nahoru

Poklady z dálnice D11: Co přinesl historicky největší archeologický průzkum v Česku?

Bronislav Jaroš6. června 2018 • 17:20
Poklady z dálnice D11: Co přinesl historicky největší archeologický průzkum v Česku?
foto: Bronislav Jaroš, Radomír Tichý

Půdorysy pravěkých domů, poblíž nich obilní sila pro ukládání obilí nebo hliníky pro nabírání hlíny, kterou naši předci omazávali svá obydlí. A pak také keramické úlomky, sekery, sekeromlaty, pazourkové nástroje nebo hroby a pohřebiště s kosterními pozůstatky. Nejen všechny tyto poklady vydal na povrch nejrozsáhlejší archeologický průzkum v historii Česka, který předcházel pokračování ve výstavbě dálnice D11 od Hradce Králové směrem k Jaroměři.

„Dálnice se staví na různých místech, ale tady ta trasa prochází v pravěku velmi intenzivně osídlenou krajinou. To je důvod, proč tu máme tolik nálezů. To se archeologům opravdu nepřihodí každý den,“ potvrzuje výjimečnost tohoto průzkumu Radomír Tichý, jenž je vedoucím katedry archeologie na hradecké univerzitě, která se na pracích podílí.  

Většinu míst archeologové opustili v dubnu či v květnu, u Trotiny mezi Hradcem a Jaroměří se zdrží ještě o něco déle. Pravděpodobně do června. Celkem mají za sebou přibližně rok trvající terénní výzkum a nyní se přesunou do laboratoří. „Platí zásada, že ten, kdo kope, má pak ještě čas na další práci s těmi nálezy. Tahle fáze potrvá tak dva roky,“ odhaduje Radomír Tichý. Na první výstavu z D11 se ale veřejnost může těšit pravděpodobně už letos na podzim, kdy by se měla otevřít návštěvníkům archeoparku ve Všestarech.

Už nyní ale samozřejmě lze nálezy časově zařadit. Pocházejí z několika historických období, počínaje mladší dobou kamennou, tedy dobou asi před 7500 lety. Tehdy žili okolo budoucí dálnice první zemědělci. K předchozím kulturám lovců a sběračů se výzkum bohužel nedostane, ačkoli jejich pozůstatky mohou být v zemi také ukryté. „Jsou ale výrazně hlouběji a velmi obtížně se hledají. Takový výzkum se nedá dělat dopředu, protože by stál obrovské peníze a výsledek by byl značně nejistý. To by nikdo nefinancoval. Možná ale na něco narazíme při archeologickém dohledu té samotné stavby,“ vysvětluje Radomír Tichý a v ruce přitom drží jeden z právě nalezených valounů, jenž zjevně sloužil pravěkým lidem k drcení. Svědčí o tom viditelně vybroušené plošky na kameni.

„Máme tady hliník, jenž sloužil k nabírání hlíny,“ ukazuje pak na ohraničenou a vyhloubenou část zkoumaného území, „a věříme že kousek opodál budou i sloupové jámy, tedy základ dávného domu. Hliníky bývaly zpravidla v blízkosti domů, aby lidé tu hlínu, kterou omazávali svá obydlí, nemuseli nosit někam daleko.“

Z mladší doby kamenné pochází většina sídlišť, která archeologové na trase výzkumu nalezli. Mezi nimi jsou i takové typy domů, které dosud nebyly v oblasti východních Čech z této doby zdokumentovány, o to jsou nálezy zajímavější. Z pozdní doby kamenné (asi 4300 až 2200 let př. n. l.) výzkumníci objevili několik pohřebišť a z doby bronzové (asi 2200 až 750 př. n. l.) celá sídliště i s pohřebišti. Desítky odkrytých hrobů pochází i z dob raného středověku (6. až 11. století). Posledním zajímavým obdobím, o němž země pod budoucí dálnicí vydala svědectví, je raný novověk (od konce 15. do začátku 18. století).

„Cesta, která je dosud hlavní komunikací mezi Hradcem Králové a Jaroměří, tady bezesporu byla už v raném novověku a pochodovaly po ní armády do Čech. Když vojáci nocovali nebo se chtěli utábořit, sešli z cesty a rozdělali polní kuchyně. Jejich pozůstatky jsme při výzkumu našli. Dalším nálezem z této doby je dělostřelecké postavení. Nevíme jistě, z které je války, ale určitě to souvisí se záměrem střežit tenhle hlavní tah,“ vyjmenovává další objevy hradecký archeolog. Za zmínku stojí i raně novověká cesta u Všestar s vyjetými kolejemi od vozů. Výzkumníci na ni narazili díky tomu, že se v tomto úseku odchýlila od dnešní silnice na Jičín, dále se nejspíš vine přímo pod ní.

Takto rozsáhlý archeologický výzkum umožnila právě stavba dálnice D11, aneb jak říká závěrem Radomír Tichý: „Ruku na srdce, čistě jen kvůli archeologickému poznání by se neuskutečnil.“ A tak snad není třeba až tak litovat, že tato lokalita, jež je svědkem takového množství lidské historie, brzy zmizí pod asfaltem. Bez těchto okolností by si totiž svá tajemství nechala pro sebe, podobně jako si je zatím střeží země v sousedství, mimo zábor nadcházející stavby.

 

 

 

Bronislav Jaroš




Diskuse ke článku

 

Starší články Lidé a Země