Kat vládne ekonomikám Jemenu nebo Džibutska, ve velkém se pěstuje a dlouhé hodiny žvýká také v Somálsku, Etiopii, Jižní Africe, Keni a dalších státech.

Kat vládne ekonomikám Jemenu nebo Džibutska, ve velkém se pěstuje a dlouhé hodiny žvýká také v Somálsku, Etiopii, Jižní Africe, Keni a dalších státech. Zdroj: Tomáš Kubeš

Každodenní uživatelé katu se počítají v mnoha desítkách milionů. Kat je hlavní drogovou náhražkou pro ortodoxní muslimský svět, který má zapovězeny jiné způsoby omámení a relaxace, například alkohol.
Každodenní uživatelé katu se počítají v mnoha desítkách milionů. Kat je hlavní drogovou náhražkou pro ortodoxní muslimský svět, který má zapovězeny jiné způsoby omámení a relaxace, například alkohol.
Somálci jsou aktivní „přežvýkavci“. Kat užívá denně asi 60 procent obyvatel.
Pro Araby je kat náhražka za zapovězené způsoby omámení.
Přirozenou oblastí, kde Catha edulis roste, je právě východní rovníková Afrika a Arabský poloostrov.
9
Fotogalerie

Drogová cesta kolem světa: „Zelené zlato“, které si podmanilo národy

Kata jedlá (Catha edulis) se vzletně nazývá strom ráje a její listy zelené zlato nebo africký salát. Listům se přezdívá rovněž oves - kvůli podobnosti způsobu jejich konzumace s celodenní činností zvířecích přežvýkavců. Katu se říká také miraa, tohai, qat, tschut či „arabský čaj“ - podle toho, ve které části tropické východní Afriky nebo Arabského poloostrova se zrovna nacházíte. Droga mnoha jmen si za poslední staletí podmanila mnoho národů.

Kat vládne ekonomikám Jemenu nebo Džibutska, ve velkém se pěstuje a dlouhé hodiny žvýká také v Somálsku, Etiopii, Jižní Africe, Keni a dalších státech. Každodenní uživatelé katu se počítají v mnoha desítkách milionů. Kat je hlavní drogovou náhražkou pro ortodoxní muslimský svět, který má zapovězeny jiné způsoby omámení a relaxace, například alkohol. Přirozenou oblastí, kde Catha edulis roste, je právě východní rovníková Afrika a Arabský poloostrov.

Ve všech výše jmenovaných zemích je kat legální, běžně dostupný, nebo dokonce tvoří podstatnou součást sociálních vztahů a každodenních zvyků. Na druhou stranu si na něj brousí zuby americká DEA, stejně jako většina Evropy, snad jen s výjimkou liberálního Nizozemska a Velké Británie, kde není podroben regulaci a kde jej užívají hlavně početné komunity přistěhovalců. Kupodivu ani v Česku není kat zákonem zapovězen. Do vzdálených zemí se přepravuje letadly, protože jedině čerstvé listy si uchovávají účinnost.

Keňský kat pro Somálsko

V Keni je kat známý jako miraa a tato východoafrická země patří k jeho předním producentům a zároveň vývozcům. Několik regionů v zemi je dokonce na pěstování a prodeji katu silně závislých, z Keni se například denně letecky dodává do somálského Mogadiša nejméně dvacet tun čerstvých listů. Když byly na sklonku roku 2006 z politických důvodů přerušeny všechny lety mezi Keňou a Somálskem, začali se pěstitelé okamžitě obávat o svoji živnost a hrozily nepokoje. Přerušení letecké dopravy tehdy naštěstí trvalo jen měsíc, poté se keňský kat vrátil zpět do ulic Mogadiša a farmáři byli „zachráněni“.

Na miraa natrefíte v Keni naprosto běžně. Svazečky listů se válejí v pouličních krámcích mezi špenátem, cigaretami a láhvemi s vodou a stojí pár korun. „U nás jej žvýkají většinou nižší sociální vrstvy nebo lidé, kteří se potřebují udržet dlouho na nohou, vnímat a myslet, jako třeba studenti nebo taxikáři,“ říká pětadvacetiletá Edel, která studuje v Nairobi vysokou školu. Sama má ke katu odpor, připadá jí špinavý a odporně hořký. Několik jejích kamarádů nemá tak radikální názor a „žvýknou si“, když chtějí zůstat dlouho vzhůru, vydržet víc alkoholu nebo se prostě potřebují dlouho učit.

U pravidelného konzumenta vytváří kat lehkou psychickou závislost, má negativní vliv na funkci jater a potenci, způsobuje pozvolné černání zubů a zvyšuje také riziko rakoviny v ústní dutině. Užívání katu je totiž časově náročná záležitost, mladé výhonky se strkají celé do úst a dlouhé hodiny rozmělňují a převalují v ústech podobně jako žvýkací tabák, aby se působením slin vstřebaly účinné látky.

Trpce hořkou chuť katu, která začátečníkovi může pěkně zamávat s žaludkem, fajnšmekři přebíjejí různými způsoby. „Utrhni si kousek ovocné žvýkačky, a když ztratí chuť, vezmi si další kousek - takhle si v puse za čas smícháním žvýkačky a miraa vytvoříš hmotu, kterou prostě pořád přežvykuješ,“ radí mi Patrick, který si čerstvé listy kupuje denně a potřebuje přemlít v ústech asi třikrát větší dávku než já, aby dosáhl stejného účinku. „Někdy to taky zapíjím doušky koly nebo čímkoli dostatečně sladkým,“ svěřuje mi své uživatelské know-how.

Jak funguje kat

Kat působí jako stimulant, lidé jsou po něm živější, mluvní, někdy až roztěkaní a hyperaktivní. Potlačuje potřebu spánku a chuť k jídlu, rozpouští ledy a boří psychické bariéry, funguje jako sociální droga podporující dobrou náladu a družnost. Člověk žvýkající kat snese více alkoholu, proto je oblíbenou součástí večírků. V některých klubech a restauracích v Keni jsou ovšem jeho příznivci vykázáni na vyhrazená místa, zejména kvůli znečištění při odplivování vyžvýkané zelené kaše.

Kat může mít různou kvalitu, která závisí na obsahu hlavní účinné látky, cathinu. Společnost Glexco Investments patří v produkci kvalitního katu ke keňské špičce. Na jejich plantážích v distriktu Nyambene Hills rostou až dvě století staré stromy, které stále pravidelně rodí příděl mladých zelených listů a výhonků. Catha edulis může dorůstat až dvacetimetrových výšek, ovšem stromy na rozlehlých plantážích jsou stále sestřihávány tak, aby se z nich dalo bez problémů ručně sklízet.

Vlajkovou lodí v sortimentu společnosti je model „Kangeta ultra“. Je sbírán výhradně z těch nejstarších stromů, a jak tvrdí text firemního internetového obchodu, „žvýkat Kangeta ultra je skutečně prestižní záležitost“. Sto třicet gramů stojí 34 amerických dolarů, což je mnohonásobně vyšší cena než za obyčejné zboží z pouličního krámku. Toto množství vystačí zkušenému uživateli na jednu pěknou a dlouhou večerní zábavu. Nevýhodou katu je fakt, že jeho listy a výhonky ztrácejí velmi rychle po utržení svoji účinnost.

Zásadní látky vyprchají do dvou dnů, pokud se listy nedají zmrazit nebo se neudržují svěží. I proto je žvýkání katu a dalších jemu podobných drog geograficky omezeno na území, kde se rostlina vyskytuje, ačkoli dnešní relativně levná letecká doprava výrazně rozšiřuje akční rádius. Kvůli udržení svěžesti balí pěstitelé, dopravci i prodejci kat do igelitových pytlů, banánových listů nebo jej po cestě neustále kropí vodou.

Tahoun ekonomiky

Keňa sice patří k masivním producentům, ovšem v počtu uživatelů a silného provázání drogy s celou společností jsou v přirozeném regionu rostliny Catha edulis jiní favorité - země a národy, kde ke každodenním uživatelům katu patří většina populace. V Jemenu denně přežvykuje listy, které se zapíjí silným mátovým čajem, kolem osmdesáti procent dospělých mužů. Žvýkajícím státem je rovněž Džibutsko, kat se tu prolíná všemi společenskými vrstvami, od chudých až po prezidenta. Lidé v Džibutsku utratí za každodenní příděl čerstvých listů nejméně pětinu rodinného rozpočtu.

Také Somálci patří k nejčinnějším přežvýkavcům. Lehké narkotikum užívá každý den přibližně šedesát procent obyvatel státu. Muži ve svých drogových doupatech, ženy ve skrytu a soukromí domova. Katová megalomanie Jemenců už je na pováženou. Dvě třetiny obdělávatelné půdy v Jemenu zabírají jenom katové plantáže, k jejichž kvalitnímu zavlažování je nutná polovina zavlažovacího systému celé země. Rostoucí spotřeba vody na zálivku plantáží dokonce ohrožuje hladinu spodních vod. Právě kvůli jejímu poklesu přišli o zdroje vody někteří z lidí žijících v okolí hlavního města San’á. Vláda se nad problémem zamyslela a navrhla přestěhovat nešťastníky k Rudému moři.

Důvod masivního pěstování Catha edulis je jednoduchý. Pravidelnou poptávku totiž zaručuje silné provázání s tradičními zvyky celé společnosti, podobně jako fungují v jiných kulturách třeba káva nebo alkohol. Trh dokonce po katu lační neustále stoupající křivkou. Prodejem katu si tak farmář v Jemenu vydělá i čtyřikrát více, než kdyby pěstoval ovoce. Třetina jemenského hrubého domácího produktu souvisí jenom s pěstováním, distribucí a prodejem katu.

Síla tradice

Už ve starém Egyptě užívali kat, ovšem nejen pro jeho samotné povzbuzující účinky, ale především z náboženských důvodů. Obyvatelé věřili, že žvýkáním listů se více přiblíží bohům a pod vlivem listů se prý u některých jedinců probouzely věštecké schopnosti. Původní domovinou rostliny, která si během staletí podmanila národy, jsou buď Jemen, nebo Etiopie. Právě z těchto zemí se Catha edulis rozšířila do celé východní Afriky, pravděpodobně mezi 13. a 15. stoletím.

Ve všech kulturách bylo pěstování a hlavně žvýkání katu tradiční výsadou mužů, někde dokonce až do pozdního věku. Dnes mu holdují mladí lidé a studenti při večerní zábavě a konzumují jej ve stále větším měřítku i ženy. Droga je dokonce v mnoha zemích natolik součástí kultury a každodenního života, že ji běžně začínají užívat už děti v předpubertálním věku. Čísla a statistiky, které mapují prorůstání katu do společnosti, vypadají z našeho pohledu hrozivě. Ovšem co když změníme úhel pohledu a zaostříme na naši kulturu pohledem takového Jemence? Většina z nich by nad naší pivní společností také velice silně kroutila hlavou.


KAT není BETEL

Zatímco kat vládne Arabskému poloostrovu a východní Africe, betel, nebo lépe betelové sousto, je doma v mnoha zemích jižní a jihovýchodní Asie.

Pepřovník betelový (Piper betle) je rostlina dosahující asi metrového vzrůstu, její listy mají srdčitý tvar a užívají se čerstvé společně s vápnem a ořechy palmy arekové. Vápno narušuje sliznici úst, čímž podporuje vstřebávání účinných látek. Ořech rovněž zvyšuje účinky, protože je sám o sobě lehkým stimulantem a barví sliny a celou ústní dutinu do rudé červeně. Rudé skvrny na zemi tak zdobí všechna oblíbená shromaždiště žvýkajících. Třeba Vietnamci si o betelu, vápenci a arekové palmě vyprávějí bajky a zuřivě žvýkají při každém společenském setkání. Vietnamská svatba se bez betelu jen těžko obejde a jedno vietnamské přísloví říká, že „betel zahajuje konverzaci“. Betel se ve velkém užívá v Indonésii, Číně, Indii, Thajsku, Nepálu, Myanmě, na Filipínách nebo Šrí Lance. Jeho žvýkání prý má antiseptické účinky, působí proti bolestem hlavy, zubů, na zažívací obtíže. Samozřejmě je to stimulant, který povzbuzuje organismus, stejně jako kat. Podle ájurvédské medicíny působí betel jako lehké afrodiziakum.