pražského jara v roce 1968 vznikla organizace politických vězňů uvězněných komunisty. Nesla označení K231 podle zákona na ochranu republiky, na jehož základě byly odsouzeny desítky tisíc našich spoluobčanů. Dodejme, že tento zákon nepřijali komunisté, ale demokratická první republika, jen se nepoužíval proti politickým oponentům, ale – v dnešní terminologii – extremistům. Po převratu v únoru 1948 jej komunisté pouze jinak interpretovali a výsledkem bylo „organizované násilí“.

Minulý týden schválila sněmovna novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Norma výrazně rozšiřuje počet trestných činů, za něž může soud zrušit firmu jako právnickou osobu. Komunistickému poslanci Ondráčkovi se tam podařilo propašovat pozměňovací návrh, který rozšiřuje možnost zrušit firmu i za trestný čin pomluvy. Co z toho vyplývá například pro média?

Dosud se vedly soudní spory ohledně možné pomluvy většinou civilněprávně a proti konkrétní osobě. Nyní může soud dát médiu XY miliónové pokuty, zakázat činnost na dvacet let nebo firmu zrušit úplně. V Parlamentu se okamžitě objevily interpretace, že zajisté žádný soudce nebude trestný čin pomluvy aplikovat na noviny, televize a internetová média jako celek.

Ano, dnes ještě ne, ale co když budou pokračovat autoritářské tendence, promítající se i do soudního rozhodování? Pak se sáhne po paragrafu poslance Ondráčka (KSČM). Mezi námi, ona někdy stačí i hrozba, aby se vytvořil dostatečný vyděračský potenciál vůči novinářům. Jak to o parlamentu vlastně řekl Cromwell?

 



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,470
20,870
28,680
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře