václav klaus

václav klaus Zdroj: Stanislav Krupař

Prezident Klaus: zklidnit a zchladit

Už před dnešním setkáním prezidenta Klause s policejním prezidentem Lessym se dalo tušit, že Klaus vládě situaci spíš zkomplikuje. Výsledek ovšem předčil všechna očekávání.


Nejprve stručná rekapitulace toho, co setkání předcházelo:


Policie ČR před časem požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání místopředsedkyně PS Parkanové. Podezírá ji ze zneužití pravomoci úřední osoby a z porušení povinností při správě cizího majetku.


Případ není zdaleka tak přehledný jako případ dr. Ratha, není jasné, zda letadla CASA, o něž jde, byla prodána opravdu za nepřiměřeně vysokou cenu, zda v jejich případech jde, nebo nejde o vojenský materiál, zda paní Parkanová jako ministryně obrany měla povinnost zažádat o externí posudek ohledně jejich nákupu, zda agentura, o jejíž posudek se policie opírala, je k tomu kompetentní. A hlavně, zda v případě Parkanové jde o odpovědnost politickou, nebo kriminální.


Na stranu Parkanové se vehementně postavil ministr Kalousek. Telefonoval vyšetřovateli případu a policejnímu prezidentovi. O co v telefonátech šlo, není zcela jasné (nebyly nahrávány), Kalousek i policisté o tom podávají různá svědectví a nikde není řečeno, že by to, co řeknou policisté, mělo větší váhu než to, co řekne civil.


Situaci ještě víc vyhrotil policejní prezident: vydal Provolání ke „kolegům policistům“. Policii se v poslední době daří odhalovat závažné trestné činy i v nejvyšších patrech české politiky, říká se v něm. Někteří z „veřejně známých, vlivných a mocných“, kteří jsou jimi dotčeni, se mohou pokoušet práci policie ovlivnit. Je třeba zbavit policii takových tlaků a čelit útokům, jimž je vystavena. Jde totiž o její nezávislost.


Potud policejní prezident Lessy. Ten je ve sporu nejen s ministrem vnitra (už delší dobu), ale nyní, jak to vypadá, už i s premiérem a vládou. Nezávislost je hezké slovo, jenže v případě ozbrojeného sboru je třeba říci, co se pod ní myslí – zároveň platí, že takový útvar musí být pod spolehlivou kontrolou státu.


Exekutiva jistě nesmí policii politicky zneužívat, ale zároveň by měla spolu s mocí zákonodárnou dbát o to, aby se policie nestávala „nezávislým“ mocensko-politickým faktorem (přičemž Provolání policejního prezidenta ukazuje bohužel tímto směrem). Je to zvlášť důležité (a zároveň náročné) v naší politické situaci, která se už dlouho podobá bezvládí.


Prezident Klaus vykročil opačným směrem: chce policii bránit od vnějších vlivů (je ministr vnitra vnější vliv? Jsou například svobodná média „vnější vliv?). Nemohou prý pokračovat „přímé i nepřímé“ útoky na policii (je velmi hezké, že pan prezident nemluví rovnou o „poťouchlostech“ jako kdysi jeho předchůdce ve funkci Antonín Novotný). Situaci je prý nutné zklidnit a některé horké hlavy zchladit. Jak bude probíhat chlazení? Bude o ně pečovat Policie České republiky?


Pan Lessy prezidentovi poděkoval a poznamenal, že „opravdu všechno, co potřebujeme, je klid na práci, nic jiného“. Ovšem, klid k tvořivé práci. To už tu jednou bylo.


Další texty autora najdete v jeho politickém zápisníku Události na adrese bohumildolezal.cz.