nahoru

U Brašné prány

Eva Turnová 13. srpna 2015 • 00:15
Eva Turnova
Eva Turnova
• foto: 
Archív

Lidi podceňují význam stolování jakožto rituálu.

S nostalgií vzpomínám na chvíle strávené s blízkými u jídla. Na slastné ujídání z hrnců v rámci brigády v restauraci U Dvou koček, později Paci-fik, umocněné vyšetřováním vraždy kuchaře, jemuž někdo usekl obě ruce za karban. Nebo na vánoční večeře v rodinném kruhu s modlitbou, do které se z telky linulo „ke mně vchodem, k Ivanovi zády“. Kdykoli mě sklátila chřipka, kuchyň se zalila vůní heřmánku, ženský do mě cpaly morek a děda mi tajně nosil kostky cukru zakápnuté alpou. Ale byla pohoda.

V dnešní době se na to jde přes půsty, jimiž se nakopne imunitní systém. Jenže – mizí právě rituál stolování.

Zkouším na půst taky najet. Někdo tvrdí, že dvě skleničky bílého vína jsou jako jedna snickerska, někdo zas, že po prvních dvou se šíleně hubne. Takže každá první snickerska by měla být logicky sama sebou vyrušená. Ale váha mlčí.

Možná je lepší nejíst nic, jak to o sobě tvrdí belgický dietolog Henri Monfort. Dejme tomu, že mu věříme…

Jak nejíst patnáct let jako Henri, ale přitom nepřijít o společné chvilky při konzumování?

Založme éterickou restauraci. Všichni, kdo si umí odebírat energii z prány, budou braši. V restauraci U Brašné prány nepůjde o klasické stolování. V místnosti rozmístíme jen židle, o to víc se do hospody vejde brachů Monfortů, kteří v rámci židlování budou trávit společný čas netrávením.

Jako předkrm si můžete objednat deset deka slunečního svitu z MALEDIV, jako hlavní jídlo měsíční pohaslo z českých VELKO-

TRIVIALIT, pak si srknout čerstvého smogu z tunelu Blanka nebo srážky vegana s makrobiotikem. Pokročilý brach může session zakončit panákem vody ze šumavského horkovce.

A kdo má z hladu strach, to není náš brach, ale svého zdraví vrah.

Eva Turnová


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,470
20,880
28,690
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře