nahoru

Czech Press Photo: Naši zahrádkáři, vesničané z Bangladéše a děti, které rodí děti na fotkách nominovaných fotografů

red22. listopadu 2017 • 09:20
Czech Press Photo: Naši zahrádkáři, vesničané z Bangladéše a děti, které rodí děti na fotkách nominovaných fotografů
foto: David Macháč

V národní fotografické soutěži Czech Press Photo se o první cenu v kategorii Portrét ucházeli David Macháč, Hana Connor a Filip Jandourek a Martin Bandžák, který nakonec zvítězil.

„Zahrádkáře jsem začal fotografovat již v době mých studií na Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě v roce 2006. První ucelený soubor se stal součástí mé praktické bakalářské práce „Zahrádkáři,“ říká David Macháč o focení nominované série portrétů.  V tomto souboru fotografií se objevují zahrádkáři výhradně z Opavy, tedy z fotografova rodiště. Vztah k českému fenoménu zahrádkářů získal již v dětství, kdy často se svými rodiči navštěvoval zahrádky příbuzných. „Dá se říci, že z fotografií  lze vyčíst vztah fotografovaných k tomuto fenoménu. Poodhalí, co je pro daného zahrádkáře důležité, nebo jakým „módním“ trendům v oblasti zahrádkaření podléhá.  Fotografie asi prozradí také majetkové poměry zahrádkářů, i když přirozeně většinou se jedná o lidi z panelákových bytů. S úsměvem vzpomínám na fotografování dvou zahrádek, kdy první oplývala úžasnou chatou s bazénem s protiproudem, jejíž majitelka nerušeně odpočívala na luxusním lehátku. Hned vedle ní se rozprostíral „zahradní“ objekt seskládaný ze všeho, co okolí nabízelo, v němž dominoval starý slunečník s kruhovým bazénkem z marketu, ve kterém relaxoval jeho šťastný majitel na gumovém lehátku. V obou případech bylo však v očích majitelů zahrádek vše absolutně dokonalé,“ říká fotograf.

Jak kontaktovat zahrádkáře?

Nejobtížnější podle něj bylo navázat kontakt s jednotlivými lidmi, oslovit a přesvědčit je k fotografování.  „Nejdůležitější však pro mne zůstává zachytit portrétovanou osobu co možná nejpřirozeněji. Většinou si celou kolonii nejdříve prohlédnu a vytipuji si zahrádky, které se mi líbí a něčím mne zaujmou. Nutno říct, že v posledních letech je to čím dál více obtížnější, neboť z kolonií se stávají uzavřené pevnosti a mnozí lidé jsou značně nedůvěřiví. Ale naštěstí se najdou i tací, kteří se rádi před objektiv postaví. Často to také člověk pozná už dopředu. Nejednou se stalo, že mne majitelé dokonce pozvali na šálek kávy a příjemně jsme si společně popovídali,“ říká o focení českého fenoménu Macháč. Postupem času fotografoval zahrádkářské kolonie v dalších městech naší republiky, např. v Liberci, Chebu, Velkém Meziříčí či Uherském Hradišti. Zachytil také zahrádkáře ze zahraničí, například z Polska, Německa a také Slovenska.

Vesničané z největšího města

Trochu vážnější téma nabízí dvojice fotografů Hana Connor a Filip Jandourek a jejich soubor Vesničané. Vydali se společně do bangladéšské Dháky, která je s více než sedmnácti milióny obyvatel nejrychleji rostoucí metropolí na světě. Každý den se sem stěhuje více než dva tisíce nových obyvatel z různých koutů země. Rodiny jsou nuceny opustit své domovy v důsledku ztráty půdy způsobené velkými záplavami, za které mohou stále častěji se opakující cyklóny a zvyšující se hladina moře. Dháka nestačí vstřebávat masový nárůst obyvatel a nabízet další území migrantům z venkova. Metropole se potýká se stále vážnějšími ekologickými problémy a život ve městě se tak stává doslova noční můrou. Část z těchto klimatických uprchlíků dorazí do průmyslové čtvrti Munshiganj, jedné z nejvíce znečištěných oblastí světa. Zde se snaží vytvořit nový domov v primitivních chýších postavených mezi skládkou toxického odpadu a cihelnami. Ovzduší, půda i voda jsou kontaminovány z blízkých koželužen, cihelen, továren na výrobu hliníku a plastu. Nedaleko protékající řeka Buriganga je doslova bilologicky mrtvá.

Hana Connor je volná fotografka původem z Prahy. Vystudovala fotografii v australském Perthu. Spolupracovala s řadou humanitárních organizací včetně Lékařů bez hranic, které ji zavedly do zemí jako Kambodža, Indie nebo Bangladéš a její reportáže byly publikovány v řadě předních periodik. Filip Jandourek od roku 2008 profesionálně spolupracuje s řadou českých i zahraničních periodik, a za své fotografie byl několikrát oceněn na soutěži Czech Press Photo. Hana a Filip spolu v současně době dokumentují problém migrace z důvodů zhoršujícího se životního prostředí v Bangladéši stejně jako běžný život v Dháce a na toto místo se opakovaně vracejí.

Děti-matky

Martin Bandžák se narodil ještě v Československu, část dětství strávil v Zambii, kde rodiče pracovali jako lékaři. První aparát mu dal otec, když mu bylo dvanáct. Fotografii se aktivně věnuje od svých 20 let. V roce 2001 spoluzakládal humanitární organizaci MAGNA a dosud ji řídí. V kategorii Portrét je nominovaná jeho fotografie zachycující děti, které se v Nikaragui stávají matkami. „Do oblasti Sutiava v Nikaragui jezdím již 10 let. Nejen proto, že humanitární organizace MAGNA zde poskytuje zdravotní pomoc, ale i proto, že prostředí je velmi fotogenické. Mám tam v zásadě neomezený přístup. Jinak je oblast dost nepřístupná, lidé tam vůči cizincům zrovna přátelští nejsou. Je to zapomenutá část země u města Leon, kde žije kolem 10 tisíc obyvatel. Rodiny jsou povětšinou složené z několika generací žen, muži zemřeli v občanské válce nebo odešli za prací do sousedních zemí,“ vysvětluje Martin Bandžák.  Oblast je známá i vysokým výskytem mladých prvorodiček, což je následek chybějící role otce v rodině v kombinaci s machizmem. „Když jsem tam byl poprvé, viděl jsem mladých matek stovky. Jedenáct, dvanáct let, přestaly chodit do škol. O zdravotních a psychických následcích ani nemluvě. V prosinci 2016, když jsem tam byl naposledy, jsem fotografoval posledních dvacet dívek v oblasti. Jsem rád, že se za uplynulých 10 let podařilo komunitu změnit k lepšímu a tím pádem i pro mě téma Sutiava uzavřeno,“ dodává fotograf a humanitární pracovník Bandžák.

red




Diskuse ke článku

 

Starší články Lidé a Země