nahoru

Vasco da Gama: Do Indie kolem Afriky aneb Jak Portugalci objevovali svět

Michael Borovička6. května 2018 • 10:50
Vasco da Gama: Do Indie kolem Afriky aneb Jak Portugalci objevovali svět
foto: Wikimedia

Již zazářilo jitro jasnolící nad pahorky, kde Ganges vody valí, když z vysokého koše námořníci pevninu uviděli ležet v dáli. A jisti před bouří a před vichřicí už naprosto se bázně zbavovali. Lodivod malindský je rozveselí: „To kalikatský břeh jste uviděli!“ (Luís de Cames, Lusovci VI, 92, přebásnil Kamil Bednář)

Poněkud archaicky znějící verše jsou výňatkem z hrdinského eposu, který je perlou portugalské literatury. Velký renesanční básník si jako námět zvolil plavbu Vasca da Gamy, jenž v letech 1497-1499 doplul kolem afrického kontinentu do Indie a zase zpět. Byla to nepochybně nejvýznamnější objevitelská cesta portugalských mořeplavců, splněný sen několika generací námořníků. Zpočátku však jejich cíle byly mnohem skromnější...

Portugalci byli malý národ, ale zocelený šesti staletími bojů proti Maurům. Na počátku 15. století však měli jako námořníci jen nevelké zkušenosti. Změnil to až muž, který sice nikdy nikam nevyplul, ale přesto si získal přízvisko Jindřich Mořeplavec (1394-1460). Princ Jindřich jako čtvrtý syn krále Jana I. neměl naději na trůn. Ale přesto chtěl vyniknout, a tak se pokusil učinit ze své země námořní velmoc. Organizoval výpravy, dal dohromady mozkový trust tvůrců map, stavitelů lodí, odborníků na navigaci.

Portugalci nejprve ovládli ostrovy v Atlantiku - Madeiru a Azory - a pak se opatrně vydávali směrem k jihu podél afrických břehů. Byl to boj nejen s přírodními silami, ale také se středověkou pověrčivostí. V cestě stál mys Bojardor na pobřeží dnešní Západní Sahary, který v představách tehdejších námořníků symbolizoval konec světa. Pověsti varovaly, že kdo by se odvážil dále na jih, nikdy se nevrátí. Jindřich Mořeplavec byl trpělivý a ty, kteří ze strachu otočili přídě svých lodí opět k severu, netrestal. Až roku 1434 Gil Eanes mys obeplul. Zjistil, že za ním je stejné pusté saharské pobřeží, žádné vřící „moře temnot“. Psychologická bariéra padla.

Portugalci pronikali dále, na africkém pobřeží přibývaly kamenné sloupy ve tvaru kříže zvané padrčo, vyznačující nejvzdálenější místo, kam se dostali. Pak v roce 1488 Bartolomeu Díaz obeplul jako první mys Dobré naděje. Cesta do Indie kolem Afriky byla volná. Kdyby to bylo jen na něm, možná by tam doplul, ale jeho mužstvo se vzbouřilo.

Když se vrátil do Evropy z první plavby do Ameriky Kryštof Kolumbus, Portugalci si uvědomili, jak je nebezpečné promeškat svou příležitost. Mladý šestadvacetiletý král Jan II. zatoužil uskutečnit cíl celých generací. Pod vedením Bartolomeu Díaze se začala připravovat expedice do Indie, sestávající ze čtyř lodí. Byl to velitelský Sčo Gabriel, pak Sčo Raphael a rychlá karavela Berrio. Doprovázala je nákladní loď se zásobami. Všechny čtyři posádky tvořilo 170 mužů, ale rodnou zemi z nich nakonec spatřilo jen 56. Díky královskému vrtochu se velitelem výpravy nestal zkušený Días, ale mladý šlechtic Vasco da Gama. Nakonec se ukázalo, že to vůbec nebyla špatná volba.

Vzhůru na jih

Lodě vypluly 8. července 1497. Až ke Kanárským ostrovům jim přálo počasí, ale pak se navzájem v mlhách ztratily a výprava se dala dohromady až u Kapverdských ostrovů. Velitel prokázal, že je nejen odvážlivec, ale i dobrý navigátor. Neplul totiž podél pobřeží jako jeho předchůdci, ale vydal se z Kapverd přímo do Jižní Afriky. Po třech měsících Portugalci přistáli poblíž zátoky sv. Heleny, kde se setkali se Sany (Křováky). Během prosince minuli mys Dobré naděje i místa, jež před nimi objevil Díaz. O Vánocích, svátcích narození Páně, Vasco da Gama objevil hornatou část jižní Afriky, kterou symbolicky nazval Natal.

Pokračoval pomalu podél východoafrického pobřeží severním směrem, jeho lodě musely zdolávat nepříznivý proud. Na pobřeží Mosambiku se Portugalci již dostali do sféry vlivu muslimských obchodníků. První kontakt s nimi byl přátelský, neboť se domnívali, že Portugalci jsou jejich souvěrci, když však zjistili svůj omyl, jejich chování se výrazně změnilo. Správně si uvědomili, že z Atlantiku sem dorazila nebezpečná konkurence. Došlo ke konfliktům, zahřměly dokonce salvy z portugalských děl. Teprve v Malindi místní vládce přijal mořeplavce přátelsky. Dostali zde lodivoda, vybavili se zásobami a za necelý měsíc přepluli Indický oceán. Dne 20. května 1498 zakotvili před Kalikatem na Malabárském pobřeží.

Bohatství Kalikatu, směsice obchodníků všech možných národností, množství drahocenného zboží Portugalce ohromily. Byli tu však také nevlídní muslimští kupci, kteří je přivítali slovy: „Čert aby vás vzal! Jak jste se sem z takové dálky dostali?“ Obchod s Východem byl v jejich rukou a oprávněně se obávali, že Portugalci sem nepřipluli jen ze zvědavosti. Vasco da Gama předpokládal, že Indové jsou křesťané, což se brzy ukázalo jako naprostý omyl. Kalikatský vládce, zamorin, je sice poprvé přijal vlídně, ale podruhé, jistě také pod vlivem arabských kupců, setkání nedopadlo právě nejlépe. Dary, které Evropané přivezli, se zamorinovi rádci svému pánovi ani neodvážili ukázat, tak byly na zdejší poměry ubohé.

Dělové rány místo darů

Chudé Portugalsko nemělo bohaté Indii co nabídnout. Portugalská faktorie se brzy stala zdrojem konfliktu, opět zaburácela děla portugalských lodí. Bylo jasné, že pouhou obchodní konkurencí Portugalci arabský monopol nezlomí. Příště tedy pošlou více lodí, které budou mít více děl a na jejich palubách budou vojáci.

Vasco da Gama u Kalikatu vztyčil padrčo a odplul. K africkým břehům se tentokrát plavil v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek celé tři měsíce. Do vlasti výprava dorazila po částech, karavela Berrio již 10. července 1499, Vasco da Gama o dva měsíce později, když na Azorech pohřbil zesnulého bratra. Přivítání v Lisabonu bylo triumfální. Velitel sice ztratil bratra, dvě třetiny mužstva, ale rozřešil problém historického významu.

V následujících letech vypluly do Indie další portugalské expedice. V roce 1502 stál v čele třetí z nich opět Vasco da Gama. To už byla vyloženě dobyvatelská výprava. Dobyla a vyplenila ostrovy Mosambik a Kilwu na východoafrickém pobřeží. V Indii da Gama násilím donutil místní panovníky k vazalské poslušnosti.

Vasco da Gama se do Indie vypravil ještě potřetí, to už byl povýšen do hraběcího stavu. Bylo to roku 1524. Panovník jej jmenoval indickým místokrálem, ale legendární objevitel krátce po připlutí do Indie zemřel. Jeho ostatky byly převezeny do Portugalska až roku 1538.

Plavba Vasco da Gamy v letech 1497-1499 jasně dokázala, že Kolumbus nedoplul do Indie, ale že dorazil na nový, dosud neznámý kontinent. Rozhodla o tom, že portugalská expanze v 16. století zamířila především východním směrem. V Indii se Portugalci drželi houževnatě, dokonce déle než Britové. Enklávy Díu, Daman a Góa (Portugalská Indie) předali Indické republice až v roce 1960.

Michael Borovička




Diskuse ke článku

 

Starší články Lidé a Země