nahoru

Zákaz vysávání

Miroslav Cvrček 4. září 2014 • 00:15
Zákaz vysávání
foto: Jiří Turek

Doma se mi množí nelegální věci. Několik neúsporných žárovek, rtuťový teploměr a teď nově do ilegality vstoupil vysavač. Máme ho asi tři roky, koupil jsem ho jako vítěze jakéhosi srovnávacího testu. Evropská unie od září zakázala tyto přístroje s příkonem vyšším než 1600 wattů. Co to znamená?

EU zakázala vysavače s vyšším příkonem uvádět na trh. Pokud už jsou vyrobené a ještě k mání, můžete je až do vyprodání skladových zásob koupit. Je to podobné jako s klasickými žárovkami.

A stejně jako to bylo u žárovek, taky útok na vysavače proběhne postupně – v roce 2017 se totiž maximální povolený příkon omezí na 900 wattů, což je hodnota, jaká se nyní v domácnostech vyskytuje mizivě. Nabízí se několik otázek.

Proč vysavače?

U vysavačů navíc nepůjde jen o příkon. V nařízení Evropské komise je celá řada dalších kritérií, kterým se výrobci vysavačů budou muset přizpůsobit. Nařízení s ďábelským číslem 666/2013 z osmého července loňského roku vymezuje maximální roční spotřebu energie (viz rámeček výpočtu), minimální povolenou schopnost odstraňování prachu, a to zvlášť z koberců a zvlášť z tvrdé podlahy.

Od 1. září 2017 se pak Unií povolené limity zpřísňují a přibudou k nim ještě požadavky v podobě maximálních limitů na hlučnost, emisi prachu a minimální limity na životnost motoru a hadice. Konkrétně u hadic bude platit následující: „Hadice, pokud je jí vysavač vybaven, musí být trvanlivá tak, aby byla stále použitelná po 40 000 oscilacích při zatížení.“ Úředník je zřejmě detailista. Ale pozor, omezení se nevztahují na venkovní vysavače, vysavače pro mokré čistění, vysavače na baterie, robotické vysavače, průmyslové vysavače či centrální vysavače.

Podle Miloslava Pluhaře z firmy Bels, jenž vysavače opravuje, lidé omezení na 1600 wattů díky lepší technologii příliš nepocítí. „Když se kolem sebe podívám, je to tak půl na půl – průměrná hodnota příkonu opravovaných vysavačů je asi těch 1600 wattů. Omezení na 900 wattů už bude problém. Do toho se dnes výrobci absolutně nevejdou,“ říká Pluhař.

Podle techniků v metodách, jak zvýšit sací výkon i při nižším příkonu, výrobci vysavačů pokročili už před nařízením z Evropské unie. Pluhař připomíná i už používané řešení, kdy se upozadí důležitost samotného sání a část energie se přesune do motorku, jenž pohání kartáče. Ty z koberce sbírají nečistotu, kterou pak vysavač snadno „spolkne“. Ovšem podle Pluhaře jsou tyto motorky zase poruchovější, protože se do nich snadněji dostane nečistota. „Je možné, že nakonec budou lidé vysávat o polovinu času déle, ale efekt nebude žádný. Ale odhadovat budoucí vývoj je těžké,“ říká Pluhař.

„Přece si člověk nekoupí něco, co nevyhovuje,“ říká Vít Dvořák z Elektroslužeb Dvořák, jež vysavače také opravují. „Když si navíc místo normální hubice nasadíte nějaký kartáč, pak výrobci sami uvádějí, že vysavač musí mít výkon alespoň 1500 wattů. Těch 900 wattů mi už přijde dost málo.“ Podle něj je celé nařízení jen výmysl úředníků, kteří musejí vyvinout nějakou činnost, aby obhájili svou židli.

Vysavače by si to ovšem neměly brát osobně. Podobným způsobem se zavedla či zavádí regulace elektromotorů, ohřívačů vody, zásobníků teplé vody, ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, bubnových sušiček, ventilátorů, myček, ledniček a dalších chladicích spotřebičů, praček, televizorů, některých čerpadel či set-top boxů.

Vysavače s žárovkami z této řady vyčuhují hlavně proto, že je u nich regulace relativně nejpřísnější a důsledky snadno a jasně viditelné.

Proč domácí spotřebiče?

Stručně řečeno: Brusel se zaměřuje na spotřebiče elektrické energie, kterých je v Evropské unii masové množství. Domácí spotřebiče jsou tak typickou obětí. Brusel se orientuje podle toho, zda počet prodaných kusů dosahuje zhruba 200 tisíc a zda mají v souhrnu značnou spotřebu – a ta dopad na životní prostředí.
Tak to vymezuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125, z níž nařízení 666 o vysavačích vychází. A tak to vymezovala i její předchůdkyně z roku 2005, ze které vycházel zákaz klasických žárovek. Obě směrnice měly v Evropském parlamentu zajímavé zpravodaje.

V roce 2005 směrnici zpravodajovala belgická poslankyně Frédérique Riesová, známá tím, že prosazovala zákaz zobrazování kojenců či roztomilých zvířátek na obalech kojenecké výživy, neb to podle ní může vést k pocitu, že kojenecká výživa je lepší než kojení. Riesová rovněž prosazovala, aby mobily, stejně jako cigarety, obsahovaly varovný text: Mobily mohou způsobit nádor mozku.
Dnes je ovšem v kursu směrnice z roku 2009. „Někdy mohou i malé kroky vést k významným výsledkům,“ řekl před schválením směrnice její zpravodaj, rumunský europoslanec Magor Imre Csibi. „Doufám, že schválíte tuto kompromisní dohodu jako cestu kupředu a že budete pokračovat v tlaku na optimalizaci plného potenciálu ke zlepšení životního prostředí a podporovat design výrobků šetrnějších k životnímu prostředí,“ vyzval Magor Csibi.

Co bude dál?

Že bude bruselské tažení proti spotřebě energie pokračovat, je jasné. Jak – to ve stejném projevu před europoslanci naznačil Magor Csibi. „I když se teď směrnice rozšiřuje jen na výrobky spojené se spotřebou energie, měli bychom být do budoucna připraveni na další rozšíření na všechny výrobky. Výbor pro životní prostředí i Výbor pro průmysl požadovaly jasný závazek, že působnost směrnice bude rozšířena po jejím přezkumu v roce 2012 i na jiné výrobky než na ty, které jsou spojené se spotřebou energie. Rozšíření požadavků na ekodesign na výrobky spojené se spotřebou energie, jako jsou například okna nebo vodovodní kohoutky, znamená první krok směrem k ambicióznějšímu přístupu a udržitelné výrobkové politice na úrovni EU,“ zavěštil Magor Csibi.
Zmínil klíčové slovo – ekodesign. Tenhle termín v sobě ukrývá všechny možné parametry výrobků, jež souvisejí se spotřebou energie – jak při „výkonu služby“, tak při vývoji a výrobě. A termín ekodesign se stal středobodem směrnic a nařízení, které v posledních letech omezují parametry.

Proč to dělají?

Otázku lze vyložit dvojím způ­sobem. Deklarovaným cílem je zlepšení životního prostředí, ale kořeny zákazu žárovek či vysavačů s vysokým příkonem sahají do minulého tisíciletí, kdy se Evropská unie rozhodla bojovat s globálním oteplováním, se změnami klimatu. Biopaliva, spotřební daně, žárovky, vysavače, solární panely. Všechny tyto případy vyrůstají z politiky boje s klimatem.

Proč se ovšem politici místo ochrany společenských pravidel zaručujících maximální svobodu a prosperitu a místo zajišťování bezpečnosti raději detailně věnují životnosti hadice u vysavače či účelu domácích vinoték (viz rámeček Nejlepší špeky), na to není snadné odpovědět. Možná že právě tohle je největší skandál našeho evropského společenství.

Nejlepší bruselské špeky

Z nařízení 643/2009
(ekodesign chladicích spotřebičů pro domácnost)
„U spotřebičů pro uchovávání vína musí být v návodu k použití poskytovaném výrobcem uvedena následující informace: Tento spotřebič je určen výhradně k uchovávání vína.“

Z nařízení 666/2013
(ekodesign vysavačů)
„Hadice, pokud je jí vysavač vybaven, musí být trvanlivá tak, aby byla stále použitelná po 40 000 oscilacích při zatížení. Informace, které budou poskytovat výrobci:
U vysavačů na tvrdé podlahy upozornění, že se s dodávanou hubicí nehodí pro použití na koberce. U vysavačů na koberce upozornění, že se s dodávanou hubicí nehodí pro použití na tvrdé podlahy.“

Z nařízení 1016/2010
(ekodesign myček nádobí pro domácnost)
„V návodu k použití poskytovaném výrobcem musí být uvedeny tyto informace:
Standardní mycí cyklus označovaný jako standardní program, přičemž u něj musí být uvedeno, že je vhodný k mytí běžně znečištěného stolního nádobí a že se jedná o nejúspornější program, co se týče celkové spotřeby energie a vody u daného typu stolního nádobí.“



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,470
20,880
28,690
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře