nahoru

Víno a chytráci

Benjamin Kuras 26. května 2016 • 00:15
Benjamin Kuras;
Benjamin Kuras;
• foto: 
Archív

A teď na něco úplně jiného. Totiž na víno. Totiž český přístup k vínu. Totiž přístup českých číšníků a som­melierů k vínu.

„Lehká vína 12,5% a 13%? Kdepak, pane, to už nikdo nedělá, my máme samé čtrnáctky a silnější, to je Itálie, víte?“ Ušklíbají se na vás, mazáky propité evropskými vinicemi, pohrdavě jako na žebráky.

Tak, chlapečkové, s těmi víny se to má takhle. Kvalitní klasická evropská vína silnější než 13,5 % (nepočítáme-li porto a jerez, která se nepijí k jídlu) jsou jen dvě: Châteauneuf-du-Pape ve Francii a Amarone della Valpolicella v Itálii. Pijí se tradičně jen v malých kvantitách a většinou na závěr, k silným sýrům. V poslední době se k nim přidávají Brunello di Montalcino a Barolo, ačkoli i jejich kvalitnější varianty najdete pořád v té hranici 13,5.

Ostatní silná vína – původu nejprve zámořského a později teprve přidaného evropského – jsou vesměs bolehlavy vhodné spíš pro chlastouny než vychutnavače. A protože v Česku se víno spíš chlastá, než vychutnává, nabídka se přizpůsobuje poptávce, asi tak jako sójovo-bramborové špekáčky.

Nejkvalitnější bordeaux, burgundské a chianti najdete stále v rozmezí 12,5–13,5. Z dalších kvalitních (tj. chutných, nepálících, neříhavých a neškytavých, vonících ovocem, a ne alkoholem) máte ve Francii cahors, bergerac, paulliac, gaillac, madiran – ačkoli i ona už tu a tam přecházejí na silnější pro magory jako vy. V Itálii shora dolů máte lagrein, teroldego, marzemino, refosco, grignolino, barbaresco, barbera, gattinara, grumello, lehounké bardolino, toskánské morellino, marcheské lacrima di morro, puglieské barletta až po sicilské corvo. Ve Španělsku rioju a v Portugalsku dão. A desítky dalších.

Tak se, chlapci, trochu učte a nehrajte chytráky na staré mazáky. A přestaňte už laskavě vyslovovat sauvignon jako saviňon.



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,470
20,860
28,660
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře