nahoru

Plot!

PETR VAVROUŠKA 23. července 2015 • 00:15
Plot!
foto: ČTK

Nová železná opona? Ne. Plot. Maďarsko začalo plnit svůj slib a na jihu země, na hranici se Srbskem, buduje plot. Ten má zabránit ilegálním migrantům, aby se dostali přes zelenou hranici dál do Evropy. Ti sice berou Maďarsko jen jako přestupní stanici, desetimiliónová země si přesto neví s běženci rady.

Vojenský bagr rozhrnuje písek podél vyznačené hraniční čáry. Desítky vojáků vysekávají keře a porážejí stromy. Další pak zarážejí železné kůly do země a připevňují k nim pletivo. Jako tahací harmoniku pak roztahují po zemi ostnatý drát. Pár kilometrů za obcí Mórhalom roste nová, tentokrát hliníková opona. Na zhruba dvousetmetrovém prašném úseku zatím stojí ukázkový model bariéry, jež má odradit ilegální běžence od proniknutí do Maďarska a poté dál do vysněné Evropy. Experti teď vyberou ze čtyř nabízených projektů ten, který běžencům nejvíce zkomplikuje cestu přes hranici. Testovat se bude totiž rychlost a různé způsoby, jejichž pomocí je možné bariéru překonat.

„Zatím nevíme, jestli to bude jen pletivo s dráty nahoře, nebo vícevrstvý ostnatý drát položený na zemi,“ říká mi na místě zástupce stavební firmy, jež armádě dodává technologii. O stavbu samotnou, na kterou vláda vyčlenila v přepočtu 600 miliónů Kč, se pak postarají vojáci společně s trestanci. Bude to levnější a rychlejší, než kdyby vláda vypisovala výběrové řízení. O výstavbě třímetrového plotu rozhodl kabinet premiéra Orbána v polovině června a o pár týdnů později schválil záměr parlament.

„Stavět se bude najednou na osmi až deseti místech v oblastech, které jsou nejvíce vystaveny náporu migrantů,“ přislíbil ministr zahraničí Péter Szíjjártó. Maďaři chtějí postavit plot podél celé hranice se Srbskem, tedy v délce téměř 175 kilometrů. Před půl rokem si o něj řekl starosta obce Asotthalom László Toroczkai. Tehdy si všichni klepali na čelo. Plot? V Evropské unii? V 21. století? Politik, jenž je členem radikální strany Jobbik, posílal denně do sídla vlády fotky běženců, kteří se mu potulují po vesnici. Zoufale prosil, ať mu někdo pomůže. Ať klidně vláda postaví na hranici se Srbskem plot. A teď ho má přímo za humny. Do katastru jeho obce patří pětadvacetikilometrový úsek hranice. Devadesát procent běženců se dostává do Maďarska ilegálně právě tudy.

„Plot určitě není nejlepším řešením, ale je to ten první krok. Jenomže bez policie, bez pohraniční služby je zbytečný. Potřebujeme taky kamerový systém, čidla. Pochybuji, že pletivo, které nikdo nebude střežit, běžence zastaví. Tak naivní nejsem. A hlavně musíme změnit liberální zákony v Evropě. Protože právě tyto zákony k nám vlastně běžence zvou. Přijďte, my vám štědře pomůžeme,“ stěžuje si starosta. Maďarská vláda už zákony mění. Nově například zkrátila dobu pro posuzování žádostí o azyl. Může také odmítnout žádosti přistěhovalců, kteří při cestě ze Sýrie, Afghánistánu nebo Iráku prošli takzvanou bezpečnou zemí, kde jim nic vážného nehrozilo. Nepřímo tím Budapešť běžencům vzkazuje: „Pokud jste se dostali do Evropy lodí, tak zůstaňte v zemi, v níž jste se vylodili. Chtěli jste si zachránit vlastní život a to se vám splnilo.“

Jdou za lepším

Maďarsko je pro nelegální migranty jen dočasnou zastávkou. Místem, kde běženci sice požádají o azyl, ale v kraji paprik, čabajky a politiky Viktora Orbána rozhodně žít nechtějí. To není ten „better live“, který si vysnili. Proto pokračují dál. A plot jim v tom má nyní zabránit. Jenomže na místě stavebních prací prvního, velmi krátkého úseku se člověk nemůže zbavit dojmu, že je to ze strany maďarské vlády spíš druh nátlaku. Vykřičník směrem do Bruselu, aby si tamní úředníci a politici všimli, jaký má Maďarsko s nelegálními migranty problém. Výstraha ve stylu: Pokud nám nepomůžete, my ten plot opravdu postavíme! Premiér Orbán, zdá se, doplácí na to, že je mezi čelnými politiky ostatních evropských zemí neoblíben. Už delší dobu si stěžuje, že jeho malá země čelí obrovské uprchlické vlně, ale všichni řeší jen pláže plné nelegálních migrantů v Itálii nebo Řecku. Přitom jen během letošního roku překročilo maďarsko-srbskou hranici nelegálně na osmdesát tisíc běženců. A jakmile se do světa dostala zpráva o zahájení výstavby plotu, migranti si ještě pospíšili a dnes se jich do země dostává nezákonně kolem tisícovky denně!

Jdou za lepším

Imigranty je v obcích podél hranice vidět všude. Posedávají na ulicích, na polích, ve stínu lesa, na auto­busových zastávkách. Hranice je minimálně střežená. Připomíná průchoďák.

„Potkávám je denně. Dřív jsem je fotila a dávala na internet. Doufala jsem, že se tyto zprávy dostanou do světa. Nikdo nám nevěřil, že máme s běženci tak velký problém,“ říká mi mladá slečna v centru zhruba čtyřtisícové obce Asotthalom. Bavíme se spolu opravdu jen pár minut a během krátké doby kolem nás projdou stíny horkem unavených mladých mužů. Na zádech mají batohy, v ruce PET láhev s vodou. Dívají se do země na rozpálený asfalt. Nic nechtějí.

„Docela se bojím, když jdu třeba večer z práce domů sama. Nejhorší jsou pro mě jako ženu velké skupiny mladých mužů. Nikdy nevíte, co se může stát. Například včera jsem seděla v centru obce na zahrádce v pizzerii. A najednou se zjevily desítky běženců. To nevytváří dobrou atmosféru,“ stěžuje si slečna.

Zastavil jsem u jedné takové skupiny, hloučku zhruba dvaceti mladých lidí z Pobřeží slonoviny. Tvrdili, že přišli do Evropy za lepším životem a nemají ponětí, kde nakonec skončí, v jaké zemi. Ptám se, jestli jim doma hrozilo nějaké nebezpečí, vězení za politické názory. „Ne. Akorát jsem neměl práci a nechtěl jsem tam už zůstat. Chci se mít prostě líp a nevím, jestli to bude ve Francii, v Británii, Dánsku, nebo Norsku,“ říká mi slušnou angličtinou vytáhlý mladík. Má pár kamarádů různě po Evropě, a tak se jim ozve. Z Řecka už jdou sami, bez převaděčů. V telefonu mají mapovou aplikaci a vědí přesně, kde jsou. Nepotřebují drahého prostředníka. Teď jen čekají, až si pro ně přijede policie a požádají o azyl. Mise splněna. Dávám jim několik lahví s vodou a tři čokolády. To považuji za slušnost, elementární lidskou solidaritu. Ze sportovního hlediska tito lidé dosahují obdivuhodných výkonů. Mají v nohou stovky kilometrů. Ale na toto novodobé stěhování národů Evropa rozhodně připravena není. O tom se na maďarsko-srbské hranici přesvědčuji na každém kroku.

„Jasně se potvrzuje, že jsou to ekonomičtí migranti. Ve většině případů nejde o lidi, kteří by utíkali před válkou, báli se o život. To je organizovaná, a ne spontánní migrace. Každý den jich potkávám desítky, mluvím s nimi a jen hrstka z nich jsou opravdovými uprchlíky, kteří jsou v ohrožení života,“ tvrdí starosta Toroczkai. Nejvíce se bojí běženců staří lidé, kteří žijí na farmách v blízkosti hranic. Často se stává, že jim v noci zaklepou na okno a chtějí si dobít mobilní telefony, prosí o vodu, jídlo. Někteří se ani neobtěžují a kradou úrodu ze zahrad a polí. Občas se ztratí kolo. Ale k žádnému vážnějšímu incidentu zatím nedošlo. Nikdo nikomu nevyhrožoval, nechoval se agresívně. Lidé, již se dostanou přes zelenou hranici, jsou tak vyčerpaní, že čekají v podstatě jen na příjezd policie.

„Plot určitě vyřeší náš problém tady, ve vesnici, ale rozhodně nevyřeší problém s běženci pro celou Evropu. Najdou si jiné způsoby, jak se sem dostat,“ myslí si prodavačka potravin v Asotthalomu. Z okna prodejny vidí několik Afričanů. Ve dvojstupu se plíží po rozpálené okresce středem vesnice. Paní bere do ruky telefon a vytáčí všem známé číslo. Hlásí, že kolem obchodu právě prošli migranti. Tuto informaci přijal pan Herédi z polní stráže. Ta původně v obci vznikla kvůli vykrádání místních osad, farem a zemědělských domků. Maďary okrádali Maďaři. Dnes už se věnuje výhradně uprchlíkům. Na začátku byli jen tři. Postupně vláda poslala do obce dalších třicet policistů a taky vrtulník.

„S kolegy se střídáme po dvanáctihodinových směnách. Jsme ve spojení s policií a hlásíme jí, když narazíme během našich patrol na migranty. Denně jsou to opravdu stovky lidí, jež potkáme.“ Policie nestíhá. U skupinky Afričanů, kterou prodavačka nahlásila, zastavuje hlídka zhruba po dvou hodinách. Následuje osobní prohlídka a převoz do nedalekého nově zřízeného tábora pro migranty. Kdo se do dodávky nevejde, musí čekat dál. Rodiny s dětmi mají přednost. Plot má být hotový do konce roku.

Autor je zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu

PETR VAVROUŠKA


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,470
20,880
28,680
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře