nahoru

Kolik berou Češi

Miroslav Cvrček 6. srpna 2015 • 00:15
Kolik berou Češi
foto: Archív

Vzácná shoda zavládla mezi vládou, odbory a centrální bankou: České mzdy jsou malé a měly by se zvýšit. Politici už na tom pracují: přidáno dostanou příští rok státní zaměstnanci, soudci, a hlavně politici sami. Ke zvyšování mezd po dlouhém váhání začínají přistupovat i podnikatelé. Berou Češi hodně, nebo málo?

Jistě, jistě. Nabízí se odpověď: jak kdo. Skoro každý si o sobě myslí, že má málo, nebo alespoň, že by mohl mít víc. Ale zkuste se zeptat svého zaměstnavatele. Bude to jako v tom otřepaném vtipu, kde muž po svém šéfovi žádá zvýšení mzdy. „Chtěl bych přidat,“ zkouší to pracovník. „No tak přidejte,“ odpovídá pobaveně šéf…

Motivace každého člověka žádajícího zvýšení mzdy je zřejmá – vyšší příjem se dotkne přímo jeho blahobytu. Proti tomu je motivace shora zmíněných politiků hned dvojnásobná. Za prvé do vše­obecného zvyšování výplat zabalí to, že přidávají i sami sobě. Za druhé se spokojeným voličem roste pravděpodobnost znovu­zvolení.

Podobně jsou na tom vůdci odborových svazů, které pro své ovečky „vybojují“ víc peněz. Centrální banka zase za vyššími mzdami vidí utrácení, jež pozvedne spotřebitelskou inflaci a centrální bankéři budou moci upustit od oslabování koruny a pak možná i zvýší úrokové sazby.

Tlak na zvyšování mezd je nebývalý a jde ze všech stran. A brzy k němu výrazně přispěje i rychle se snižující nezaměstnanost.

Noví lidé, malé mzdy

Tady se ovšem dostáváme k zajímavému a snadno přehlédnutelnému jevu. Snižování nezaměstnanosti růst mezd brzdí. Alespoň v určité fázi ekonomického oživování. Podle údajů České národní banky se takové brzdění dělo loni. Noví zaměstnanci nastupovali zpravidla s nižší mzdou než dosavadní pracovníci. Výsledkem bylo, že docházelo k postupnému ekonomickému oživování, nezaměstnanost klesala, ale mzdy jakoby paradoxně rostly jen málo. Jde však jen o zdánlivý paradox. Nově nabraní lidé zkrátka mají v průměru menší zkušenosti, menší kvalifikaci. A proto menší mzdu.

Ostatně obdobné zkreslení se projevilo i v mezinárodním srovnání – začátkem letošního jara Eurostat informoval, že zaměstnavatel na Slovensku v průměru zaplatí za mzdu svého zaměstnance o osm korun na hodinu víc než v Česku. Některá média z toho pak udělala zprávu, že Češi mají menší mzdy než Slováci. Jenže proč by tolik Slováků mířilo za prací do Česka?

Velkou roli hraje to, že na Slovensku je víc než dvojnásobná míra nezaměstnanosti. Kdyby polovina nezaměstnaných Slováků našla práci, průměrnou mzdu to výrazně sníží, protože mezi nezaměstnanými je naprostá většina méně kvalifikovaných lidí, kteří by do roboty nastoupili s výrazně podprůměrnou výplatou.

Údaj o průměrné mzdě je tedy v mezinárodním srovnání i mezi zeměmi s podobnou ekonomickou výkonností poněkud zavádějící. Takže jak tedy porovnat, zda Češi berou málo, nebo moc?

Dobře placení Švýcaři

Existuje skupina ukazatelů, jež v jednotlivých státech vztahují vyplacené mzdy k velikosti ekonomiky. Jednu z takových statistik najdete v grafu na této straně. Jde o výplaty na zaměstnance (včetně různých benefitů) vztažené k velikosti hrubého domácího produktu země. Ze statistiky plyne, že největší podíl ekonomiky zamíří do mezd ve Švýcarsku (skoro 67 procent), Česko (47,7 procenta) patří mezi země s menší „silou“ mezd. Za námi je Polsko, Slovensko či Rumunsko. Ovšem před námi je většina zemí včetně třeba dalších východních, jako jsou Lotyšsko, Maďarsko, Estonsko či Bulharsko (54,9 procenta).

Kromě rozdílné výše nezaměstnanosti, zdatnosti odborů při kolektivních vyjednáváních či velikosti šedé ekonomiky a dalších okolností hraje důležitou roli struktura ekonomiky. Pokud by někdo pojal myšlenku, že posunout vyspělost české ekonomiky na západ stačí prostým zvýšením mezd v poměru k HDP na stejnou úroveň, jakou má Švýcarsko, šeredně by se pletl.

Ke Švýcarsku se musí „dospět“. Země k takové ekonomice dospívá přirozeně tím, že podnikatelé ­hledají stále ziskovější obory. S tím roste kvalifikace obyvatel a mzdy. Jenže hospodářská politika českých vlád se často zaměřuje spíš na „lákání“ zahraničních investorů na daňové úlevy. Pohříchu velkou část z nich tvořily pověstné montovny, obecně tvořící méně kvalifikované pracovní pozice, čímž spoluurčují i ráz ­ekonomiky Česka. Nadto je tuzemská ekonomická aktivita z velké části tvořena (i kvůli zmíněným pobídkám) zahraničními vlastníky, kteří si logicky část zisků odčerpávají zpět do zahraničí. I to dlouhodobě ovlivňuje výši mezd v ČR.

Půlka mzdy státu

Růst mezd také zásadně ovlivňuje způsob zdanění práce. Zátěž mzdy daná daní z příjmu a sociálními a zdravotními odvody je u nás jedna z nejvyšších na světě. Například na měsíční hrubou mzdu 50 tisíc korun u bezdětného zaměstnance (viz diagram) musí zaměstnavatel vynaložit 67 tisíc s tím, že zaměstnancova čistá mzda nakonec činí jen 36 520 korun. To znamená, že 45 procent částky, již musí zaměstnavatel vyplatit, sebere stát. Jinými slovy, na každou tisícovku čisté mzdy navíc pak musí zaměstnavatel vytáhnout tisícovky skoro dvě. A pak si přidávejte…

Na druhou stranu relativně nižší mzdy nemusejí být nutně na škodu. V krizových dobách tlumí potřebu propouštění, obecně umožňují podnikatelům investovat peníze jinam. Všechno souvisí se vším, proto je hledání jakési spravedlivé mzdy složitější, či spíš nemožné.



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,470
20,880
28,690
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře